Domácí lékárna - brusinky

Jak nemoc vzniká

Infekci nejčastěji způsobuje prochladnutí, bakterie Escherichia coli, nesprávná hygiena, nebo naopak úzkostlivá hygiena. Záněty trpí více kuřačky, ženy po menopauze či promiskuitní ženy. Díky své fyziognomii jsme k urologickým potížím dokonce desetkrát náchylnější než muži, a právě nyní probíhá nejvíce rizikové období.

Na léčbu nemocí močového ústrojí existují kvalitní léky a urologické čaje, ale v posledních letech vědci došli k dalšímu překvapivému zjištění, jež potvrdilo již staletí známou věc: brusinky jsou unikátním lékem proti zánětům močových cest. Nedávno jsem se o pravdivosti tohoto výzkumu přesvědčila sama na sobě. Jejich účinek mne natolik učaroval, že jsem se rozhodla o těchto zázračných skákajících bobulích dozvědět něco víc. Panečku, brusinky jsou velmi zázračným ovocem, nejen nezbytnou součástí svíčkové.

Jak člověk k brusinkám přišel

Brusinky známe snad odnepaměti. V kuchyni a k léčitelství je využívali již staří Řekové. Stará indiánská legenda praví, že jsou darem velkého ducha, jež na zem seslal holubici s kytičkou brusinek v zobáku. Ta ji pak upustila ve vřesovištích na severovýchodním pobřeží Severní Ameriky, kde ji Indiáni z oblasti Cape Cod pojmenovali podle její nahořklé chuti Ibimi. O sto let později se o Ibimi dozvěděli i Evropané. Tehdy brusinky přišly ke svému současnému pojmenování: crane berry (podle toho, že osadníkům kulatý plod brusinky připomínal hlavu jeřába). Časem crane berry, splynulo v craneberry.

Některé indiánské kmeny z rozdrcených brusinek dělaly trvanlivé placky zvané pemmican. Tyto placky vyráběly smícháním brusinek se srnčím masem a tukem, které pak následně sušily na slunci. Jiné kmeny si pochutnávaly na sušených brusinkách zalévaných javorovým sirupem. Indiáni brusinky kromě kuchyně využívali i v jiných oblastech, barvili jimi látky, koberce a přikrývky, rozdrcené brusinky pak přikládali na rány způsobené otrávenými šípy.

Amerika, Evropa i Asie

Možná i vy máte brusinky spojené se Severní Amerikou, která je jejich největším pěstitelem. Právě z Kanady pochází její nejznámější odrůda: brusinka velkoplodá. Tyto příbuzné borůvek však nalezneme ve volné přírodě všude, kde jsou borové lesy s rašelinovým podkladem. Třiceti centimetrové keříčky rostou spíše severních částech světa. Jejich domovem je Severní Amerika, severní část Asie a severní část Evropy. Vyrůstají až ve výšce tří tisíc metrů nad mořem. Není ani nic výjimečný její výskyt za Polárním kruhem.

Pěstování brusinek je celkem snadné a populární, i když zrovna u nás mu holdují spíše jen zahrádkáři. Zato v Německu jich roste víc než hojně. Z keříčků brusinek se využívají jak plody, tak i lístky, které se suší a užívají se jako čaj.

Velká vitamínová bomba v malém balení

Plody brusinek obsahují až z devadesáti procent tekutiny. Jsou nejsilnějším antioxidantem, vitamínovou bombou a bohatým zdrojem minerálů. Brusinky obsahují velké množství vitamínu C, provitamínu A, vápníku, hořčíku, manganu, draslíku, železa, bohužel i více sodíku (ne zrovna ideální pro vysoký tlak) a další stopové prvky. Skládá se i z cukrů, bioflavonoidů, organických kyselin (jako jablečná, askorbová, ellagiková, šťavelová), z taninů, tříslovin, glykosidů a barviva.

Její pojídání je vhodné jak pro děti, tak i těhotné. Pozor by si měli dávat jen lidé s ledvinovou dietou, jelikož brusinky obsahují velké množství kyseliny šťavelové. Nejlepší účinky mají brusinky čerstvé a sušené, pak se drží v těsném závěsu brusinková marmeláda a po dlouhém odstupu šťávy a další výrobky z těchto červených plodů.

Ovoce, po němž neskáčou jen pohádkoví Gumídci

Již v sedmnáctém století osadníci brusinky užívali při žaludečních potížích, jaterních problémech a onemocněních krevního oběhu. Dnes však víme, že brusinky jsou největším přírodním antibiotikem. Mnohaleté studie a výzkumy objevily neuvěřitelný rozsah pozitivních účinků brusinek na lidský organismus.

Díky svému vysokému obsahu vitamínu C (dvacet miligramů na sto gramů brusinek) jsou skvělým bojovníkem nejen proti kurdějím, ale i chřipce a zimním nachlazením. Harvardské studie v roce 1994 potvrdily jejich protizánětlivý účinek na močové ústrojí. O čtyři roky později na Rutgers Univerzitě objevili specifické účinky brusinek na Escherichiu coli, která je hlavním viníkem urologických infekcí. Na Mount School of Medicínám v New Yorku v roce 2000 zjistili, že brusinky kromě svého baktericidního účinku likvidují i některé kmeny virů. Odborníci tvrdí, že brusinky mají velmi silný efekt v boji proti herpes viru typu 2, jednomu z nejčastějších virů lidského těla, způsobujícího opary. Scantonská univerzita v roce 2001 zveřejnila výsledky studie účinků brusinky na karcinom, infarkt a onemocnění srdce, přičemž se ukázalo, že brusinky jsou mnohem účinnější než brokolice.

Pojídání brusinek navíc pomáhá i při průjmech, snižují LDL – cholesterol (takzvaně špatný cholesterol), působí antiskleroticky, léčí jaterní potíže, působí močopudně, zvyšují imunitu, zpomalují rozklad moči, čímž eliminují její zápach, podporují krvetvorbu, napomáhají hubnutí, ničí zubní kaz (mění tvar a funkci bakterie a zabraňují jí přilnout na sklovinu, obdobný efekt mají na baktérie v žaludku a v močovém ústrojí), léčí zánět žaludku, zabraňují rozšiřování infekce do celého organismu, navozují správné vnitřní prostředí, které zabraňuje přežití infekcí, využívají se i jako podporná léčba při eliminaci ledvinových kamínků, má pozitivní účinek na zvětšenou prostatu a doporučuje se její užívání i při léčbě antibiotiky.

Brusinky mají široké využití

Využívají se ve farmacii, kdy se z jejich extraktů vyrábějí léky. Dále je přidávají do zubních past a dalších přípravků k ústní hygieně, jelikož brusinky zamezují i zápachu z úst a povlakům na sklovině. Přidávají se i do žvýkaček. Z brusinek se připravují různé šťávy, džusy, sirupy, marmelády, kompoty. Jsou výborné ke zvěřině. Jelikož brusinkový extrakt působí proti stárnutí, vyrábí se z nich i kosmetika. Čaj z listů mají v oblibě obzvlášť diabetici, jelikož snižuje hladinu cukru v krvi.

Doporučení na konec

Dříve než se s plnou vervou pustíte do jejich konzumace, měli byste vědět, že i zde platí pravidlo: všeho s mírou, čerstvé ovoce je totiž příliš těžké na žaludek (díky taninům a kyseliny šťavelové), takže snězení příliš velkého množství vám může způsobit zažívací potíže. U sušených, či jinak upravených brusinek se podobných následků již bát nemusíte. Výborných šťáv by se měli vyvarovat diabetici, jelikož jsou příliš sladké. Přestože mnozí lékaři pojídání brusinek v průběhu onemocnění doporučují (či jako prevenci), neznamená to, že máte vysadit předepsané léky!

Titulní foto: Showface