Cestování po Indii a Nepálu: doprava, smlouvání a placení

Velmi oblíbeným dopravním prostředkem po indických městech je jednoznačně tuk-tuk. Tyhle maličké zelené potvůrky se třemi koly projedou všude, dozadu se vejdou tři lidi a v některých případech se vejdou i další dva po boku řidiče. Tenhle dopravní prostředek je jeden z těch, kde přijde na řadu vyjednávání o ceně.
Nabídky většinou začínají na nějakých 200 až 250 rupiích, což znamená asi na 60 až 80 českých korunách. Ze začátku se nám dařilo srážet cenu tak o 50 rupií, ale ke konci výletu už nebyl problém zajistit si tuk-tuk i za stovku nebo nanejvýš za 150 rupií, a to když už se jelo opravdu přes celé město. Přesto jsme se od dalších Čechů dozvěděli, že i tak jezdíme moc draho a není problém se dostat na nějakých 80 rupií. My jsme tedy odvahu na tak nízkou cenu neměli. Jednoduše ať řidič řekne, co řekne, stačí říct "That is too much", nadhodit např. stovku rupií a pak už se jen přibližuje vaše a jeho cena.

Zpočátku je divné, když nadhodíte poloviční cenu, ale člověk si za chvíli zvykne a jde i pod polovinu. A dostane se pak lehce nad ní. Podobně to funguje i při kupování prakticky čehokoli. Ceny jsou často v násobcích a jen těžko můžete vědět, co si můžete dovolit. Některé nákupy jsem usmlouval i na polovinu, což znamená, že jsem začínal přibližně na třetinové ceně. Nicméně to bylo až v posledních dnech, kdy si to člověk už trochu otrká a vlastně... zamiluje. Jen pozor, přejde to do krve, ale v ČR s tím moc nepochodíte.

Cena pochopitelně může růst dle vzdálenosti (ale nemusí), počasí a denní doby. Když přišel pravý monzunový slejvák, dodávkové autobusy nešly pod 500 rupií a tuk-tuk ne a ne sehnat pod 300. Nakonec jsme usmlouvali za ne až tak dlouhou trasu 200 rupií, což bylo i tak dost a borec prozíravě chtěl na konci 250. Prý kvůli dešti. Vzhledem k tomu, že jsme se přeci jen dohodli předem, poslali jsme jej do háje a dostal dvě stě. Člověk musí být občas i trochu tvrdý.
Na to je rozhodně dobré upozornit. Vždy je nutné kompletní cenu sjednat předem a ne až po jízdě. Tak se vám může stát, že se vám rikšák vnutí i na cestu zpátky (a on opravdu počká!) a z dohodnutých 200 rupií na cestu tam vznikne dalších nedohodnutých 400 rupií na cestu zpět. Takže buď opravdu odmítat nebo nezapomenout na sjednání celkové ceny dříve, než bude pozdě.
V Nepálu se naopak častěji setkáte s normálními taxíky, což jsou v drtivé většině případů (alespoň tedy v Káthmándú) maličká bílá Suzuki. Opět je dobré se domluvit nejprve na ceně, které bývají na první pohled výrazně vyšší než v Indii. Musíte si ale totiž zvyknout na odlišný kurz indické a nepálské rupie. I pak jsou sice ceny vyšší, ale není to až tak dramatické (cca 300 až 500 nepálských rupií). Pokud prší, zájem o taxíky se dramaticky zvýší a sehnat auto začíná být docela těžkým úkolem. Zavazadla se obvykle přepravují ve "vaničce" na střeše.