Aditiva – chemická hrozba dnešní doby

Co jsou to aditiva?

Látky se zázračnými vlastnostmi se nazývají aditiva. Patří k nim například antioxidanty (prodlužují trvanlivost potravin a chrání je proti zkáze způsobené oxidací, například žluknutí), barviva (dávají potravině barvu, kterou by neměla, nebo ji obnovují, když ji během konzervace ztratila. Málokoho by zaujali bílé třešně či jahody. Najdeme je ve většině potravin), emulgátory (smíchávají vodu a tuk), konzervanty (prodlužují trvanlivost potravin), kypřící látky (zvětšují objem těsta), sladidla (umělá sladidla, jsou totiž méně kalorická) a další.

„Každý Evropan zkonzumuje ročně v potravinách dva a půl až tři kilogramy chemických aditiv. Chemicky vyrobená aditiva se objevila koncem devatenáctého století, více se ale začala používat až v padesátých letech minulého století. Zajímavý příběh provází vynález dusitanů. Za první světové války prý velení armád nevědělo, jak pro vojáky skladovat zásoby masa na jatkách. Posloužily k tomu nitráty (dusitany), které se začaly průmyslově vyrábět a užívat v trhavinách. Nitrátová sůl je však vysoce toxická. Stejně s tím, jak byl oslabován protivník trhavinami, tenčily se údajně i řady vlastních vojáků, poněvadž požívali maso naložené v dusitanové soli. I přes zprávy o hromadných otravách způsobených vyšším přídavkem dusitanové soli do masa a uzenin bylo její užívání v roce 1930 legalizováno. Aby se zmírnilo riziko otrav, musela se napříště používat pouze směs dusitanu sodného či draselného a kuchyňské soli.“ Za komunistického režimu u nás nebylo potřeba nijak velké množství konzervačních látek používat. Všechno bylo pečlivě naplánováno, a to včetně spotřeby potravin a nápojů, takže požadavek na trvanlivost nebyl aktuální. Aditiv ve světě přibývalo, až se staly běžným doplňkem výroby. V Česku se situace dramaticky změnila až po roce 1989, kdy na trh zamířily velké potravinářské koncerny a domácí výrobci pocítili obrovskou konkurenci.

Všude samá éčka, ale jak se v nich vyznat?

Prakticky vše, co výrobci do potravin přidávají pro vylepšení jejich vzhledu, chuti, vůně a trvanlivosti se ve složení výrobků skrývá pod takzvanými éčky, jež jsou doplněna příslušnou číslicí. Každý kód přesně definuje konkrétní látku, která byla v laboratořích posouzena a povolena k používání do potravin. Seznamy látek a surovin skrývajících se pod éčky čítají stovky položek. Zákazníků, kteří se v nich dokážou vyznat, už zdaleka tolik není.

„Jak to tedy s vlivem éček na naše zdraví skutečně je? Paušálně říci, že jsou všechna jednoznačně škodlivá, určitě nejde. Mezi éčky najdeme látky přirozené, ale i takové, které pocházejí z dehtu a ropných produktů a zůstávají dlouho v našem těle. Ale za podivnými kódy se skrývají i vitaminy, přírodní barviva, přírodní zahušťovadla. Přesto se v odborných kruzích čím dál více spekuluje o tom, že s některými éčky není všechno úplně v pořádku,“ vysvětluje pan Šmerdík. Jedna skupina vědců říká, že aditiva jsou zcela neškodná. Zastánci opačného názoru tvrdí, že přispívají ke všem běžným zdravotním problémům, jako jsou bolesti hlavy, špatné trávení, alergie, astma, hyperaktivita a nesoustředěnost. Navíc soudí, že velmi oslabují imunitní systém a regenerační schopnosti organismu.

„Výzkumy ukázaly, že umělá aditiva otupují naše smysly, zvláště citlivé jsou na ně naše děti, mohou na ně působit jako droga. K šiku odpůrců chemie v potravinách se řadí hlavně alergologové, onkologové, vědci a paradoxně chemici.“

Výzkumy aditiv dávají neúplné odpovědi

Potravinářský průmysl a naše normy vycházejí z takzvaného povoleného denního příjmu, jehož hodnota se získává při pokusech na zvířatech. Podle Státního ústavu jde jen o malá a zdraví bezpečná množství aditiv. Kritici však říkají, že nikdy nikdo dlouhodobě nezjišťoval přímý účinek na člověka, dospělého, natož dítěte. A ještě k tomu se při pokusech zkoumá vždy každá látka odděleně. „Když se nad tímto zamyslíme, dojdeme k závěru, co by asi s prasetem či krysou udělalo, kdybychom je pravidelně dlouhodobě krmili párky s dvanácti éčky a k pití jim nabídli limonádu či džus, které nikdy neviděli kousek čerstvého ovoce. A to je jen špetka z celé plejády běžných výrobků. Přitom každý chemik, vědec a farmaceut se již ve škole učí, že výsledný celkový účinek vyplývá ze vzájemného působení jednotlivých složek mezi sebou. V tom je obrovský problém celého systému. Hodně chemikálií má ještě vliv na psychiku, což logicky není možné prokázat při pokusech na zvířatech. Bohužel se jich nemůžeme zeptat, jak se po požití té či oné látky cítí,“ popisuje pan Josef.

Vše jde s dobou

Dnešní doba nás nutí žít v neustálém spěchu. Pryč jsou časy, kdy si hospodyňky připravovaly vše samy ve svých kuchyňkách. Ženy jsou více ambiciózní, a tím pádem i vytížené, tudíž jim na přípravu jídel nezbývá tolik času. Tak chtějí především rychle nakoupit, rychle připravit a rychle sníst. Jídlo navíc musí být rozličných chutí, levné a trvanlivé, abychom je mohli nakupovat do zásoby. Potravinářský průmysl se těmto nárokům ochotně přizpůsobil. „Vynalezly se nové receptury a na prodejních pultech je již opravdu z čeho vybírat – od polévek, které jsou hotové již za dvě minuty, až po omáčky různých chutí. I v běžné potravině, jako jsou některé druhy chleba, napočítali vědci více než dvacet přídatných chemických látek. Že je tato pohodlnost draze vykoupena, tím nejcennějším co máme – zdravím - to už zajímá málokoho. Prioritou se stalo, že důležité je žaludek rychle nasytit a za pár korun.“

Pozor na zrádná barviva

„Za velmi škodlivé chemické přísady považuji barviva. Zvláště agresivní jsou tyto:“

E 102 TARTRAZIN
Je to žlutooranžové barvivo, které se velmi často používá v nápojích, pečivu, sušenkách, masných výrobcích, uzeném tresčím mase, instantních omáčkách, cukrárenských výrobcích a rychlém občerstvení. „Je obsaženo například ve vanilkové pudinku v prášku, bonbónech. Tartrazin vyvolává kopřivku, alergie, hyperaktivitu u dětí a dýchací problémy,“ říká pan inženýr.

E110 ŽLUŤ 2G
Je to žluté barvivo používané v čokoládových nápojích, náplních ovocných koláčů, želé, sladkém pečivu, instančních polévkách, dezertech, sušenkách, strouhance, kompotech a zavařeninách. „Žluť 2g je obsažena ve vanilkových pudincích, hořčicích, lentilkách, bonbónech. E 110 vyvolává bolesti hlavy, alergie, hyperaktivitu u dětí.“

E 124 PONCEAU YR
Je to červené barvivo do masových past, rajské instantní polévky a omáčky, výrobků z jahod a ve směsích pro sladké pečivo.

Mezi velmi škodlivé konzervační látky patří:

E 220 OXID SIŘIČITÝ
„Oxidem siřičitým se silně síří sušené ovoce (meruňky, broskve, švestky, rozinky, fíky), když je totiž necháme přirozeně uschnout, tak zhnědnou, a nejsou tak vzhledné. A cena za krásu? Povolený limit oxidu siřičitého je pro meruňky dva gramy na kilo a často se překračuje.“ Proto by se sířené sušené ovoce mělo před jídlem dobře opláchnout proudem teplé vody a konzumace by se neměla přehánět, zvláště u citlivých jedinců a u dětí. Značně sířené jsou též banány, jablka i hrušky. „Asi pětina populace je na oxid siřičitý alergická. Siřičitany způsobují zarudnutí, otoky hrdla, svědění úst, pokožky, bolesti hlavy, poruchy zažívání. Nejlépe se jim úplně vyhnout a kupovat sušené ovoce v biokvalitě,“ varuje pan Josef Šmerdík.

E 222 HYDROGEN SIŘIČITAN SODNÝ
Je to konzervační látka užívaná v pivu a vínech. Používá se též jako bělidlo. „Rovněž způsobuje řadu zdravotních problémů od alergií přes astmatické záchvaty, migrény, poškození střev.“

E 223 METASIŘIČITAN SODNÝ
Je to konzervační látka používaná u uzenin, konzervovaných omáček, nakládaných cibulek, bramborové kaše v sáčku a u pomerančových džusů. „Na tuto látka má většina populace alergii, vyvolává migrény, závratě, alergie. Je lepší se jí vyhnout,“ říká pan Josef.

E 621 GLUTAMAN SODNÝ, E622 GLUTAMAN DRASELNÝ, E 623 GLUTAMAN VÁPENATÝ
Glutamany se obvykle získává z cukrové řepy. Používají se pro zvýraznění chuti masa, polévek, pikantních výrobků z prodejen rychlého občerstvení, instantních čínských polévkách, ochucovadlech a polotovarech. „Glutamany nemají nejlepší pověst. Je totiž známo, že někteří výrobci je používají, aby zakryli nevýraznou chuť výrobku, připraveného z méně kvalitních surovin. Zvlášť vydatně jsou jimi napěchované levné uzeniny. Oblibu získaly proto, že dodávají a zvýrazňují masitou chuť. V roce 1968 byl popsán tzv. „syndrom čínské restaurace“, který se projevuje zarudnutím pokožky, pocitem na zvracení, migrénami a bušením srdce. Glutamany jsou totiž typické pro čínskou kuchyni. Jsou zdraví velmi škodlivé a nepřípustné pro děti.“

Rakovinotvorné chemické přísady:

„Zde chci uvést velmi problematické látky, které způsobují a podporují zhoubné bujení:“ varuje pan Šmerdík.

E 123 AMARANT
Amarant je červené barvivo používané v nápojích, limonádách, náplních ovocných koláčů, želé, sladkém pečivu, polévkách a omáčkách v sáčku, masových směsích a beefburgerech. „Je velmi nebezpečný.“

E 131 PATENTNÍ MODŘ
Je to modrofialové barvivo užívané hlavně v bonbónech. „Je obsaženo v lentilkách. Rodiče si neuvědomují, jaké zlo dávají svým nejmenším v podobě bonbónů,“ konstatuje pan Josef.

E 142 ZELEŇ S
Je to zelené barvivo užívané u zeleného konzervovaného hrášku, instančních polévek a omáček, mátové šťávy a nápojů a želé a bonbónů hlavně s příchutí limetek. „Tato přísada je rakovinotvorná.“

E 210 KYSELINA BENZOOVÁ
Kyselina benzoová je konzervační látka, která se přirozeně vyskytuje v čaji a malinách, ale vyrábí se uměle a používá se ve výrobcích z ovoce, v nálevech, marinovaných rybách, instantních salátových zálivkách, v pivu, instantní kávě a sirupech proti kašli prodávaných v lékárnách. Dále se jí konzervují nealkoholické nápoje, džemy, chléb s delší trvanlivostí, kečupy a hořčice. „Kyselina benzoová je rakovinotvorná, a mimo to benzoany způsobují astmatické záchvaty a lokální reakce při kontaktu s pokožkou. Zvláště nebezpečná je pro děti,“ varuje pan inženýr.

E 211 BENZOAN SODNÝ
Je to konzervační látka používaná u konzerv, nealkoholických nápojů a sladkostí. „Je také velmi nebezpečná.“

E 213 BENZOAN VÁPENATÝ
Je to konzervační látka, která se přirozeně vyskytuje v čaji a malinách, ale vyrábí se i uměle a používá se ve výrobcích z ovoce, v nálevech, marinovaných rybách, instantních salátových zálivkách, v pivu a instantní kávě. „Může způsobit rakovinové bujení,“ dodává pan Josef.

E 214-219 SOLI KYSELINY HYDROXYBENZOOVÉ
Jsou to konzervační látky, které se přirozeně vyskytují v čaji a malinách, ale vyrábí se uměle a používají se ve výrobcích z ovoce, v nálevech, marinovaných rybách, salátových zálivkách, v pivu a instanční kávě. „Jsou pro zdraví velmi škodlivé.“

E 249 DUSITAN DRASELNÝ
Dusitan draselný je konzervační látka užívaná ve vařeném a konzervovaném mase a uzeninách. „Tyto konzervační látky, které dávají párečkům a salámům při pečení báječnou červenou barvu jsou velmi karcinogenní a u malých dětí vyvolávají vážnou chorobu methemoglobinémii (tzv. modrání kojenců). Děti, nemocní a staří lidé, ale i ostatní by se měli před touto látkou držet opravdu na pozoru!“ zdůrazňuje pan Šmerdík.

E 250 DUSITAN SODNÝ
Dusitan sodný je konzervační látka užívaná ve vařeném a konzervovaném mase a uzeninách. „E249 a E 250 jsou jedinými konzervanty jenž jsou schopny ochránit uzeniny před bakterií Clostridium botulinum, která způsobuje botulismus, neblaze proslulou otravu klobásovým jedem. Dusitan sodný je také rakovinotvorný.“

E 252 DUSITAN DRASELNÝ
Dusitan draselný se užívá pro konzervaci a ochranu masa. „Výzkumy prokázaly jeho karcinogenní účinky.“

Dobrý rada na konec
„Zabraňte používání těchto přísad tím, že budete správně vybírat výrobky, které kupujete. Čtěte pečlivě složení na výrobcích a kupujte ty s nejjednodušším a nejsrozumitelnějším složením a nejmenším počtem podivných přísad. Hlavně nezapomeňte, jak je důležitý přísun kvalitních živin pro děti. Každý rodič je zodpovědný za to, jak se jeho dítě stravuje! Vyhýbejte se dětským mléčným krémům s chemickými vůněmi a stabilizátory, barevným bonbónům s několika druhy chemických barviv a aromat, trvanlivému pečivu, polotovarům nebo uzeninám na jejichž obale najdete i více než deset éček.

Pořád nevěříte tomu, že příliš levné výrobky jsou nekvalitní? Kolik rajčat asi může obsahovat 900 g kečupu za patnáct korun? Pokud si uděláte čas, připravujte si vlastní zavařeniny a džemy, pěstujte si svoji zeleninu a obětujte nějaký ten čas přípravě domácí kuchyně. Nebo dejte přednost biovýrobkům Zelená zebra s logem bio – produkt ekologického zemědělství vám zaručí kvalitní výrobky bez přídavku škodlivých aditiv. Cena je sice o něco vyšší, ale věřte mi, že za zdraví to opravdu stojí,“ dodává na konec Ing. Josef Šmerdík.

Titulní foto: Kurhan