Čerstvé bylinky v kuchyni II

Koriandr pro dobré trávení

K méně používanému druhu koření patří koriandr setý. Je to jednoletá až sedmdesát centimetrů vysoká bylina s růžovými květy. Z oplozených květů se vyvíjejí plody, dvounažky slouží jako koření, obsahují mnoho éterického oleje. Koriandr pochází z oblastí kolem Středozemního moře. Je považován za jedno z nejstarších koření na světě. V starém Egyptě se plody a byliny koriandru používaly k léčbě onemocnění jater a střev, ale také v kulinářství jako ingredience při pečení chleba. Éterický olej se používal při religiózních obřadech. Jeho semena byla nalezena při vykopávkách hrobek egyptských faraónů. V Indii lidé věřili v zázračné účinky koriandru a používali ho k uctívání bohů. Popisovali ho i Dioskoridos a Galenos. V lidovém léčitelství byla tato bylina používána při onemocněních zažívacího traktu, pro zlepšení chuti k jídlu, jako prostředek tišící bolest a prostředek protizánětlivý. Byl používán také v porodnictví k usnadnění porodu.

„Mezi její hlavní léčivé účinky patří povzbuzení trávení, střevní peristaltiky uvolňování křečí v zažívacím traktu, podporuje tvorbu mateřského mléka, funkci slinivky a vykašlávání. Koriandr je účinný i jako afrodiziakum. Vhodnou formou podávání je nálev, který si připravíme ze dvou lžiček semen, které přelijeme dvěmi dcl vroucí vody a necháme deset minut louhovat. Nálev užíváme po šálku dvakrát denně. Koriandr můžeme užívat čistý nebo pro zintenzivnění účinku míchat do směsi s kardamonem a kmínem, v poměru 1:1:1. Nebo můžeme použít i prášek ze semen, jenž podáváme třikrát denně v množství na špičku kulatého nože. Zevně ho můžeme používat k ošetřování ran a kožních neduhů, má totiž velké antimikrobiální působení,“ radí paní Jasmína Míchová.

Toto koření má široké uplatnění hlavně v kuchyni. Hodí se k zelným pokrmům, kyselému zelí, k okořenění polévek, masa a ryb. Jako koření je klasickou přísadou do perníku, v Indii je důležitou součástí kari. Semena se mohou nakládat do likérů.

Jak pěstovat koriandr
Koriandr se vysévá od dubna do června. Daří se mu jen na slunném, teplém místě. Jeho semena (dvounažky) musí být sklizena včas, tedy dříve než vypadají. Správná doba je, když se dvounažky hnědě zbarví. Sušená semena se uchovávají v suchu a užívají se celá nebo drcená. Aby zůstalo aroma zachováno, drtí se teprve bezprostředně před zapracováním pokrmu.

Kdy koriandr pomáhá
„V aromaterapii má koriandrový éterický olej široké uplatnění. Molekula linalol zaručuje antimikrobiální účinky, tedy působící proti virům a plísním. Převažující aldehydy mají vlastnost protizánětlivou a uklidňující. Tato kombinace je ideální do směsí relaxačních masážních olejů i do těch léčivých. Je to bezpečný olej, který je vhodný i pro děti. Dále ovlivňuje systém zažívací, žaludek, žaludek a dvanácterník, zejména žaludeční vředy a křečové stahy způsobené nervozitou a stresem. Tento éterický olej lze označit za výborný stimulant mozkové činnosti, pomáhá při depresích, stresu a astenie. Koriandr se obvykle používá ve směsích s jinými éterickými oleji.“

Masážní olej na posílení organismu
Potřebujeme 50 ml panenského rostlinného oleje (mandlový, olivový, sezamový), 6 kapek éterického oleje z koriandru, 6 kapek éterického oleje z tymiánu, 5 kapek éterického oleje z mandarinky, 5 kapek éterického oleje z bergamotu. Vše smícháme a můžeme masírovat.

Masážní olej na bolavé svaly, záda a klouby
Potřebujeme 50 ml panenského rostlinného oleje, 6 kapek éterického oleje z koriandru, 5 kapek éterického oleje z levandule, 5 kapek éterického oleje z majoránky, 6 kapek éterického oleje z rozmarýnu. Dobře promícháme a můžeme aplikovat.

Dobromysl proti migrénám a depresím

„Nesmíme zapomenout na dobromysl obecnou, zvanou oregáno.“ Je to trvalka , která může být až padesát centimetrů vysoká. V létě kvete dobromysl růžovofialovými pyskatými květy, které vyrůstají v početných květenstvích. Celá rostlina obsahuje vedle tříslovin a hořčin hlavně éterický olej. Při poranění šíří kolem sebe kořenitou vůni. Oregáno pochází z oblastí kolem Středozemního moře. Odedávna bylo oblíbené v italské, mexické a španělské kuchyni. V lidovém léčitelství mnoha zemí doporučovali dobromysl při migrénách, astmatu, plicní tuberkulóze, žloutence, revmatismu, zánětu lymfatických uzlin. V období renesance dobromysl běžně pěstovali v květináčích a používali ji při plicních infekcích. Věřilo se, že horké obklady s touto bylinou léčí žloutenku a nemoci které s ní souvisí. Ve Francii ji předepisovali při vyčerpanosti a nervových poruchách.

„Droga je věrná svému jménu, protože při delším pravidelném podávání působí jako antidepresivum a zlepšuje náladu a celkově posiluje celý organismus. Hořčiny z dobromysli podporují vylučování žluči, zmírňují žaludeční a střevní potíže. Čaj z oregána oslazený medem je účinným odhleňovacím prostředkem proti kašli. Rostlina je velmi rozšířená v lidovém léčitelství při léčbě ženských onemocnění jako prostředek zastavující krvácení, zvláště u porodu, dále podporuje laktaci. Nálev z jedné polévkové lžíce bylinky získáme tak, že přelijeme ¼ litrem vroucí vody a necháme deset minut louhovat. Užíváme dvakrát denně po jídle. Dříve bylo velmi rozšířeno užívání dobromysli v prášku, a to různými mírnými způsoby – v medu, víně, s fíky. Tento způsobem se doporučuje i dnes, poněvadž je to jednoduché a velmi účinné. Takže sušenou dobromysl pomeleme na prášek a smícháme s medem, nejlépe světlým, na konzistenci jakéhosi krému. Užíváme jednu čajovou lžičku denně, nejlépe odpoledne. Směs posiluje celý organismu, upravuje stolici, zlepšuje dýchání, odhleňuje, posiluje srdeční sval a celkově tonizuje,“ vysvětluje paní Jasmína.

Jak pěstovat dobromysl
Dobromysl získá své plné aroma, jen když roste na slunci a v teple. Půda může být chudá, písčitá, ale musí být dobře propustná. Oregáno snáší sucho, ale dlouhodobou vlhkost nikoli. Mladé, jemné listy a vrcholky stonků můžeme průběžně až do podzimu odštipovat a zpracovávat čerstvé. K sušení je vhodná nať nejlépe v době květu, kdy je dobromysl nejaromatičtější. Své aroma si tato rostlina zachovává i po usušení a rozdrcení. Dobromysl je klasickým kořením na pizzu, hodí se též do polévek, masitých pokrmů, těstovin. Oregáno je základním prvkem známé směsi provensálských bylinek.

Kdy dobromysl pomáhá
Éterický olej z dobromysli je základem mnoha kosmetických přípravků. „Můžeme si s ním pomoci například při bolestech zubů a to tak, že si kápneme dvě kapky éterického oleje do dutiny nemocného zubu a necháme působit. Vdechování silice z oregána nám může pomoci i při bolestech hlavy, nakapeme si dvě kapky buďto do aromalampy nebo na kapesník a vdechujeme. Dobromysl není vhodná celé těhotenství, můžeme ji použít až při porodu.“

Rozmarýn – bylina srdce

„Velmi oblíbeným kořením se stala rozmarýna lékařská.“ Je to keř, který má jehlicově úzké, vespod šedavě chlupaté listy. Na jaře kvete světle modrými, bílým nebo růžovými květy. Aromaticky vonící listy obsahují mnoho silic.

Rozmarýna je jednou z nejznámějších rostlin. Její využití je možné sledovat už od dob starých Egypťanů. Řekové a Římané ji považovali za nositelku štěstí a ochránkyni před zlými duchy. Studenti v této době vyučování nosili na hlavě věnečky z jejich větviček, neboť se věřilo, že zlepšuje paměť. Protože rozmarýn symbolizuje lásku a smrt, často byl spojován se svatbami a pohřby. Hippokrates, Hodenos a Dioskoridos předepisovali rozmarýn na onemocnění jater.V roce 1870 byl objeven alkoholát rozmarýnu proslulý jako „elixír mládí“ vyráběný destilací cedru, rozmarýnu a terpentýnu a nazývaný „voda maďarské královny“. Lidé věřili, že proměnil šedesátiletou princeznu, která trpěla dnou a byla paralyzovaná, ve svůdnou mladou dívku, o jejíž ruku žádal polský král. V době morové epidemie ve 17. století v Francii se zjistilo, že je velmi účinné víno, které obsahovalo baktericidní byliny a éterické oleje z rozmarýnu, šalvěje, anděliky, máty a levandule. Brzy se recept rozšířil a nápoj se stalo velmi oblíbeným. Toto víno se nejen pilo, ale lidé jím taky vykrápěly celé domy, včetně nábytku a stěn. Rozmarýn bývá nazýván „bylinou srdce“.

Kdy rozmarýna pomáhá
„Rozmarýna je výborná v geriatrii a podává se i lidem v rekonvalescenci. Zlepšuje chuť k jídlu, zmírňuje nadýmání a působí močopudně. Výborně aktivizuje duševní činnost, stimuluje srdce, zmenšuje sekreci tukových a potních žláz. Má silné antiseptické účinky, tiší bolest, zaceluje rány. Rozmarýna podporuje trávení, stejně jako prokrvování. Pro tuto vlastnost bývá základní složkou antirevmatických mazání,“ radí paní Jasmína.

Když se rozmarýna dlouho vaří, neztrácí chuť, ale lepší je pochopitelně čerstvá. V sušeném stavu je velmi silné koření, proto s ní musí být zacházeno opatrně, aby jídlo nebylo příliš aromatické. Slouží k ochucení masa, zejména ryb a drůbeže, brambor, zeleniny smažené na olivovém oleji (rajčata, lilky, cukety, patisony). V Itálii je oblíbená coby koření na skopové a grilované maso. Někdy se dává na dřevěné uhlí, aby provoněla připravované maso. Ve Francii je známé provensálské koření, tato směs obsahuje tymián, saturejku, estragon, kerblík, majoránku, fenykl, levanduli a také rozmarýnu. Rozmarýnou se též ochucuje ocet. Vzhledem k bakteriostatickým vlastnostem pomáhá i konzervovat jídlo.

Zeleninová směs s rozmarýnem
Potřebujeme: 2 rajčata, 2 kedlubny, 1 svazek mladé karotky, 100 g fazolových lusků, 1 cibule, 2 lžíce olivového oleje, 4 lžíce strouhaného tvrdého sýru, 1 lžička rozmarýnových lístků, mořská sůl.

Postup: Na olivovém oleji orestujeme očištěnou a nakrájenou zeleninu kromě rajčat a pak dusíme do měkka. Osolíme, přidáme rozmarýn, promícháme se sýrem. Na povrchu ji ozdobíme kolečky rajčat a podáváme jako předkrm nebo s brambory k masu.

Jak pěstovat rozmarýn
Rozmarýna vyžaduje teplé a slunné místo. Nejraději má humózní, písčitou a dobře propustnou půdu. Snáší lépe sucho než příliš vlhkosti. V teplejších oblastech ji lze vysadit do volné půdy a na zimu zakrývat. U nás je vhodnější ji pěstovat v přenosné nádobě a na zimu ukládat na světlé místo s teplotou neklesající pod pět stupňů Celsia. květy a konce výhonů můžeme průběžně sklízet po celý rok a zpracovávat čerstvé. Rozmarýna si zachovává své aroma i v sušeném stavu.

Kdy rozmarýna pomáhá
„V aromaterapii je rozmarýna velmi ceněná. Bývá základem přírodních parfémů a kosmetických přípravků. Výborné jsou i povzbuzující rozmarýnové koupele, které si můžeme připravit tak, že padesát gramů rozmarýny zalijeme dvěmi litry vroucí vody, necháme dvacet minut louhovat, pak scedíme a přidáme do vody ve vaně. Nebo čtyři kapky éterického oleje z rozmarýny smícháme s dvěmi lžícemi panenského rostlinného oleje (olivový, sezamový, mandlový) a nalijeme do vany. Tato koupel by se měla provádět nejlépe ráno, protože opravdu silně nabudí organismus. Večer ji můžete využít například pro její silné afrodiziakální účinky, jenž vám zaručí bujarou noc. Běžně ji lze použít do aromalamp, hodí se do kanceláří, studentských pokojů a všude tam, kde je zapotřebí vysoká koncentrace. Pozor ale, éterický olej nepoužívat v místnostech, kde jsou zvířata, neboť u nich může vyvolat strach a agresivitu. Rozmarýna není vhodná po celou dobu těhotenství, můžete ji použít k ulehčení porodu. Rozmarýna také není vhodná pro epileptiky a osoby s hypertenzí,“ dodává paní Míchová.

Ze všech uvedených bylinek se dají připravit výborné octy a oleje. A to tak, že se rostliny dají asi na měsíc vylouhovat do tmavé láhve s vinným či jablečným octem (nejlépe v bio kvalitě). Pro octy se nejlépe hodí bazalka, rozmarýn, oregáno. „Pro přípravu bylinkového oleje je třeba počítat s jednou hrstí bylinek na jeden litr panenského rostlinného oleje, v němž se nechají asi pět týdnů působit. Vhodnými bylinkami pro přípravu olejů jsou bazalka, rozmarýna, šalvěj, tymián. Stejně jako u octu je důležité, aby všechny rostlinné části byly ponořeny a nemohly plesnivět. Používejte kvalitní ocet i vysoce hodnotný rostlinný olej. lahve dobře uzavřete, postavte na slunečné místo a dvakrát denně vydatně protřepejte. Bylinkový olej nakonec přeceďte a uchovávejte jej v tmavých lahvích na chladném místě. Potom vydrží velmi dlouho,“ říká paní Jasmína Míchová.

Titulní foto: Imarin