Léčivé houby - zázrak přírody

Poklad z přírody

„Mezi nejléčivější druh houby bych zařadil hlívu ústřičnou. Tato houba, mnohými ještě donedávna považována jen za jakousi lahůdku, je podle nejnovějších výzkumů zařazena mezi poklady přírody.“ Hlíva ústřičná je cizopasná houba, která vyrůstá na kmenech, pařezech listnatých stromů. Od nich si bere všechny látky, které potřebuje ke svému životu, protože právě stromy obsahují celou řadu organických minerálních látek. Má ráda větší vláhu. Z listnatých stromů jí vyhovuje nejvíce dub, buk, jíva a ořešák. Nikdy nenapadá zdravé dřevo. Můžeme jí nalést i na jehličnanech, ale to jen opravdu ojediněle. Objevuje se v polovině září, ale můžeme jí nalézt i v listopadu či začátkem prosince, roste až do března.

„Hlíva ústřičná má masitý šklebovitě sklenutý klobouk, který je u mladých plodnic na okraji podvinutý. Povrch je hladký, šedý, modrošedý či až nahnědlý. Lupeny má bělavé, později našedlé nebo nažloutlé, ale bílá tuhá dužina je neměnná, třeň pak hladký, výstředně umístěný, bělavý, což je dáno tím, že hlíva roste v střechovitých trsech a její plodnice rostou nad sebou z kmenů či pařezů stromů,“ popisuje pan Pinkas. Hlíva ústřičná má výbornou chuť i příjemnou vůni.

Proč je tak léčivá?

Tato dřevokazná houba obsahuje unikátní kombinaci organismu prospěšných látek a to především proteinů, aminokyselin, sterolů, mastných kyselin, vitaminů skupiny B a také D, K, C a řadu stopových prvků jako draslík, železo, fosfor, selen, zinek, bór, měď, jód, chrom a vlákninu, která podporuje odchod toxických látek z těla. „Ale vůbec nejdůležitější složkou hlívy jsou glukany, konkrétně beta-1,3-D glukan.“ Tento imunodomodulátor výrazně zvyšuje oslabenou imunitu organismu a mimo jiné působí hlavně na bakteriální, virové a plísňové infekce, je účinnou prevencí nádorů a zlepšení metabolismu organismu, aktivuje slinivku břišní, a tak je výborný pro prevenci i léčbu cukrovky, snižuje cholesterol v krvi a upravuje krevní tlak, zklidňuje trávicí a vylučovací systém, regeneruje kloubní vystýlky a další jejich problémy a tlumí záněty, aktivně bojuje proti stresu a syndromu chronické únavy. Beta-glukan má také při léčbě zhoubných nádorů klíčovou roli, spouští celou řadu autoimunitních procesů, podporuje detoxikaci těla, při chemoterapii a ozařování chrání zdravé buňky, zlepšuje vstřebávání vitaminů do organismu, usnadňuje následnou rekonvalescenci. Tyto látky jsou koncentrovány především v třeni, ale je vhodné konzumovat celou plodnici.

Číňané znali účinky hlívy ústřičné již před staletími, podávali ji a podávají ještě dnes hlavně k posílení žilních stěn, strnulosti končetin a šlach. V Japonsku používají odvary z hlívy k redukci bujení rakoviny. Rusové zase izolovali z hlívy ústřičné účinné antibiotikum.

„Jestliže člověk trpí některou ze zmíněných chorob nebo chce zažít s jejich účinnou prevencí, měl by hlívu konzumovat každý den, což však není vždy možné. Proto se začal beta-glukan odebírat z hlívy a přidávat do různých bylinných tinktur, kterých je na trhu škála (hlavně v gemmoterapii). Na trhu jsou již ke koupi kapsle, jejichž obsahem je sušená hlíva ústřičná,“ popisuje pan Pinkas.

Hlívu lze pěstovat i doma

V dnešní době se nachází na trhu soupravy pro celoroční pěstování hlívy ústřičné. Obsahují kulturu této houby, která se zavádí do plastových pytlů s nařezanou pšeničnou slámou. Hlívu můžeme pěstovat přes léto venku, ale i vmístnostech, chodbách, sklepech, které jsou částečně osvětleny denním světlem a teplota neklesne pod devět stupňů Celsia. Při tomto pěstování potřebujeme nařezanou pšeničnou slámu, silný polyethylenový pytel o rozměrech 150 × 100 centimetrů a sadbu hlívy ústřičné, kterou zakoupíme v prodejnách pro zahrádkáře či objednáme přes internet, u této soupravy je i přesný návod použití. Hlíva vyrůstá v trsech, tyto trsy vykrucujeme vždy celé. Můžeme ji i pěstovat na špalkách ze dřeva.

Zaručené recepty z hlívy

Hlíva ústřičná je v kuchyni všestranně využitelná. Můžeme ji použít k přípravě omáček, polévek. Rizota či salátů. Protože je ale velmi tuhá houba, potřebuje delší přípravu. Uvádím zde pár receptů, pro inspiraci:

Smaženice z hlívy ústřičné

Ingredience:

• 1 větší cibuli
• trošku nasekané petrželové natě
• 2 hrsti hlívy
• 4 vejce
• 2 lžíce panenského olivového oleje
• Kmín
• mořskou sůl
• pepř

Postup: Hlívu nakrájíme na velmi tenké plátky, cibuli i petrželovou nať nadrobno nasekáme. Pak cibulku necháme na oleji zrůžovět, přidáme hlívu, kmín a sůl, podlijeme tak jednou polévkovou lžící vody a přikryjeme pokličkou a necháme dusit. Jakmile je hlíva měkká, zalejeme rozšlehanými vejci, přidáme petrželovou nať a mícháme. Podáváme s chlebem či brambory.

Dršťková polévka z hlívy ústřičné

Ingredience:

• 400 g hlívy
• 1 větší cibuli
• 2 lžíce panenského olivového oleje
• mořskou sůl
• mletou sladkou papriku
• 1 lžíci hladké mouky
• Majoránku
• 2 stroušky česneku

Postup: Na oleji zpěníme cibulku, přidáme nadrobno nakrájenou hlívu a orestujeme. Potom přidáme sladkou papriku, mořskou sůl, pepř a zalijeme vodou. Uvedeme do varu a vaříme třicet minut. Pak přidáme světlou jíšku a nakonec dodáme utřený česnek a majoránku.

Hlívové plátky zapečené s petrželkou

Ingredience:

• 25 ml panenského olivového oleje
• 45 g másla či biomargarínu
• 400 g hlívy ústřičné
• 1 žloutek
• mořskou sůl
• pepř
• citrónovou šťávu
• petrželovou nať

Postup: Hlívu nakrájíme na plátky a jemně ji osmahneme na olivovém oleji, pak osolíme a jemně opaříme. Máslo či biomargarín rozšleháme se žloutkem, přidáme asi 1 čajovou lžičku citronové šťávy a nasekanou petrželku. Do zapékací mísy naskládáme osmaženou hlívu a na ní rozetřeme máslovou směs. Zapékáme v troubě při 200 st. Celsia asi dvacet pět minut. Podáváme s brambory, rýží, těstovinami a zeleninovým salátem. Místo petrželové nati můžeme použít bazalku.

Přejeme dobrou chuť!

Titulní foto: www.natures.sk