Čerstvé bylinky v kuchyni III

Tymián proti vypadávání vlasů

„K velmi ceněným druhům bylin bych si dovolila zařadit tymián obecný.“ Pochází ze středomoří, severní a západní Afriky. Je to asi třicet pět centimetrů vysoký polokeř se silně větvenými a mírně zdřevnatělými větvemi. Má úzké a pevné listy, které jsou na okrajích lehce podvinuté a navenek připomínají jehlice. Od června do srpna vykvétají drobné, bělavé, růžové či lehce nafialovělé květy. Plody jsou jemné červenohnědé oříšky. Do rodu tymián (thymus) patří asi čtyři sta druhů.

„Tymián vydatně produkuje silice, proto je hojně používán i v aromaterapii.“ Tymián pravděpodobně používali již Sumerové tři a půl tisíce let před našim letopočtem. O původu rodového názvu existuje několik verzí. Jedna ho spojuje se slovy thymol, což v překladu znamená odvaha, síla. Ve středověku se totiž lidé domnívali, že tymián dodává sílu a odvahu, proto zobrazení větviček tymiánu vyšívaly ženy na šály svých rytířů. Podle jiné verze se toto řecké slovo překládá jako „vdechnutí života, dech.“ Třetí verze praví, že původ slova souvisí se slovem „thyo“, což znamená dokonat oběť. Tato verze je založena na tvrzení, že tymián je velmi starou kultovní rostlinou. U všech národů existoval zvyk přinášet tymián jako oběť bohům, spaloval se v chrámech nebo na oltářích. Dým libé vůně se vznášel k nebi, laskal čich bohů a vyvolával tak jejich blahosklonnost. Staří Egypťaně tuto bylinu využívali při balzamování. Řekové ho používali při léčbě epilepsie, migrén a pro dobré trávení. V době první světové války ho používali jako dezinfekci v armádních nemocnicích.

Jak pěstovat tymián
Tymián vyžaduje plné slunce, suchou a dobře propustnou půdu. Listy a mladé výhony tymiánu se mohou sklízet od května do listopadu. K sušení se musí seřezávat vždy část keříku těšně před rozkvětem.

Tymián v kuchyni
Tymián se pro svou příjemnou, sladce kořenitou chuť hodí k ochucování středozemních jídel. Především skopové maso získá díky této bylince zvláštní aroma. Je důležitou součástí provensálského koření. I naše tradiční svíčková omáčka by bez tymiánu nestála za nic. Na rozdíl od mnoha jiných bylinek snáší i dlouhé vaření. Výborně působí proti nadýmání a odlehčuje tučná a těžce stravitelná jídla. Sušený tymián okoření pokrmy dokonce více než čerstvé listy.

Kdy tymián pomáhá
„Tato rostlina má silné antiseptické, baktericidní,protivirové a antiparazitní účinky. Působí na organismus hřejivě, aktivizuje duševní činnost. Jako čaj se tato bylinka používá proti průjmům, k ošetření zánětu dutiny ústní a nosohltanu, jakož i ke zmírnění kašle a bronchitidy. V obkladech a tinkturách pomáhá tymián při hojení drobných poranění, pohmožděnin a kožních neduhů. Tymián je výborný pomocník při respiračních onemocnění, nachlazení a celkovému vyčerpání,“ vysvětluje paní Jasmína.

Tymiánová napařovací lázeň
Při zahlenění, infekci dýchacích cest zánětech čelních dutin, ale i nečisté aknózní pleti je výborná tato napařovací obličejová lázeň. Potřebujeme dvě a půl hrsti čerstvých tymiánových listů či květů nebo jednu hrst sušených, které přelijeme v míse jedním litrem vroucí vody a necháme patnáct minut louhovat. Pak se nahneme nad mísu, hlavu si ze zadu přikryjeme osuškou a pořádně vdechujeme voňavou páru. „Tato lázeň by měla trvat asi deset minut. Nakonec dobře osušíme obličej a ještě chvíli relaxujeme.“

Prostředek proti vypadávání vlasů
Padesát gramů tymiánu přelijeme jedním litrem vroucí vody a vaříme tak dlouho, dokud se polovina vody nevypaří. Pak scedíme a necháme vychladnout. „Vlasovou část hlavy potíráme jednou denně (nejlépe na noc) pravidelně po dobu pěti týdnů. Výsledek je zaručen.“

V aromaterapii je známý tymiánový olej, který pomáhá proti mnoha neduhům. „Připravíme si jej, že do dvou dcl panenského rostlinného oleje (olivový, mandlový, sezamový) nakapeme sedm až deset kapek stoprocentně přírodního éterického oleje z tymiánu. Dobře promícháme a můžeme používat. Aplikujeme jej na místa postižená svrabem, při revmatických bolestech natíráme postižená místa. Výborně působí proti vším, nanášíme jej přímo do vlasů a promazáváme všechny hřebeny a kartáče v domácnosti. Důležité je tento prostředek používat pravidelně nejméně sedm dní, aby se předešlo recidivám. Ale pozor éterický olej z tymiánu nikdy nenanášíme na pokožku neředěným popálil by ji,“ doplňuje paní Míchová.

Majoránka zlepšuje chuť k jídlu

„Bez majoránky si rozhodně spousta z nás neumí představit bramboračku, hrachovou polévku, guláše a jiné pochoutky české kuchyně.“ Tuto bylinku rozšířili jako koření po Středozemí Arabové. Ve své domovině je majoránka vytrvalá, zatímco v chladnějších oblastech se pěstuje jen jako jednoletá. Její tenké, červenavě naběhlé lodyhy bývají až padesát centimetrů vysoké. Silně aromatické listy jsou vejčité a šedavě chlupaté. V létě se objevují bílé, narůžovělé či světle fialové květy.

Vedle éterických olejů jsou jejími obsahovými látkami hořčiny a třísloviny. Ve starém Egyptě, Helladě a Římě byla tato rostlina vysoce ceněná jako koření, léčivo i jako dekorativní rostlina, zvláště kvůli věnečkům. Jako koření se používala jak v čerstvém stavu, tak i sušená. Používala se k aromatizaci octu, čaje a olejů. Dále ji používali k dezinfekci ran. Ve starověku ji opěvoval lyrik Catullus, básník a filozof Lucretius ji pokládal za vynikající afrodiziakum, podle jeho veršů mládenec mazal dveře své milované majoránkovou mastí, aby jí více přitahoval.Ve středověku lidé pěstovali majoránku pro její léčivou vůni a krásu, přidávali ji do vody na umývání rukou při slavnostních hostinách. V Řecku i Římě se majoránkový prášek užíval proti rýmě.

Dříve než lidé poznali cenné vlastnosti chmele, byla v pivovarnictví místo něho používána právě majoránka. Ve Francii byla používána i k výrobě vína. V lékařství některých národů byla tato bylinka používána při léčbě plicních onemocnění a onemocnění trávicího ústrojí. Sadařům se doporučovalo pěstovat na zahrádkách alespoň několik keříků majoránky, aby měli po celý rok zaručenou úrodu.

Jak pěstovat majoránku
Majoránka má na stanoviště podobné nároky jako dobromysl. Musí být slunečné, teplé a suché. Půda by měla být dobře propustná. Nať je možné sklízet po celé léto a používat v čerstvém stavu. K sušení se seřezává krátce před kvetením či během něj.

Majoránka v kuchyni
Majoránkové aroma se hodí do polévek, k bramborovým pokrmům i masu. K přípravě některých českých jídel je nepostradatelná. Lze jí i nakládat do oleje.

Kdy majoránka pomáhá
Tato bylinka podporuje trávení a činí těžká jídla stravitelnějšími. „Čaj z majoránky posiluje nervy žaludek. Vzbuzuje chuť k jídlu a uvolňuje křeče. Používá se do čajových směsí k léčbě křečových žil a jako životabudič. Pití nálevu také prospívá mozku a nervům při epilepsii, po mozkové mrtvici, křečích a dlouhodobých bolestech. Napařování obličeje v majoránkové lázni pomáhá podobně jako u tymiánu při nachlazení a zahlenění.“

„V aromaterapii se éterický olej z majoránky naředěný v panenském rostlinném oleji v poměru 1:2 používá k odstranění kuřích ok a bradavic. Těhotné a kojící ženy by se měly používání tohoto éterického oleje vyvarovat,“ říká paní Jasmína Míchová.

Saturejka proti nadýmání

„Mezi méně známé koření patří saturejka zahradní.“ Pochází z oblasti kolem Černého moře, z východního Středomoří a jižní Evropy, kde tvoří součást stále zelených porostů. Jsou známy dva druhy – saturejka zahradní a horská. Oba mají téměř stejné využití. Tato bylinka je mrazuvzdorný asi čtyřicet centimetrů vysoký polokeřík, který má čárkovitě kopinaté, šedozelené listy. Drobounké levandulově fialové až nachové květy se objevují od července do září. vyrůstají ve vzpřímených květenstvích a lákají hmyz. Jako koření sloužila saturejka již ve starověké kuchyni, jak uvádí latinská kuchařská rukověť ze třetího století De re coquinaria. Ve střední Evropě je známá od devátého století. Ve středověku se pěstovala v zahrádkách jako koření a svařená s vínem se doporučovala starším lidem k utužení zdraví.

Tato rostlina obsahuje silice, třísloviny, slizy, pryskyřice a další účinné látky. Třísloviny mají proti průjmový účinek, silice působí proti nadýmání, podporuje chuť k jídlu, usnadňuje trávení a má mírný antiseptický a močopudný účinek.

Jak pěstovat saturejku
Saturejka je málo náročná rostlina, daří se jí nejlépe v lehké, vápenité půdě v teplé slunečné poloze. U nás se musí saturejka v zimě chránit před silnými mrazy vhodným krytem, například chvojím. Listy a mladé stonky je nejvhodnější odstřihovat těsně před rozkvětem, poněvadž tehdy mají nejvíce aroma. Sestřihují se těsně nad zemí a suší se zavěšené, ve svazcích.

Saturejka v kuchyni
V kuchyni se tato bylinka může přidávat do všech pokrmů, do nichž dáváme pepř. Zvlášť vhodná je k přípravě zvěřiny, k nakládání zeleniny, do luštěninových pokrmů, kapusty, bílých zeleninových polévek, rajčatového salátu, bylinkového másla a dessingů. Saturejka se chuťově hodí k šalvěji, rozmarýně, česneku, cibuli a petrželi. Tato kořenitá rostlina se hodí i k aromatizování pokrmových olejů. Obvykle se vloží čtyři lodyžky do láhve s tři sta ml vysoce hodnotného panenského rostlinného oleje, nejlépe olivového. a zcela uzavřené se nechají čtrnáct dní louhovat v teplé místnosti. Snítky musí být zcela ponořené v oleji, aby nezačaly plesnivět. Pak se olej dobře přecedí, naplní do skleněné čisté láhve a uchováváme v temnu a chladnu.

Musaka
Potřebujeme: 200 g rajčat, 450 g mletého vepřového masa, 4 cukety, dýně hokaido či lilky, 6 paprik, 3 cibule, 3 stroužky česneku, 1 sklenka olivového oleje, mořská sůl, pepř, mletá paprika sladká, 2 lžíce sušené saturejky, 500 g brambor, ¼ litru vody či vývaru, 1 bio jogurt, 3 vejce, 2 lžíce kukuřičné mouky, špetka kypřícího prášku bez fosfátů.

Postup: Nakrájenou cibuli a česnek zpěníme na dvou lžících olivového oleje. Dále na ně poklademe maso, pokrájená rajčata, cukety, osolíme, opepříme a posypeme mletou sladkou paprikou a orestujeme. Do ohnivzdorné misky, kterou vytřeme zbývajícím olejem si klademe střídavě oloupané na kolečka nakrájené brambory a masovou směs. Každou vrstvu posypeme saturejkou. Vše pak zalijeme vodu či vývarem a pečeme ve středně vyhřáté troubě asi čtyřicet pět minut. Potom nalijeme na povrch jogurt rozmíchaný s vejci, moukou a kypřícím práškem a pokrm ještě prudce zapečeme. Pro jedince, kteří mají alergii na kravskou bílkovinu použijeme kozí jogurt nebo tuto zálivku úplně vynecháme. Pokrm podáváme s chlebem a čerstvými paprikami.

Kdy saturejka pomáhá
„Saturejka se ve fytoterapii používá jako bylinka k posílení žaludku, omezení nadýmání, proti křečím, kašli, uvolňuje hlen a jako antibakteriální prostředek. Čaj z této rostliny se pro svou ostrou chuť přislazuje kvalitním medem. Tento čaj si připravíme tak, že tři čajové lžičky sušených nebo čerstvých saturejových listů přelijeme ¼ litrem vroucí vody a necháme deset minut louhovat. Pak scedíme, čaj dle potřeby přisladíme medem a pijeme ještě horký.“

Titulní foto: Sasa Petkovic