Editorial z kuchyně
17.5.2006, Zuzana Kobíková, článek
Vaření je jednou z mála činností, ve které mám možnost projevit se jako tvůrčí člověk. Já sice lituji toho, že své přátele nemůžu obdarovat vlastnoručně namalovanou krajinkou nebo háčkovaným ubrouskem pod televizor, avšak na druhou stranu vím, jakou radost jim udělám pozváním na vlastnoručně připravenou večeři.
Vaření je jednou z mála činností, ve které mám možnost projevit se jako tvůrčí člověk. Já sice lituji toho, že své přátele nemůžu obdarovat vlastnoručně namalovanou krajinkou nebo háčkovaným ubrouskem pod televizor, avšak na druhou stranu vím, jakou radost jim udělám pozváním na vlastnoručně připravenou večeři. A tak v paměti chovám chuťové preference svých blízkých
– jeden nesnese skořici, druhý papriku, třetí miluje kari a čtvrtý je alergický na ananas. Vím, že vařit se musí s láskou – obzvlášť dobře to funguje u pečení – ve špatné náladě a spěchu se bábovka se vší pravděpodobností „srazí“ na výšku lineckého koláče...
Příprava jídla je často jen domácí prací s jasným cílem – zbavit několik lidí pocitu hladu. Ale může být i tvůrčí činností, jejímž výsledkem je dílo takřka umělecké, estetické a chuťově harmonické. Co třeba narozeninová oslava, kvůli které dvě hodiny vytváříte čokoládové motýlky a usazujete je na dort? Nebo pizza v barvách italské vlajky - bílý pruh ze sýrové, červený z rajčatové a zelený ze špenátové omáčky? Paletou je hrnec, plátnem talíř, barvami chutě a štětcem vařečka:-). Za každým jídlem je historie a zkušenost konkrétního národu, typická vůně, ale i atmosféra chvíle. Proč by jinak byl někdo schopen barvitě líčit jednu konkrétní svíčkovou, která byla prostě nejlepší v celém jeho životě?
Ano, vaření je jedna z mála činností, kde se můžu vyjádřit jako tvůrčí člověk. Pokud stejně jako já neovládáte hru na hudební nástroj, ani své přátele nemůžete potěšit procítěnou recitací Wolkerovy Balady o očích topičových, projevte svou kreativitu „na talíři“. Třeba vás to bude bavit a odměnou vám bude hřejivý pocit, že některé vaše kuchařské výtvory zůstanou nezapomenuty jako „...ten kuskus, co jsi vařila loni v dubnu, než jsme jeli na výlet do Znojma“... A jako inspirace vám může posloužit série článků o vaření z potravin, které jste možná ještě neokusili...
– jeden nesnese skořici, druhý papriku, třetí miluje kari a čtvrtý je alergický na ananas. Vím, že vařit se musí s láskou – obzvlášť dobře to funguje u pečení – ve špatné náladě a spěchu se bábovka se vší pravděpodobností „srazí“ na výšku lineckého koláče...
Příprava jídla je často jen domácí prací s jasným cílem – zbavit několik lidí pocitu hladu. Ale může být i tvůrčí činností, jejímž výsledkem je dílo takřka umělecké, estetické a chuťově harmonické. Co třeba narozeninová oslava, kvůli které dvě hodiny vytváříte čokoládové motýlky a usazujete je na dort? Nebo pizza v barvách italské vlajky - bílý pruh ze sýrové, červený z rajčatové a zelený ze špenátové omáčky? Paletou je hrnec, plátnem talíř, barvami chutě a štětcem vařečka:-). Za každým jídlem je historie a zkušenost konkrétního národu, typická vůně, ale i atmosféra chvíle. Proč by jinak byl někdo schopen barvitě líčit jednu konkrétní svíčkovou, která byla prostě nejlepší v celém jeho životě?
Ano, vaření je jedna z mála činností, kde se můžu vyjádřit jako tvůrčí člověk. Pokud stejně jako já neovládáte hru na hudební nástroj, ani své přátele nemůžete potěšit procítěnou recitací Wolkerovy Balady o očích topičových, projevte svou kreativitu „na talíři“. Třeba vás to bude bavit a odměnou vám bude hřejivý pocit, že některé vaše kuchařské výtvory zůstanou nezapomenuty jako „...ten kuskus, co jsi vařila loni v dubnu, než jsme jeli na výlet do Znojma“... A jako inspirace vám může posloužit série článků o vaření z potravin, které jste možná ještě neokusili...
