FILM: Potomci lidí
13.11.2006, Jana Kalousová, článek
Alfonso Cuarón ve svém posledním snímku Potomci lidí naruší vaše optimistické představy o budoucnosti světa.
Když si čtete horoskop, nebo si necháte vykládat budoucnost z ruky, nikdy nečekáte, že vám bude předpovězeno něco strašlivého. Vždy chcete slyšet to pěkné – něco o lásce, něco o zdraví, něco o dětech... Krásná budoucnost podle našich představ, je to, co očekáváme. Alfonso Cuarón svým filmem Potomci lidí, dává našemu očekávání pomyslnou ránu do hlavy.
Píše se rok 2027, tedy nám poměrně blízká budoucnost a 19 let se na světě nenarodilo žádné dítě. Lidé už podlehli naprosté beznaději, protože se stále nedaří ani nalézt, ani odstranit příčiny způsobující neplodnost. V této temné budoucnosti lidi nečeká nic jiného než smrt a jim už je téměř jedno, kdy přijde.
Scifi novelu Potomci lidí napsala slavná britská spisovatelka Phyllis Dorothy James, která je i ve svých dalších knihách často kritická k byrokracii a zkorumpovanosti justičního systému. Také pozadí příběhu filmu Potomci lidí je vystavěno na všeobecném chaosu, kterému Velká Británie odolává nastolením tvrdého totalitního režimu, kde dodržování lidských práv znamená jen jedno ze slovníkových hesel, které vojáci pořádkových služeb možná nikdy nezaslechli.
V této době lidé svorně pláčou nad smrtí mladého člověka, aby pak všichni vybuchli při teroristickém útoku. V tomto světě vás vyděsí víc jelen než muž se zbraní v ruce. Je to svět plný špíny, šedivý a smutný. Od ulic města, přes blátivý a zbořený uprchlický tábor, až po mystický les. Lidé kryjí cesty ke svým domům. Ti méně šťastní jsou nacpáni do obrovských klecí, nebo se nazí s kuklou přes hlavu válí v blátě a čekají na smrt. To je naše budoucnost.
Režisér Alfonso Cuarón je mistr ve vytváření atmosféry. V roce 2001 zaujal Mexickou jízdou a po té veřejnost šokoval temností filmu Harry Potter a vězeň z Azkabanu. Avšak nyní překvapuje netradičními záběry velkých celků a práce s detailem lidských obličejů ve filmu Potomci lidí, což v jeho podání je nejminimalističtější zobrazení budoucnosti světa s tou největší intenzitou za poslední roky a možná i za celá desetiletí. Když prožijete vizi zničeného světa lidstvem samotným, jistě to ve vás zanechá víc, než když se něčeho podobného dopustí meteorit, ledovec nebo armáda robotů.
Průvodcem dějově chudšího příběhu je Theo (Clive Owen), který v poklidu čeká na svůj konec se zapálenou cigaretou a kávou, kterou si často potřebuje ochutit něčím ostřejším. Z apatie vůči okolnímu dění ho vytrhne překvapivé setkání s bývalou láskou Julian (Julianne Moore), která stojí v čele jedné z odbojových skupin. Ta má pro Thea úkol, jehož podstatu a dopad pochopí až po té, co se mu černošská uprchlice Kate ukáže nahá.
Režisér Cuarón se prostřednictvím filmu nevtíravě vyjadřuje k problematickým otázkám dneška, jako je migrace, nebo terorismus. Nedá se však říct, že by byl jakkoliv moralizující, pouze se snažil zachytit současný svět o dvacet let později. Tím, že ho ukazuje bez okázalé čistoty bez množství elektronických vychytávek, je vše skutečnější a tedy i mnohem děsivější. Do všední reality uspěchaného lidstva zapracoval všechny možné formy násilí a děsivě bezbřehé anarchie.
Toto působivé podobenství zániku světa je výjimečné i formou své filmové řeči. Cuarón syrovosti snímku uzpůsobil všechny prostředky vyprávění. Po epidemii odporné klipovitosti, kterou se evidentně nakazil celý Hollywood, se Cuarón vrací k dlouhým záběrům a scény filmu nechává klidně plynout v dlouhých celcích.
Překvapivá je i práce s filmovou hudbou, kterou je mixáž apokalyptických chórů a pouličního ruchu, jehož hlavním tónem je střelba s kadencí kulometu.
Je třeba zmínit také mistrnou kameru Emmanuela Lubezkiho, který svou expresivní ruční kamerou dodává pocit autenticity i ve statických dialogických scénách, natož pak v akčních sekvencích. Mimořádně působivá je například scéna s hořícím autem nebo úprk před všude přítomnou palbou.
Bylo by nejspíš chybou opomenout bezchybnost hereckého projevu Cliva Owena, který přes drsňáckou škrabošku nechává pronikat citlivost, podobně jako to uměl třeba Jean Gabin. Naprosto úžasnou vedlejší roli si zde vystřihl Michael Caine v roli bezprostředního Jaspera. Zazářila herecky přesná Julianne Moore i neznámá Claire Hope-Ashitey v roli Kate, jejíž ztvárnění by mohlo vyznít ploše, kdyby jí Claire nedodala tolik potřebnou životní energii.
Film Potomci lidí je až nepříjemně autentický a to i přesto, že se jedná o sci-fi thriller z budoucnosti. Cuarón je ve své vizi konce světa drsný a téměř nesnesitelně upřímný. Mráz, který vám bude během filmu přebíhat po zádech, je oprávněný, protože tento film vám poskytne opravdu velký a silný divácký zážitek.
Sci-Fi / Thriller / Mysteriózní / Drama
Velká Británie / USA, 2006, 114 min
Režie: Alfonso Cuarón
Hrají: Clive Owen, Julianne Moore, Michael Caine, Danny Huston, Charlie Hunnam, Chiwetel Ejiofor, Pam Ferris, Peter Mullan, Claire-Hope Ashitey, Oana Pellea
Titulní foto: emol.org
Rok 2027
Píše se rok 2027, tedy nám poměrně blízká budoucnost a 19 let se na světě nenarodilo žádné dítě. Lidé už podlehli naprosté beznaději, protože se stále nedaří ani nalézt, ani odstranit příčiny způsobující neplodnost. V této temné budoucnosti lidi nečeká nic jiného než smrt a jim už je téměř jedno, kdy přijde.
Scifi novelu Potomci lidí napsala slavná britská spisovatelka Phyllis Dorothy James, která je i ve svých dalších knihách často kritická k byrokracii a zkorumpovanosti justičního systému. Také pozadí příběhu filmu Potomci lidí je vystavěno na všeobecném chaosu, kterému Velká Británie odolává nastolením tvrdého totalitního režimu, kde dodržování lidských práv znamená jen jedno ze slovníkových hesel, které vojáci pořádkových služeb možná nikdy nezaslechli.
V této době lidé svorně pláčou nad smrtí mladého člověka, aby pak všichni vybuchli při teroristickém útoku. V tomto světě vás vyděsí víc jelen než muž se zbraní v ruce. Je to svět plný špíny, šedivý a smutný. Od ulic města, přes blátivý a zbořený uprchlický tábor, až po mystický les. Lidé kryjí cesty ke svým domům. Ti méně šťastní jsou nacpáni do obrovských klecí, nebo se nazí s kuklou přes hlavu válí v blátě a čekají na smrt. To je naše budoucnost.
Mág Cuarón
Režisér Alfonso Cuarón je mistr ve vytváření atmosféry. V roce 2001 zaujal Mexickou jízdou a po té veřejnost šokoval temností filmu Harry Potter a vězeň z Azkabanu. Avšak nyní překvapuje netradičními záběry velkých celků a práce s detailem lidských obličejů ve filmu Potomci lidí, což v jeho podání je nejminimalističtější zobrazení budoucnosti světa s tou největší intenzitou za poslední roky a možná i za celá desetiletí. Když prožijete vizi zničeného světa lidstvem samotným, jistě to ve vás zanechá víc, než když se něčeho podobného dopustí meteorit, ledovec nebo armáda robotů.
Průvodcem dějově chudšího příběhu je Theo (Clive Owen), který v poklidu čeká na svůj konec se zapálenou cigaretou a kávou, kterou si často potřebuje ochutit něčím ostřejším. Z apatie vůči okolnímu dění ho vytrhne překvapivé setkání s bývalou láskou Julian (Julianne Moore), která stojí v čele jedné z odbojových skupin. Ta má pro Thea úkol, jehož podstatu a dopad pochopí až po té, co se mu černošská uprchlice Kate ukáže nahá.
Režisér Cuarón se prostřednictvím filmu nevtíravě vyjadřuje k problematickým otázkám dneška, jako je migrace, nebo terorismus. Nedá se však říct, že by byl jakkoliv moralizující, pouze se snažil zachytit současný svět o dvacet let později. Tím, že ho ukazuje bez okázalé čistoty bez množství elektronických vychytávek, je vše skutečnější a tedy i mnohem děsivější. Do všední reality uspěchaného lidstva zapracoval všechny možné formy násilí a děsivě bezbřehé anarchie.
Zánik světa
Toto působivé podobenství zániku světa je výjimečné i formou své filmové řeči. Cuarón syrovosti snímku uzpůsobil všechny prostředky vyprávění. Po epidemii odporné klipovitosti, kterou se evidentně nakazil celý Hollywood, se Cuarón vrací k dlouhým záběrům a scény filmu nechává klidně plynout v dlouhých celcích.
Překvapivá je i práce s filmovou hudbou, kterou je mixáž apokalyptických chórů a pouličního ruchu, jehož hlavním tónem je střelba s kadencí kulometu.
Je třeba zmínit také mistrnou kameru Emmanuela Lubezkiho, který svou expresivní ruční kamerou dodává pocit autenticity i ve statických dialogických scénách, natož pak v akčních sekvencích. Mimořádně působivá je například scéna s hořícím autem nebo úprk před všude přítomnou palbou.
Nepříjemně autentické
Bylo by nejspíš chybou opomenout bezchybnost hereckého projevu Cliva Owena, který přes drsňáckou škrabošku nechává pronikat citlivost, podobně jako to uměl třeba Jean Gabin. Naprosto úžasnou vedlejší roli si zde vystřihl Michael Caine v roli bezprostředního Jaspera. Zazářila herecky přesná Julianne Moore i neznámá Claire Hope-Ashitey v roli Kate, jejíž ztvárnění by mohlo vyznít ploše, kdyby jí Claire nedodala tolik potřebnou životní energii.
Film Potomci lidí je až nepříjemně autentický a to i přesto, že se jedná o sci-fi thriller z budoucnosti. Cuarón je ve své vizi konce světa drsný a téměř nesnesitelně upřímný. Mráz, který vám bude během filmu přebíhat po zádech, je oprávněný, protože tento film vám poskytne opravdu velký a silný divácký zážitek.
Sci-Fi / Thriller / Mysteriózní / Drama
Velká Británie / USA, 2006, 114 min
Režie: Alfonso Cuarón
Hrají: Clive Owen, Julianne Moore, Michael Caine, Danny Huston, Charlie Hunnam, Chiwetel Ejiofor, Pam Ferris, Peter Mullan, Claire-Hope Ashitey, Oana Pellea
Titulní foto: emol.org
