Bude nutno pro komunikaci mezi muži a ženami vyvíjet umělou inteligenci?

Děkuji autorce článku Jak si vybíráme muže. Pro mě, jakožto zástupce tohoto druhu, je velmi poučné dočíst se, do jaké výkonnostní třídy náležím, a případně přetaktovat svůj procesor na lepší výkon, tak, aby vyhovoval soudobým požadavkům. Kromě toho je článek zajímavý také z jiného hlediska: pokud takovýmto způsobem uvažuje každá žena, je jeho četba také velmi podnětnou sondou do jejich způsobu myšlení. Přes nesporný přínos, který ve stati shledávám, dovolil bych si však podotknout několik poznámek:

Z četby je zřejmé, že se autorka domnívá, že správné ovládání takových dovedností, jako je znalost jazyků a způsobů stolování, je předností výkonného procesoru. Dovolil bych si upozornit na existenci rozdílu mezi hardwarem a softwarem. Jinými slovy: autorka může mít třeba nejvýkonnější počítač na světě, pokud jí k němu scházejí potřebné programy, může si jej postavit do koupelny coby toaletní stolek.

S muži, kteří se podle autorky blíží partnerskému ideálu (donesou na rande gerberu a nestráví lasagne, dokud někomu nezulíbají ruce), je to ve skutečnosti takto: jsou vybaveni neuvěřitelně komplikovaným programem, na kterém desítky let pracovaly stovky odborníků v silikonovém údolí (proč se asi tak jmenuje?). Tisíce hodin úmorné práce nakonec vedly k úspěchu – byl vyvinut algoritmus, který je schopen zajistit kompatibilitu dvou odlišných operačních systémů. Podle toho, co autorka píše, se setkala pouze se starší verzí Heartbreaker, nyní je již k dostání verze Superman se servisním paketem, často však padá.

Problémy v komunikaci mezi „ženskými“ a „mužskými“ procesory už jsou dány rozdílností samotného hardwaru, na první pohled patrnou. Je zřejmé, že tesař nechal díru hned někde na začátku. Podíváme-li se do patřičné dokumentace, skript Genesis 2,21-22 (nejmenuje se podle známé kapely) dokládá, že výrobce nejprve prototyp procesoru Adam odstavil (doslova: „uvedl na člověka mrákotu“), a poté z jeho součástky vytvořil prototyp „Eva“.

Těžko nyní soudit, co výrobce touto operací zamýšlel, podle pozdějšího vývoje je však zřejmé, že se mu to nějak vymklo z rukou. Byl to totiž prototyp Eva, který se, napaden virem HAD, „naboural“ do chráněného adresáře, čímž málem způsobil kolaps celého systému (Genesis 3.4-7). V tomto okamžiku výrobce projekt zavrhl a dal od něj ruce pryč.

Odborníci se pokoušeli analyzovat, kde se stala chyba, a rozpoznali pravděpodobnou příčinu potíží v samotné konstrukci „Evy“. Nyní se všeobecně soudí, že měl výrobce zvolit za základ nového procesoru nějakou významnější součástku než pouhé žebro.

Program snažící se překonat tuto esenciální rozdílnost systémů vyvíjí firma Makrohard, což je odnož Microsoftu, která lépe odpovídá požadavkům žen. Filozofie firmy vychází z analýzy funkce „ženských“ procesorů. Firma testovala chování odlišných systémů a zjistila, že při stejném zadání dochází u obou procesorů k odlišným způsobům řešení a často i rozdílným výsledkům.

Zadáte-li jednoduchý úkol, například uvařit oběd, „mužský“ procesor koupí půl kila hovězího, půl kila cibule, pět piv a uvaří výborný guláš. „Ženský“ procesor postupuje jinak: v tabulkách nutričních hodnot potravin ráno zjistí, které suroviny jsou nejméně kalorické, podle toho pak zvolí vhodný recept. Poté ověří, u kterého živočišného druhu hrozí nákaza nějakou nebezpečnou epidemií. Vyloučí tak drůbež a hovězí maso. Umyje si hlavu, nalíčí se a sepíše nákupní seznam. V poledne vyrazí z domu do nejbližšího obchodu s biopotravinami. Pak zajde na kávu s kamarádkou, aby jí pochválila nové šaty.

Když dorazí domů, vzpomene si, že zapomněla koupit párátka. V pozdní odpoledne začíná vařit a večer si můžete pochutnat na výborném pokrmu vytvořeném z mořských chaluh, sójových bobů, beztučného jogurtu a obilných klíčků. Chcete-li to zajíst pečivem, zapomeňte na obyčejný chleba. Lepší postup je, když se pomletá mouka znovu smísí se všemožným zrním, a vznikne tak cereální pečivo.

Vědci při tvorbě programů, které mají překlenout tyto rozdíly, nejprve chtěli sblížit jednodušší „mužský“ operační model se složitějšími „ženskými“ procesory, což se však nesetkalo s úspěchem. A tak musela hora k Mohamedovi a vznikly programy Heartbreaker a Superman. Pevně věřím, že vědci vychytají poslední mouchy a nebude nutno pro komunikaci mezi muži a ženami vyvíjet umělou inteligenci.

Ilustrační foto: Rudolf Kotulán