Do Irska? Za prací? A po čtyřicítce? Určitě..!
9.10.2006, Vaclava Medalová Hůdová, článek
Rozhodnout se ve 43 letech opustit Česko a vydat se do zahraničí s nulovou znalostí jazyka a téměř žádnými kontakty jistě vyžaduje notnou dávku odvahy. Nebo bláznovství? Možná obojího, nejdůležitější je, že to prostě jde…
Paní Marie je toho důkazem a o svých zkušenostech vypráví lehce a s úsměvem. „Jednoho dne jsem prostě zjistila, že děti jsou dospělé a že manželství nefunguje, jak by mělo. V práci toho bylo příliš, všechno se na mě sypalo, takže jsem si řekla dost, přišel rozvod a já přemýšlela, co vlastně dál.“
Po krátké době se rozhodla se svou kamarádkou Patricií odejít z Čech do Irska. První informace získaly z internetu, ale v podstatě to byl jeden velký krok do neznáma.
Hned na začátku přišlo překvapení, že Irové mluví naprosto specifickou angličtinou. I když je Patricie poloviční Američanka a anglicky mluví perfektně, sama měla často problémy rozumět. Marii byly v ten moment domácí rychlokurzy na nic, a začala se vše učit od začátku. Dnes ale tvrdí, že to vlastně bylo jen dobře.
Foto: Gyula Garaci, Dreamstime
„Nejvíc jsem se naučila tak, že jsem si musela dojít koupit jídlo, že jsem se potřebovala někam dostat, takže jsem byla nucena se domluvit. Zpočátku jsem s obtížemi vykoktala pár základních frází, ale postupně se to začalo zlepšovat. Jen jsem za sebe nesměla nechat mluvit Patricii, ani se spoléhat na to, že vše půjde gestikulací. Prostě se doma pořádně připravit se slovníkem, abych co nejvíc mluvila. I když to často bylo chybně, nakonec jsem se k výsledku dopracovala, a tím se zlepšovala.“
Obzvlášť důležitá byla znalost jazyka či snaha se jej naučit při shánění práce. Ve všech agenturách i přímo u zaměstnavatelů byla tato schopnost jedním ze základních požadavků, protože v zemi je spousta cizinců. Samozřejmě, že pro uklízení v supermarketu stačí základní znalost, ovšem vždy a všude je lépe, pokud člověk mluví „fluently“ („plynně“), a nejlépe je, když je jeho angličtina „brilliant“ („skvělá“). To je nejdůležitější pro „lepší“ profese, třeba obchodní, zdravotní apod. Jinak člověk může na podobnou práci zapomenout. Mimochodem – životopis je v Irsku vaší obrovskou vizitkou! Jakmile nebudete mít své CV sestavené perfektně a hlavně poutavě, ani se nesnažte nějakou práci získat.
Existuje několik typů pracovních úvazků:
V Irsku je zákonem garantovaná minimální mzda, a ta je 7,65 EUR na hodinu (zhruba 215 korun na hodinu). Pak můžete pracovat za smluvní plat, na kterém se dohodnete ještě před nástupem do práce. Průměr je ale zhruba osm EUR na hodinu práce. Ovšem vždy a všude si hlídejte své odpracované hodiny, co si sami neohlídáte, to prostě nemáte…
„Asi by mě nikdy nenapadlo, že ve svém věku budu chvíli bydlet na ubytovně, ale stalo se tak. Byla jsem však příjemně překvapená. Setkala jsem se s lidmi z nejrůznějších koutů světa a zjistila, že krok, k němuž jsem se já odhodlala, je ve světě naprosto normální a že za prací do ciziny vyrážejí i mnohem starší lidé než jsem já,“ říká Marie. Z ubytovny se s Patricií celkem rychle přestěhovaly do malého domku, který si pronajaly.
Obecně se v Irsku dá bydlet různě – od hostelů, které stojí zhruba deset EUR na noc (ale podmínky jsou pro kontinentálního Evropana drsné – hostely nebývají zrovna nejčistší a na veškerém zařízení je znát jeho dlouholeté používání), až po pronájem celého domu, což je nejvýhodnější pro skupinu lidí (vyjde to lépe po stránce finanční i „pohodlnostní“). Cena pronájmů se pohybuje od devíti set do dvanácti set EUR měsíčně, k čemuž je třeba připočítat spotřebovanou energii.
Marie je z těch, kdo si Iry zamilovala od první chvíle. Ir je totiž prý zvláštní odrůda člověka. Je to Kelt, Ir, svou rozpustilostí částečně Angličan a galantností pak částečně Američan… Celkově jsou Irové velmi milí, o věci umějí slušně požádat a pak slušně poděkovat. Jsou ochotni komukoli maximálně pomoci.
„Byla jsem hodně překvapená z toho, jak tu všichni mají na všechno spoustu času. Nikdo nikam nechvátá. Určitě je to částečně takovou jejich leností, ale je to fajn, najednou se prostě ocitnete mimo to šílené tempo, které vládne v Čechách. Nejdřív jsem byla hodně nervózní, když se třeba dlouho nikdo neozýval kvůli práci, myslela jsem, že mě nechtějí.
Foto: Dreamstime
Pak jsem ale zjistila, že oni mají týden na to, aby vůbec přečetli životopis a pak další týden, aby si uvědomili, co četli a další, aby vám zavolali,“ směje se Marie.
Nezapomeňte cestovní doklady, sice vám v rámci EU stačí občanský průkaz, ale je lépe s sebou mít i pas. Jednak jej budete potřebovat například v bance při zakládání účtu či na jakémkoli úřadě, jednak tím dokládáte svou státní příslušnost. A hlavně, ačkoli to zní dost jednoduše, jsou tam anglicky psané výrazy, a to vám velmi usnadní komunikaci s irskými úředníky, pro něž neplatí nic, co není psáno v angličtině.
Pokud sháníte práci již v Česku, nevyplácí se posílat někam peníze předem (například za různé registrace), většinou práci nedostanete a své peníze již neuvidíte.
Pracovní nabídky můžete sledovat třeba tady a zde.
V Irsku je pak dobré jít přes tzv. Recruitment agencies. Nezapomeňte si vyřídit tzv. PPS number. Díky němu si můžete například zřídit účet v bance apod. Získáte jej na social whellfair office, jakmile jste schopni předložit potvrzení o ubytování. Dostanete jej do čtrnácti dnů, obvykle poštou.
Marie má zatím jasno ohledně svého současného domova. „Zvykla jsem si tu a chci zůstat ještě alespoň dva roky. Do Čech se podívám asi na Vánoce, ale nijak odsud nechvátám. Chtěla bych se podívat ještě do jiných zemí, protože to bude určitě zase nová zkušenost. Tohle mi zatím ukázalo, že když chci, mohu být kdekoli, a to jsem předtím vůbec netušila…“
Titulní foto: Brian Grant, Dreamstime
Po krátké době se rozhodla se svou kamarádkou Patricií odejít z Čech do Irska. První informace získaly z internetu, ale v podstatě to byl jeden velký krok do neznáma.
Jak zvládnout jazyk
Hned na začátku přišlo překvapení, že Irové mluví naprosto specifickou angličtinou. I když je Patricie poloviční Američanka a anglicky mluví perfektně, sama měla často problémy rozumět. Marii byly v ten moment domácí rychlokurzy na nic, a začala se vše učit od začátku. Dnes ale tvrdí, že to vlastně bylo jen dobře.
Foto: Gyula Garaci, Dreamstime
„Nejvíc jsem se naučila tak, že jsem si musela dojít koupit jídlo, že jsem se potřebovala někam dostat, takže jsem byla nucena se domluvit. Zpočátku jsem s obtížemi vykoktala pár základních frází, ale postupně se to začalo zlepšovat. Jen jsem za sebe nesměla nechat mluvit Patricii, ani se spoléhat na to, že vše půjde gestikulací. Prostě se doma pořádně připravit se slovníkem, abych co nejvíc mluvila. I když to často bylo chybně, nakonec jsem se k výsledku dopracovala, a tím se zlepšovala.“
Práce
Obzvlášť důležitá byla znalost jazyka či snaha se jej naučit při shánění práce. Ve všech agenturách i přímo u zaměstnavatelů byla tato schopnost jedním ze základních požadavků, protože v zemi je spousta cizinců. Samozřejmě, že pro uklízení v supermarketu stačí základní znalost, ovšem vždy a všude je lépe, pokud člověk mluví „fluently“ („plynně“), a nejlépe je, když je jeho angličtina „brilliant“ („skvělá“). To je nejdůležitější pro „lepší“ profese, třeba obchodní, zdravotní apod. Jinak člověk může na podobnou práci zapomenout. Mimochodem – životopis je v Irsku vaší obrovskou vizitkou! Jakmile nebudete mít své CV sestavené perfektně a hlavně poutavě, ani se nesnažte nějakou práci získat.
Typy pracovních úvazků a odměny
Existuje několik typů pracovních úvazků:
- Full time – práce na plný úvazek
- Part time – je velmi oblíbená jak u zaměstnanců, tak u zaměstnavatelů. Je kratší než plný úvazek, ale může být dohodou prodloužena.
- Contract permanent – práce na smlouvu, tu ovšem získáte až po nějakém roce. Obvykle se totiž pracuje bez smlouvy, lidé se často mění, stěhují. Takže při oficiálním pohovoru si dohodnete veškeré pracovní podmínky, povinnosti a odměnu za práci, písemně ale dostanete maximálně obecné shrnutí těchto ústních dohod. Úředně je vaše pracovní působení podloženo tzv. PPS number (viz závěrečné shrnutí), takže se nemusíte obávat, že byste pracovali „na černo“, z vydělaných peněz odvádíte daně.
- Temporary contract – práce na dobu určitou, obvykle sezonní práce.
V Irsku je zákonem garantovaná minimální mzda, a ta je 7,65 EUR na hodinu (zhruba 215 korun na hodinu). Pak můžete pracovat za smluvní plat, na kterém se dohodnete ještě před nástupem do práce. Průměr je ale zhruba osm EUR na hodinu práce. Ovšem vždy a všude si hlídejte své odpracované hodiny, co si sami neohlídáte, to prostě nemáte…
Bydlení
„Asi by mě nikdy nenapadlo, že ve svém věku budu chvíli bydlet na ubytovně, ale stalo se tak. Byla jsem však příjemně překvapená. Setkala jsem se s lidmi z nejrůznějších koutů světa a zjistila, že krok, k němuž jsem se já odhodlala, je ve světě naprosto normální a že za prací do ciziny vyrážejí i mnohem starší lidé než jsem já,“ říká Marie. Z ubytovny se s Patricií celkem rychle přestěhovaly do malého domku, který si pronajaly.
Obecně se v Irsku dá bydlet různě – od hostelů, které stojí zhruba deset EUR na noc (ale podmínky jsou pro kontinentálního Evropana drsné – hostely nebývají zrovna nejčistší a na veškerém zařízení je znát jeho dlouholeté používání), až po pronájem celého domu, což je nejvýhodnější pro skupinu lidí (vyjde to lépe po stránce finanční i „pohodlnostní“). Cena pronájmů se pohybuje od devíti set do dvanácti set EUR měsíčně, k čemuž je třeba připočítat spotřebovanou energii.
Jací jsou Irové
Marie je z těch, kdo si Iry zamilovala od první chvíle. Ir je totiž prý zvláštní odrůda člověka. Je to Kelt, Ir, svou rozpustilostí částečně Angličan a galantností pak částečně Američan… Celkově jsou Irové velmi milí, o věci umějí slušně požádat a pak slušně poděkovat. Jsou ochotni komukoli maximálně pomoci.
„Byla jsem hodně překvapená z toho, jak tu všichni mají na všechno spoustu času. Nikdo nikam nechvátá. Určitě je to částečně takovou jejich leností, ale je to fajn, najednou se prostě ocitnete mimo to šílené tempo, které vládne v Čechách. Nejdřív jsem byla hodně nervózní, když se třeba dlouho nikdo neozýval kvůli práci, myslela jsem, že mě nechtějí.
Foto: Dreamstime
Pak jsem ale zjistila, že oni mají týden na to, aby vůbec přečetli životopis a pak další týden, aby si uvědomili, co četli a další, aby vám zavolali,“ směje se Marie.
V kostce
Nezapomeňte cestovní doklady, sice vám v rámci EU stačí občanský průkaz, ale je lépe s sebou mít i pas. Jednak jej budete potřebovat například v bance při zakládání účtu či na jakémkoli úřadě, jednak tím dokládáte svou státní příslušnost. A hlavně, ačkoli to zní dost jednoduše, jsou tam anglicky psané výrazy, a to vám velmi usnadní komunikaci s irskými úředníky, pro něž neplatí nic, co není psáno v angličtině.
Pokud sháníte práci již v Česku, nevyplácí se posílat někam peníze předem (například za různé registrace), většinou práci nedostanete a své peníze již neuvidíte.
Pracovní nabídky můžete sledovat třeba tady a zde.
V Irsku je pak dobré jít přes tzv. Recruitment agencies. Nezapomeňte si vyřídit tzv. PPS number. Díky němu si můžete například zřídit účet v bance apod. Získáte jej na social whellfair office, jakmile jste schopni předložit potvrzení o ubytování. Dostanete jej do čtrnácti dnů, obvykle poštou.
Marie má zatím jasno ohledně svého současného domova. „Zvykla jsem si tu a chci zůstat ještě alespoň dva roky. Do Čech se podívám asi na Vánoce, ale nijak odsud nechvátám. Chtěla bych se podívat ještě do jiných zemí, protože to bude určitě zase nová zkušenost. Tohle mi zatím ukázalo, že když chci, mohu být kdekoli, a to jsem předtím vůbec netušila…“
Titulní foto: Brian Grant, Dreamstime
