Anýz
20.7.2006, Kateřina Samuelová, článek
Anýz byl oblíbenou rostlinou Karla Velikého. Byl také součástí nejrůznějších „dryáků“ léčících otravy. V současné době našel své nezastupitelné uplatnění v likérnictví, potravinářství, a především v naší kuchyni.
Charakteristika
Anýz, latinským názvem Pimpinella anisum, je jednoletá rostlinka z čeledi mrkvovitých, která může dorůstat do výšky až padesáti centimetrů. Listy rostlinky jsou přisedlé na lodyze, kořeny vřetenovité. Od června do srpna anýz kvete, kvítky jsou bílé a složené v okolících.
Rostlinka pochází ze Středomoří, dnes se pěstuje hlavně v Turecku či Itálii. Věhlas a oblibu získala již ve starověku. Jejím zastáncem byl i známý matematik Pythagoras. Přisuzovaly se jí všemožné vlastnosti - od omlazování, přes uspávání, až po pomoc při otravě.
Pěstování
Vzhledem ke svému původu se anýzu daří na slunných místech, ideálně na závětrné straně. Půda by měla být hlinitá až písčitá s dostatečným obsahem vápna.
Anýz sejeme v březnu. Řádkování by mělo být zhruba 15 až 30 cm. V průběhu pěstování je důležité starat se o to, aby byly záhonky dobře okopané a bez plevele. Plody, dvounažky, dozrávají během letních prázdnin, nicméně špatně drží pohromadě, a tak se doporučuje sklízet je těsně před dobou zralosti.
Účinky
Rostlinka obsahuje až 3 procenta silice, která má velice výraznou chuť. Dříve se tato složka využívala při hubení vší. Anýz pomáhá při křečích, zklidňuje organismus a pomáhá i při kašli. Dále se díky němu zvyšuje sekrece mléčných žláz.
Ve středověku byl anýz častou složkou univerzálních mastiček, vodiček a mnoha dalších prostředků, které měly vyléčit veškeré nemoci.
Použití
Anýz je oblíbenou rostlinkou v léčitelství i lékařství. V praxi se také využívá při výrobě mnoha cukrovinek, perníků a podobných laskomin. Též je součástí léčivých čajů a sirupů. Uplatnění našel i v likérnictví a při zavařování, kdy zastává funkci přísady v případě nakládání rozmanitých kompotů. V kuchyni vám bude vhod při dušení hub a přípravě mnoha bezmasých pokrmů.