Ďábel nosí Pradu – co nosíte vy?
1.11.2006, Jana Kalousová, článek
Vypadat jako dívka ze stránek lesklých časopisů je snem mnoha slečen i žen. A co teprve pracovat v jednom takovém časopise?
O zákulisí módních časopisů se vypráví skoro stejně hanlivě, jako o inteligenci modelek. Je to průmysl, který momentálně ovlivňuje dění ve světě víc než ten zbrojní. Pro příležitost pracovat v jednom z takových časopisů by by milióny dívek byly schopné zabít!
Hlavní postavou nenáročné komedie, jejíž název zní Ďábel nosí Pradu, je Andrea, lehce naivní mladá novinářka, která žádá o práci v časopise Runway. Problém je, že o něm nikdy neslyšela, stejně jako nic neví o jeho panovačné šéfredaktorce Mirandě Priestleyové, nejmocnější ženě módního průmyslu.
Scénář filmu byl napsán podle úspěšného ženského románu Lauren Weisbergerová, který adaptovala Aline Brosh McKennová. Je vidět, že některé momenty opravdu vycházejí ze životních zkušeností, ale zároveň by se klidně daly aplikovat na jakoukoliv jinou práci, ve které svádí podřízená boj s nadřízeným.
Není zde nic co byste viděli poprvé – konkurenční boj a nevraživost na pracovišti, nedostatek času a stres, zácpy a stále vyzvánějící telefon. Jediné, co u nás na ulicích tak často nevidíte a co Američanům skutečně závidím, jsou velké kelímky s kávou.
Je celkem předvídatelné, že dívka, která neví nic o módě, se pod drobnohledem své kruté a stále nespokojené šéfové postupně změní v dokonale upravenou ženu, v pohodě klusající na deseticentimetrových podpatcích s dvanácti taškami a horkou kávou v ruce. Cenná škola pro seriózní novinářku!
Náročná Miranda v podání Meryl Streep, kterou si asi každý pamatuje ze Sophiiny volby, Vzpomínek na Afriku nebo z Madisonských mostů, je neskutečně příšerná, ale zároveň je tato role pro Streepovou jako dělaná. Její pověstný perfekcionismus a herecký talent od Boha se do filmu vtisknul s takovou intenzitou, že mu není naprosto nikdo schopen konkurovat. Vedle ní působí Anne Hathaway, která na sebe upozornila vedlejší postavou ve snímku Zkrocená hora, křečovitě, stejně jako její úsměv při odpovědi “žádný problém“.
Pokud odečteme vtipy, které ocení pouze zasvěcení, zůstane jen jednoduchý příběh nováčka, který se snaží zapadnout do sehraného týmu a vtipy, z nichž některé se bohužel nepodařilo ani vypointovat.
Nelze říci, že by filmu chyběla invence. Je třeba ocenit to, že se režisér – ano, je to muž!!! – David Frankel snažil natočit film tak, aby dýchal atmosférou.
Rychlé střihy, šílené modely a krásně vyhublé ženy připomínají pořad Móda-extravagance-manýry. Stresující prostředí a hektická atmosféra filmu, skvěle doplňovaná rytmickou hudbou Madonny nebo Alanis Morissettové, u mne paradoxně vyvolával pocit pohody. Asi z toho, že se mi nic podobného neděje. Že si nemusím vybírat mezi svou prací a svými přáteli a že se můj přítel se mnou nerozchází z toho důvodu, že si už nikdy víc nechci obléknout tu příšernou plstěnou sukni!
Komedie / Drama
USA, 2006, 109 min
Režie: David Frankel
Hrají: Anne Hathaway, Meryl Streep, Emily Blunt, Adrian Grenier, Simon Baker, Stanley Tucci
Hlavní postavou nenáročné komedie, jejíž název zní Ďábel nosí Pradu, je Andrea, lehce naivní mladá novinářka, která žádá o práci v časopise Runway. Problém je, že o něm nikdy neslyšela, stejně jako nic neví o jeho panovačné šéfredaktorce Mirandě Priestleyové, nejmocnější ženě módního průmyslu.
Scénář filmu byl napsán podle úspěšného ženského románu Lauren Weisbergerová, který adaptovala Aline Brosh McKennová. Je vidět, že některé momenty opravdu vycházejí ze životních zkušeností, ale zároveň by se klidně daly aplikovat na jakoukoliv jinou práci, ve které svádí podřízená boj s nadřízeným.
Není zde nic co byste viděli poprvé – konkurenční boj a nevraživost na pracovišti, nedostatek času a stres, zácpy a stále vyzvánějící telefon. Jediné, co u nás na ulicích tak často nevidíte a co Američanům skutečně závidím, jsou velké kelímky s kávou.
Je celkem předvídatelné, že dívka, která neví nic o módě, se pod drobnohledem své kruté a stále nespokojené šéfové postupně změní v dokonale upravenou ženu, v pohodě klusající na deseticentimetrových podpatcích s dvanácti taškami a horkou kávou v ruce. Cenná škola pro seriózní novinářku!
Náročná Miranda v podání Meryl Streep, kterou si asi každý pamatuje ze Sophiiny volby, Vzpomínek na Afriku nebo z Madisonských mostů, je neskutečně příšerná, ale zároveň je tato role pro Streepovou jako dělaná. Její pověstný perfekcionismus a herecký talent od Boha se do filmu vtisknul s takovou intenzitou, že mu není naprosto nikdo schopen konkurovat. Vedle ní působí Anne Hathaway, která na sebe upozornila vedlejší postavou ve snímku Zkrocená hora, křečovitě, stejně jako její úsměv při odpovědi “žádný problém“.
Pokud odečteme vtipy, které ocení pouze zasvěcení, zůstane jen jednoduchý příběh nováčka, který se snaží zapadnout do sehraného týmu a vtipy, z nichž některé se bohužel nepodařilo ani vypointovat.
Nelze říci, že by filmu chyběla invence. Je třeba ocenit to, že se režisér – ano, je to muž!!! – David Frankel snažil natočit film tak, aby dýchal atmosférou.
Rychlé střihy, šílené modely a krásně vyhublé ženy připomínají pořad Móda-extravagance-manýry. Stresující prostředí a hektická atmosféra filmu, skvěle doplňovaná rytmickou hudbou Madonny nebo Alanis Morissettové, u mne paradoxně vyvolával pocit pohody. Asi z toho, že se mi nic podobného neděje. Že si nemusím vybírat mezi svou prací a svými přáteli a že se můj přítel se mnou nerozchází z toho důvodu, že si už nikdy víc nechci obléknout tu příšernou plstěnou sukni!
Komedie / Drama
USA, 2006, 109 min
Režie: David Frankel
Hrají: Anne Hathaway, Meryl Streep, Emily Blunt, Adrian Grenier, Simon Baker, Stanley Tucci
