RSI syndrom - práce na PC ohrožuje zápěstí
23.6.2006, Doris Danielová, článek
RSI, Repetition Strain Injury (poškození opakovanými drobnými pohyby) je nový a čím dále více diskutovaný problém, popisovaný při dlouhodobé práci u počítače. Při velmi často se opakujících drobných pohybech totiž dochází k nefyziologickému zatížení stále stejných svalových skupin a šlach, které vede k sílící až značné trvalé bolesti.
Kapitoly článku:
- RSI syndrom - práce na PC ohrožuje zápěstí
- Ergonomie pracoviště
- Jak se bránit RSI
Při práci s klávesnicí nebo s myší k tomu nejčastěji dochází na šlachách zápěstí a rukou, trpí ale také lokty a ramena. Klinicky se tyto obtíže projevují jako čtyři základní problémy:
Jedná se o zánět obalu namáhané šlachy. Projevuje se bolestí, která se stává až chronickou a je nezřídka důvodem k vystavení pracovní neschopnosti.
Znamená zánět šlachy, která je zpočátku pouze bolestivá (spontánně i na pohmat), časem však nemoc pokračuje a může vést ke vzniku strukturálních změn ve šlaše (zbytnění, zhrubění až utvoření bulek), které mohou výrazně omezovat až znemožňovat pohyb postižené šlachosvalové jednotky (jednoho či více prstů, rukou nebo paží).
Jedná se o zánět výčnělku na hlavici loketního kloubu (dolní části pažní kosti) a k němu přiléhajících šlach. Tento syndrom původně dostal své pojmenování právě pro častý výskyt u tenistů, jejichž paže a loket jsou silně při hře namáhány. Postupně se ale ukázalo, že více než tenisty samotné postihuje široké plénum sportu se vůbec neoddávajících jedinců, kteří trpí podobným problémem – přetížením svalů a šlach jednostrannou zátěží (zubaři, písařky...). Při zanedbání a neléčení choroba pokračuje, bolest lokte a okolních struktur se stává chronickou a zbytnění a strukturální změny šlach mohou vést i k výraznému omezení hybnosti předloktí.
Foto: Daniel Sroga
Trvalé napětí v ohnutých zápěstích (například při příliš nízko nebo příliš vysoko umístěné klávesnici) způsobuje zánět šlachových obalů i šlach procházejících zápěstím. Zbytnělé a zhrubělé šlachy pak utlačují nejdůležitější nerv zásobující ruku – nervus medianus. Výsledkem je mrtvění a brnění dlaně a celé ruky, prstů, později až necitlivost prstů i ruky, která výrazně snižuje kvalitu života i pracovní výkonnost.
Všechny uvedené potíže se mohou navzájem kombinovat a vytvářet tak pestrou škálu různých příznaků. Navíc důsledkem dlouhodobých potíží šlach a svalů může dojít i k neúměrnému stresu kloubů a dráždění různých nervů, což může mít překvapivě za následek i bolest v úplně jiné části těla než namáhané. Neposledním důsledkem všech zmíněných potíží je chronický stres, který dlouhodobá – byť i mírná – bolest způsobuje. Organismus dříve či později začne produkovat ve svém nervově-imunitním a hormonálním systému různé chemické látky, které jej mohou začít ještě více poškozovat a vést ke vzniku dalších potíží, a to jak tělesných, tak i psychických (nespavost, deprese, roztržitost, únava atd.). Vidíme tedy, že RSI není žádná zanedbatelná maličkost, ale může nás pěkně potrápit. Je tudíž velmi užitečné na možnosti vzniku takovýchto potíží myslet a zavčas jim předcházet.
Kromě šlach mohou dlouhodobou prací s počítačem trpět i další orgány
Především je to štítná žláza, která reaguje na zvýšené množství uvolněných pozitivních iontů v blízkosti počítače. Může dojít k poruchám její funkce, které vedou ke většímu zadržování tekutin v těle a tím i k větší tendenci ke zbytnění namáhaných šlach. Štítné žláze rovněž nesvědčí stres a zvýšené pracovní tempo, takže období při „dohánění“ termínů v práci u PC je pro ni zvláště kritické.
Co tedy dělat proti RSI a dalším možným zdravotním následkům práce s PC ? Dozvíte se v další části článku.
1. Tendosynovitida z přetížení
Jedná se o zánět obalu namáhané šlachy. Projevuje se bolestí, která se stává až chronickou a je nezřídka důvodem k vystavení pracovní neschopnosti.
2. Tendinitida
Znamená zánět šlachy, která je zpočátku pouze bolestivá (spontánně i na pohmat), časem však nemoc pokračuje a může vést ke vzniku strukturálních změn ve šlaše (zbytnění, zhrubění až utvoření bulek), které mohou výrazně omezovat až znemožňovat pohyb postižené šlachosvalové jednotky (jednoho či více prstů, rukou nebo paží).
3. Tenisový loket
Jedná se o zánět výčnělku na hlavici loketního kloubu (dolní části pažní kosti) a k němu přiléhajících šlach. Tento syndrom původně dostal své pojmenování právě pro častý výskyt u tenistů, jejichž paže a loket jsou silně při hře namáhány. Postupně se ale ukázalo, že více než tenisty samotné postihuje široké plénum sportu se vůbec neoddávajících jedinců, kteří trpí podobným problémem – přetížením svalů a šlach jednostrannou zátěží (zubaři, písařky...). Při zanedbání a neléčení choroba pokračuje, bolest lokte a okolních struktur se stává chronickou a zbytnění a strukturální změny šlach mohou vést i k výraznému omezení hybnosti předloktí.
Foto: Daniel Sroga
4. Syndrom karpálního tunelu
Trvalé napětí v ohnutých zápěstích (například při příliš nízko nebo příliš vysoko umístěné klávesnici) způsobuje zánět šlachových obalů i šlach procházejících zápěstím. Zbytnělé a zhrubělé šlachy pak utlačují nejdůležitější nerv zásobující ruku – nervus medianus. Výsledkem je mrtvění a brnění dlaně a celé ruky, prstů, později až necitlivost prstů i ruky, která výrazně snižuje kvalitu života i pracovní výkonnost.
Všechny uvedené potíže se mohou navzájem kombinovat a vytvářet tak pestrou škálu různých příznaků. Navíc důsledkem dlouhodobých potíží šlach a svalů může dojít i k neúměrnému stresu kloubů a dráždění různých nervů, což může mít překvapivě za následek i bolest v úplně jiné části těla než namáhané. Neposledním důsledkem všech zmíněných potíží je chronický stres, který dlouhodobá – byť i mírná – bolest způsobuje. Organismus dříve či později začne produkovat ve svém nervově-imunitním a hormonálním systému různé chemické látky, které jej mohou začít ještě více poškozovat a vést ke vzniku dalších potíží, a to jak tělesných, tak i psychických (nespavost, deprese, roztržitost, únava atd.). Vidíme tedy, že RSI není žádná zanedbatelná maličkost, ale může nás pěkně potrápit. Je tudíž velmi užitečné na možnosti vzniku takovýchto potíží myslet a zavčas jim předcházet.
Kromě šlach mohou dlouhodobou prací s počítačem trpět i další orgány
Především je to štítná žláza, která reaguje na zvýšené množství uvolněných pozitivních iontů v blízkosti počítače. Může dojít k poruchám její funkce, které vedou ke většímu zadržování tekutin v těle a tím i k větší tendenci ke zbytnění namáhaných šlach. Štítné žláze rovněž nesvědčí stres a zvýšené pracovní tempo, takže období při „dohánění“ termínů v práci u PC je pro ni zvláště kritické.
Co tedy dělat proti RSI a dalším možným zdravotním následkům práce s PC ? Dozvíte se v další části článku.
