Cestování po Indii a Nepálu: očkování a léky

V dnešním prvním článku o cestování po Indii a Nepálu se podíváme na to, jak tuto cestu vlastně přežít po zdravotní stránce, tedy na problematiku očkování a léků. Další díly se pak podívají na stravování, dopravu, vyjednávání, ubytování a mnoho dalších problémů. Indie má totiž k evropskému standardu v mnoha věcech hodně daleko a dobrá příprava a obezřetnost na místě po zdravotní stránce je rozhodně na místě. Na druhou stranu bych to s řešením všemožných (ne)pravděpodobných scénářů až tak moc nepřeháněl, nebo se pak nikam nevypravíte, příp. si výlet neužijete a ještě si přivodíte to, čeho se tak bojíte. Takže žádný strach, ale respekt ;-)

Problematika očkování není jednoduchá. Někteří lidé by se nejraději nechali očkovat na všechno možné, někdo očkování naopak odsuzuje. Je sice viditelné, že některá očkování skutečně pomáhají, ale přesto jsem toho názoru, že čím méně očkování, tím spíše lépe. Mladé maminky by vám mohli vyprávět, jak některá očkování způsobila výrazné pozastavení vývoje jejich dětí a osobně jsem měl z očkování dokonce větší strach než z nemocí, proti kterým bylo. A docela oprávněně.

Mně osobně to třeba vůbec nesedlo a měl jsem poměrně dlouhou dobu problémy s nervy. Po aplikaci mě trápily silné tiky několik dní (průvodní jevy krátce poté nejsou nic neobvyklého), jenže zhruba na půl roku jsem částečně ztratil citlivost v prstech na nohou a trochu i na rukou, což už normální není. Takže zdravotní problémy začaly už před cestou do Indie. Ostatně následná četba vedlejších účinků vakcín je tak "veselé" čtení, že budete mít sto chutí to risknout bez dalších očkování. Nebo nikam nejet. Ale to by byla škoda. Kamarádi neměli žádný problém, ti přečkali očkování bez potíží, to jen já musel být zase extrém :-)

Přejděme však k tomu, která očkování jsou doporučená a která byste tedy měli zvážit. Záleží, zda se tedy více bojíte očkování nebo nemoci, na kterou se chcete nechat očkovat. Připravte si také dost peněz (zhruba 6 až 8 tisíc korun).

Někdy se doporučuje i očkování proti vzteklině. Pouličních psů jsou zde skutečně mraky, většinou ale nikam moc neběhají a spí volně na ulici. Náš veselý knižní průvodce pak ještě doporučil, že když vás něco pokouše, máte dané zvíře ulovit a přinést k lékaři. Nějak si ale neumím představit, jak bych lovil vzteklého psa, který mě právě pokousal a ještě ho tahal k doktorovi. Chcete-li být déle ve venkovských oblastech, je doporučeno očkování proti japonské encefalitidě.

Na co rozhodně nezapomeňte, jsou nejrůznější léky. Od běžných léků na teploty a horečky byste se měli dostat i ke specifickým lékům proti průjmům a dalším. Různé rady najdete na téma malárie. Někdo radí pořídit si antimalarika a ta do sebe preventivně ládovat (je to ale pěkné "svinstvo"), někdo zase zakoupit až na místě v Indii, neboť zde by to mělo být řádově levnější (už takový poměrně levný Lariam vyjde na necelou tisícovku a nepřejte si číst zkušenosti lidí s nežádoucími účinky). My jsme se na cestě obešli úplně bez nich, což bylo i tím, že jsme byli častěji ve vyšších oblastech s nižším výskytem malarických komárů (např. Himachal Pradesh).

Docela důležité je řešit zažívání. V našem případě jsme to řešili preventivním požíváním Biopronu Forte (cca 200 Kč jedno balení s 30 tobolkami) a pak na předpis můžete sehnat Ercefuryl, což je účinkem pořádné dělo. Mě obvykle cestovatelské průjmy netrápí, ale po deseti dnech, kdy jsme se dostali do Nepálu, na mě něco nalezlo, k tomu jsem si "prozíravě" dal hodně ostré jídlo a bylo to. Teploty, hodně špatně od žaludku, průjmy. Tobolka večer, druhý den ráno další a odpoledne mi znovu bylo relativně dobře. Neuvěřitelné, jak rychle to pomohlo.

Rozhodně tedy nezapomeňte na něco, co řeší zvýšenou teplotu nebo horečky. V neposlední řadě se hodí i něco pro bolavý krk, neboť Indové opravdu hodně rádi klimatizují, a to pořádně. Škrábání v krku je tak otázkou chvilky. Samozřejmě byste neměli zapomenout na repelenty, které vás sice stoprocentně neochrání, ale pořád je lepší aspoň částečně minimalizovat množství hmyzu než vůbec (elektrické repelenty mohou také trochu pomoci alespoň při spánku, když už ne venku).

Dalším přípravkem, který lze doporučit, jsou nejrůznější desinfekční roztoky na čištění rukou před jídlem. Zde je hodně zajímavé, že Indové hygienu před jídlem v podstatě vůbec neřeší, ale z hygienických důvodů např. neuvidíte Inda, který by pil tak, že by se mu rty dotýkaly PET lahve. Voda se prostě do pusy lije z výšky. Zkuste se takto napít v autě, které řídí Ind v indickém provozu. Ind s tím nemá problém. Takže na jednu stranu na vás nechápavě koukají, když přeháníte hygienu čištěním rukou, ale zároveň moc nechápou, jak můžete být tak nehygieničtí, pít vodu a přitom se dotýkat láhve rty.

Čištění rukou řeší po toaletě - levou rukou nejedí, ale samozřejmě nemají problém s ní třeba natrhat pizzu a pak ji jíst pravou rukou. Ona by se také jednou rukou dost špatně trhala. Ze základních poznatků v medicínské oblasti je toto už pro dnešek všechno, příště se podíváme na problematiku stravování.