Čerstvé bylinky v kuchyni

Blahodárná šalvěj

„Šalvěj lékařská si čím dál víc získává na oblibě.“ Je to stále zelený, při bázi zdřevnatělý polokeř, který může dosahovat až šedesáti centimetrů do výšky. Tato bylinka má podlouhlé, šedozelené, měkce chlupaté a intenzivně vonící listy. V létě nad nimi vynikají fialově modré pyskaté květy v hustých květenstvích. Listy obsahují hojně silic, hořčiny a třísloviny, jakož i hlen uvolňující saponiny.

Šalvěj má více odrůd. Tato rostlina pochází ze Středomoří, kde rostla převážně při mořském pobřeží. Po celá staletí se používala v kulinářství a v medicíně. Egypťané ji podávali ženám po epidemiích, aby se zvýšila jejich plodnost, také byla používána při léčbě neplodnosti a jako ochrana před morem. Na slavnostních obědech pro zvané podávali Římané k umytí rukou a k dezinfekci šalvějovou vodu. Řekové věřili, že může léčit ztrátu paměti, zhoršenou činnost smyslů a jater. Šalvěj se také používala při léčbě očních onemocnění. Američtí domorodci používali šalvěj při rituálních obřadech a k dezinfekci. „V jenom herbáři z desátého století se autor ptá: „Proč lidé umírají na nemoci, když jim v zahradě roste šalvěj?“ Tuto bylinku mají také v oblibě lektoři, hlasatelé a zpěváci, pro které je rychlým a účinným prostředkem k rychlému obnovení ztraceného hlasu,“ dodává paní Jasmína.

Jak pěstovat šalvěj
Šalvěj miluje slunce a teplo. Půda může být i suchá, ale musí být dobře propustná. V zimě je vhodnější ji lehce zakrývat. Mladé listy se mohou průběžně až do podzimu otrhávat a užívat čerstvé. K sušení se seřezávají celé letorosty krátce před rozkvětem. Nejaromatičtější jsou šalvěje ve druhém roce.

„Listy mají velmi intenzivní chuť, proto se musí přidávat do jídel velmi opatrně. Hodí se do polévek, k masům a pokrmům z ryb, mohou se i krátce povařit. Šalvěj je zásadní součástí italských kořenicích směsí.“

„Šalvěj podporuje správnou činnost žlučníku, a činí tedy tučná jídla o něco stravitelnějšími. Působí antisepticky, dezinfikuje a podporuje rychlé hojení ran. Čaj je vynikajícím kloktadlem při zánětech dutiny ústní, bolestivosti zubů, dásní, krku a ztrátě hlasu. Dále omezuje tvorbu mateřského mléka, což z ní činí osvědčený prostředek při odstavování kojenců. Šalvěj má výborné uplatnění i v kosmetice. Její listy jako přísada do koupele působí protizánětlivě a pomáhají při čištění pleti,“ popisuje paní Míchová.

Šalvějové pleťové tonikum
Potřebujeme: 1 hrst čerstvých listů šalvěje, 2 dcl 60% lihu, destilovanou nebo převařenou vodu.

Postup: Listy umyjeme a nasekáme na drobno, pak je vložíme do skleněné lahve a zalijeme lihem. Necháme čtrnáct dní louhovat na teplém místě a nesmíme zapomenout pravidelně dvakrát denně protřepávat. Tuto tinkturu potom dobře přecedíme a naředíme si do lahviček v tomto poměru: na 1 dcl vody dáme 1 lžičku šalvějové tinktury. „Když si s ní budeme pravidelně ošetřovat pleť, krásně se nám vyčistí a prozáří. Neředěnou šalvějovou tinkturu můžeme použít k dezinfekci a regeneraci ústní dutiny i jako kloktadlo.“

Kdy šalvěj pomáhá
V aromaterapii se éterický olej ze šalvěje používá do koupelí nebo do aromalamp. Pomáhá při respiračních chorobách a usnadňuje vykašlávání. „Jako přísadu do koupele se musí éterický olej naředit s emulgátorem, což je mléko, smetana, olej (panenský olivový, mandlový, sezamový), med, mořská sůl, protože éterický olej se nerozpouští, plave na povrchu, mohl by se dostat do očí, úst, pohlavních orgánů a způsobit podráždění. Ředění je na dvě lžíce emulgátoru čtyři kapky éterického oleje a pořádně promíchat.“

Při projevech úzkosti smícháme kapku éterického oleje z šalvěje s kapkou heřmánku římského a kapkou cypřiše. Tuto směs nalijeme s 2 lžícemi vody do aromalampy a zapálíme čajovou svíčku. „Potom už jenom vdechujeme příjemnou vůni a snažíme se co nejvíce uvolnit a relaxovat.“

Při ztuhlých svalech, bolestech zad či kříží smícháme 2 dcl panenského oleje s 5 kapkami éterického oleje ze šalvěje, 2 kapkami éterického oleje z bazalky, 2 kapkami éterického oleje z mateřídoušky. Promícháme a můžeme postižené patrie masírovat.

„Šalvěj není moc vhodná pro těhotné ženy a malé děti do pěti let,“ dodává paní Jasmína.

Bazalka pro dlouhý život

„Já už jsi neumím představit žádný salát či pokrm s rajčaty bez úžasné vůně a chuti, kterou mu dodá právě bazalka.“ Je to jednoletá, bohatě větvená bylina, která může být až padesát centimetrů vysoká. Má hranatou lodyhu, na níž hustě vyrůstají podlouhlé oválné listy, bohaté na silice (éterické oleje). Pokud se průběžně nesklízí, vytvářejí se v létě na lodyze bělavá či růžová květenství. Bazalka má více druhů a mnoho odrůd vyznačujících se odlišným tvarem listů, vůní i barvou. Tato bylinka pochází z východní Indie a Srí-Lanky, nyní již roste i v mnoha teplých oblastech. V Evropě se objevila v šestnáctém století, byla nazvána symbolem plodnosti. Plinius doporučoval bazalku při žloutence, epilepsii a jako močopudný prostředek. Jedno kavkazské přísloví říká: „Kdo bazalku žvýká, žije dlouho.“

Jak pěstovat bazalku
Bazalka vyžaduje k plnému rozvití svého aroma výslunné, teplé místo a humózní, dobře propustnou půdu. Když se mladé rostlinky včas zaštípnou, koště a lépe se rozvětví. Bazalka se nesmí nechat vyschnout, ale přílišná zálivka jí také nesvědčí. Jemné mladé listy se mohou sklízet po celou sezonu. Listy je možné sušit nebo zmrazovat, pak ale nejsou tak aromatické. Musí se sklízet vždy před rozkvětem!

Kdy bazalka pomáhá
„Bazalka má skvělou chuť, obsahuje éterické oleje a je to taková antistresová bylinka se zklidňujícími účinky na nervovou soustavu. Ulehčuje vykašlávání, zvyšuje chuť k jídlu a usnadňuje trávení. Hlavní zajímavostí je, že bazalka podporuje sílu pohlavních orgánů a považuje se za afrodiziakum.“

Při bolestech zubů je velmi účinné proplachování dutiny ústní směsí jedné lžíce panenského rostlinného oleje s dvěmi kapkami éterického oleje z bazalky.

„Při bolestech či zánětech zvukovodu výborné nakapat si do uší šťávu z čerstvých listů, provádíme dvakrát denně a to tři dny, abychom předešli recidivě.“

Ústní voda s bazalkou
Přelijeme jednu plnou hrst čerstvých listů ¼ litrem vroucí vody, necháme dvacet minut louhovat, poté scedíme a používáme k výplachům dutiny ústní a jako kloktadlo. „Tato ústní voda nám zajistí dezinfekci a svěží dech,“ vysvětluje paní Míchová.

Bez bazalky si není možné představit středozemní kuchyni. Povyšuje saláty, zálivky těstovin či masitá jídla a pokrmy z ryb do vyšší chuťové kategorie. Nadto ještě činí těžká jídla lépe stravitelnými.

Bazalkové pesto
Bazalkové pesto je skvělé nejen na těstoviny, ale i na teplou zeleninu, do některých polévek, na steaky nebo úžasné je na rozpečenou bagetu k salátu.

Potřebujeme: 50 g piniových oříšků (semena borovice pinie), 3 svazky čerstvé bazalky, 50 ml panenského olivového oleje, 3 stroužky pokrájeného česneku, mořská sůl, 3 lžíce parmezánu (je to součást tradičního receptu, ale pesto je skvělé i bez něj). Místo pinií jsou skvělé i vlašské ořechy, mandle či lískové oříšky.

Postup: Oprané piniové oříšky opražíme na suché pánvi. Opláchnuté a osušené bazalkové listy vložíme do hmoždíře a rozetřeme je se solí a česnekem. Přidáme pinie a třeme. V průběhu tření přidáváme olej. „Pokud jíme mléčné výrobky, do tradičního receptu patří i parmezán. Vše můžeme ještě rozmixovat v mixéru, ale ručně třené pesto má mnohem lepší chuť. Na závěr tuto směs nalijeme do skleničky, dobře uzavřeme a skladujeme v lednici, kde nám vydrží dlouho.“

Pro koho bazalka není vhodná
„Bazalka je v běžných dávkách neškodná bylinka, ale s opatrností by ji měli užívat těhotné ženy, lidé s epilepsií a poruchami srdečního rytmu,“ doplňuje paní Míchová.

Titulní foto: Eastwest Imaging