Jak přežít ve zdraví příchod podzimu
7.9.2006, Doris Danielová, článek
Období „babího léta“ už v sobě nese zárodky příchodu podzimu. Je proto dobré, abychom se připravili na přece jen se přibližující čas podzimních plískanic, nesoucích s sebou i časté katary dechových cest a „chřipkovitá“ onemocnění. Právě nyní je nejvhodnější doba začít pracovat na posílení organismu, aby se nám podobné nepříjemné nemoci vyhnuly.
Na konci léta a v počátečních teplých zářijových dnech vrcholí činnost sleziny-slinivky (a s tím spojeného dutého orgánu žaludku). Právě proto, že typický „slovanský“ člověk často trpí poruchami souvisejícími s těmito orgány, je velmi vhodné je odpovídajícím způsobem posílit a nepoškozovat.
Je to člověk, který inklinuje k obezitě, únavě, velmi často jej už v mladém věku obtěžují otoky způsobené zadržováním tekutin (zpočátku nenápadné „pytlíky“ pod očima, později i otoky prstů na rukou, kolem kotníků, ve vážnějších případech i celého těla). Vadí mu vlhkost, která se často u něj (např. po promoknutí, ve vlhkém chladu apod.) projeví bolestmi kloubů, které odeznívají po prohřátí. Trpívá i na častější záněty vedlejších nosních dutin, děti mívají tzv. nosní mandli (čili adenoidní vegetaci), pro často ucpaný nos děti dýchají ústy a v noci „chrápou“. Takto oslabený organismus je pak náchylnější onemocnět různými virovými katary dechových cest a revmatismem.
Jiný - v naší populaci méně častý typ – s oslabením sleziny-slinivky - naopak hubne, nemá chuť k jídlu, v ústech má fádní chuť, stolice je řídká, častá, obtěžují jej stejně jako u typu prvního – obézního – únavnost, katary dechových cest i kloubní potíže. Tento stav se dostavuje obvykle jako důsledek přepracování, nepravidelné životosprávy. Tělo pak trpí nedostatkem živin (jak jsme si již vícekrát vysvětlili, životní energii „čchi“ máme jednak o rodičů v ledvinách a jednak ji získáváme z potravy právě cestou sleziny-slinivky). Organismus, ošizený o správnou podporu sleziny, začíná trpět silnou únavou a výše popsanými potížemi, ženy navíc i poruchami menstruace a nezačnou-li svou slezinu správně „živit“, jsou často neplodné. Stav sleziny se objevuje na ústech (rty) a jazyce (nejčastěji velký bledý jazyk s otisky zubů na stranách), dále též na svalech (ochablé svaly = slabá slezina) a podkožním tuku (nadměrný podkožní tuk = opět porucha na úrovni sleziny). Vše lze řešit správnou životosprávou a cvičením.
Chuť:
Vhodná a posilující je především přirozená jemná sladká chuť obilí. Patří sem hlavně pšenice špalda (pro její mysl i tělo harmonizující účinky ji doporučovala v mnoha receptech už známá středověká lékařka – abytyše Hildegarda z Bingenu, a to v kaších, celozrnných sušenkách apod.), dále ječmen (kdo nesnese kroupy pro nadýmavý účinek, doporučuji čaj z krup: 2 polévkové lžíce krup opereme, osušíme v utěrce a lehce nasucho opražíme na pánvičce. Poté je zalijeme asi 2,5 deci vařící vody a necháme 15 minut luhovat. Popíjet možno denně, celé září. Čaj krásně čistí organismus a především pleť, která bývá po slunečném létě často vysušená a mohou ji trápit různé ekzémy či akné). Žito a oves samozřejmě také slezině prospívají. Všechny zmíněné obiloviny je nejlépe konzumovat co nejméně zbavené slupek (kdo nesnese přímo např. vařenou špaldu ve slupce, může si ve zdravé výživě koupit třeba opracovanou pšenici – „bulgur“ – šetrně omletou, se zachovanými živinami slupek.)
Podzimní procházka. Foto: Stuart Key, Dreamstime.
Problém nastává u osob trpících alergií na lepek (což je součást právě všech dosud zmíněných druhů obilovin). Těžší formy alergie na lepek se většinou pro výrazné příznaky (hubnutí, silná únava, chudokrevnost, nedostatek minerálů a živin) diagnostikují už v dětství a tyto osoby musí konzumovat potravu výhradně bezlepkovou. Kromě toho se ale ne tak zcela vzácně vyskytují i případy méně výrazné, kdy se nesnášenlivost lepku projeví jen mírným hubnutím a člověk se prostě „necítí ve své kůži“. Může se to stát např. rodičům, kteří ve snaze živit děťátko co nejzdravěji, zařazují obilí už v raném dětství a dítě přesto neprospívá. Vyšetřením na alergologii se obvykle žádná přímá alergie na lepek ani nezjistí.
Takové osoby většinou celkem dobře snesou pouze malé množství lepkových obilovin (pokud je chtějí jíst, pak doporučuji zásadně kupovat obiloviny z ekologického zemědělství – pozor na značky, některé vůbec nejsou biopotraviny a to, co je ekologicky pěstováno se dá zjistit dnes už snadno na serverech např. ekologických zemědělců či ekologických organizací). Ekologicky pěstované obilí totiž zaprvé nezatěžuje tělo pesticidy a hnojivy, a za druhé, používají se pro jeho výsadbu mírně geneticky odlišné druhy než pro velkosadby určené hlavně na velký výnos. Zjistilo se tudíž, že biopotraviny-obiloviny neobsahují tolik lepku jako obilí z velkých neekologických výsadeb. Dnes už ale máme k dispozici i celou řadu obilovin bezlepkových, které vřele doporučuji do jídelníčku zařazovat, a to nejen osobám na lepek alergických: je to pohanka, jáhly, amarant, quinoa...
Foto: Zuzana Kobíková
Samozřejmě pro všechny osoby je vhodná rýže, protože je to potravina zcela neutrální a vyhovující všem, a to v jakékoli úpravě (opět raději BIO a co nejméně loupaná). Vcelku se dá říci, že obiloviny by vůbec měly v našem jídelníčku zaujímat mnohem čelnější místo, než se dosud děje – ale obzvlášť to platí právě pro babí léto a podzim, kdy posílením sleziny zlepšíme stav celého těla.
Co slezině z chutí škodí: přespříliš mnoho sladkého. Tedy: cukr, cukrovinky, čokolády, buchty, dorty, vymletá bílá mouka (knedlíky apod.). Vaříte-li si obilné kaše, raději slaďte jen střídmě, nejlépe medem, třtinovým cukrem, ovocem (ideální jsou v této roční době jablíčka, hrušky, hrozny, rozinky), snášíte-li, přidejte i oříšky (slunečnice, dýňová semínka, lískové... co máte rádi). Slezině rovněž nesvědčí potraviny, které zahleňují a zatěžují organismus nadměrným vlhkem – je to hlavně nadmíra mléka (sladkého), smetany, šlehačky a sýrů. Podporují vznik otoků, zahlenění průdušek apod.
Emoce:
Slezině škodí přespřílišné starosti a přemítání (nejhorší je vnitřní trápení se kvůli stále stejné dokola se opakující věci, např. přemýšlení o zkrachovalém partnerském vztahu či neúspěchu v práci apod.). Jistě, nadměrné starosti škodí vždy, ale právě v období sleziny-babího léta – nejvíce, a mohou se časem „přetavit“ v nějaké i závažnější onemocnění.
Jaká emoce prospívá? Nejlepším lékem na ustaranou slezinu je radost ze zpěvu. Je škoda, že už dávno neplatí „co Čech, to muzikant“. Prostí lidé z časů našich prababiček dobře věděli, že nic tak nepotěší duši a neuleví od starostí jako od srdce si zazpívat, nejradši s rodinou nebo kamarády...
Klima:
Slezině nejvíce škodí vlhko – mlha, déšť, provlhnutí, promoknutí. Po návratu z takového počasí dbejte zvýšeně na prohřátí – stačí ohřát dlaně o himalájskou solnou lampu se zapálenou svíčkou, udělat si horkou lázeň anebo použít pomůcku, oblíbenou mezi lékaři- akupunkturisty, a sice Indiánskou Ušní svíci – je to vlastně smotek bylin, včelího vosku a medu, vevnitř dutý. Nahoře se zapálí a dolní konec se jemně vsune do zevního zvukovodu. Celá „svíce“ velmi pomalu a bezpečně hoří, neodpadává z ní popel a vzniklé teplo prohřívá zevní zvukovod a celé ucho, posléze pak i celou hlavu a vedlejší nosní dutiny. Je to ideální prevence nachlazení a skvělá léčba bolestí hlavy, zánětů nosních dutin, rýmy a celkové únavy a prokřehnutí. Kontraindikací je otevřená perforace (proděravění) ušního bubínku nebo nějaké jiné závažné onemocnění zevního či středního ucha (v tom případě je před aplikací svíce vhodné poradit se s lékařem na ušním oddělení).
Poloha těla:
Slezině neprospívá dlouhé sezení či stání na jednom místě. Jak jsme si již řekli, narušená slezina inklinuje k vytváření otoků a dlouhodobý sed či stání oblení krevní a mízní oběh a potíže s otoky nohou jsou tu. Prospívá pravidelné rozcvičení a jako prevence i léčba již vzniklých otoků končetin jsou neocenitelným přínosem masáže – a to obzvláště masáže podle tradiční čínské medicíny (které „rozproudí“ krev i vitální energii „čchi“) a také lymfodrenáže. Dobrá je i vířivá koupel a perličková lázeň, ale pozor – po ní se ihned osušte, zabalte to suchého čistého prádla a nesmíte provlhnout či prochladnout!
Spánek:
V létě jsme si mohli dovolit chodit později spát a brzo vstávat, déle „ponocovat“ a věnovat se různým radovánkám typu Benátských nocí... s příchodem doby Sleziny je ale vhodné začít chodit spát dříve, nejraději do 22 hodin usnout, a vstávat ráno, krátce po rozbřesku. S tím souvisí i odpověď na poměrně častý dotaz kladený v tomto období: jak se vyrovnat s dřívějším stmíváním?
Jak zvládnout dřívější stmívání?
Nejfyziologičtější je právě jít dříve spát a denního světla si užívat už brzy ráno. Pokud někdo začíná hůře snášet dřívější stmívání i přes doporučené úpravy životosprávy, doporučuji aplikaci Biolampy (polarizované světlo) na oblast středu čela a na prsní kost zhruba v oblasti 4. mezižebří v odpoledních či večerních hodinách. Tím podpoříme „prosvětlení“ důležitých energetických center organismu. Pomůže i dodání tepla – obzvláště, jste-li zimomřiví. Doporučuji prohřívat si moxovým doutníčkem (tj. smotek bylin z pelyňku, někdy i s přídavkem santalu aj. bylin) oblast asi 2 cm pod pupkem (dolní rumělkové pole) a dále středy dlaní a šlapek nohou. Tím opět docílíme „dodání energie“ do důležitých vitálních center těla. Těhotné ženy by se ale před užitím moxy měly poradit s lékařem-akupunkturistou, zda je pro ně moxa vhodná. Moxa se nesmí používat ve stavech horka (vysoká horečka).
Slezině a jejímu ročnímu času prospívá více vařených pokrmů, v této době již začínáme omezovat množství syrového ovoce a zeleniny a dáváme přednost jejich tepelně upraveným variantám. Přidáváme více polévek (z obilovin, možno i hub, zeleniny, i masa). Koření a byliny podporující dobré trávení sleziny jsou badyán, hřebíček, římský kmín, anýz, fenykl, šalvěj, divizna, přeslička, hrášek, jmelí, olivy. Hlavním kladem, který slezinu podpoří, je ale především harmonie, mír, klid – a to jak v mysli, tak ve stravování i tělesné aktivitě.
Ledové a chladné se snažte omezovat, pomalu přecházejte na teplejší (stačí ohřátá voda, lehký bylinný čaj) a vřele doporučuji nasbírat si ve volné přírodě sami šípky. Brzy se budou hodit, až přijdou podzimní plískanice...
Ne náhodou byla ve starověké Číně žlutá barva vyhrazena výhradně rouchu samotného Císaře. Žlutá totiž silně podporuje slezinu, která je vlastně „středobodem“ a harmonickým centrem celého organismu. Obklopit se teple žlutými tóny (spodní prádlo, ložní prádlo, polštářky, svíce, nádobí...) je v období nástupu podzimu nejlepším bojem proti „podzimní depresi“ a prostředkem, jak posílit slezinu.
Dle tradiční čínské medicíny je slezina orgánem transformace, přeměny – to, co do sebe nyní vložíme (nálady, zážitky, jídlo, pití...), se v těle „uskladní“ a stane se zásobárnou, z níž naše tělo bude čerpat po obtížnou a u nás dlouhou dobu podzimu a zimy. Stejně jako příroda sklízí své plody (jablka, hrušky, švestky...), tak i my sklízíme a chystáme si „plnou sýpku“ na zimu. Naplníme-li ji marastem, budeme mít pravděpodobně zimu neklidnou a plnou potíží. Naplníme-li ji čistou, zdravou potravou a esencemi, je pravděpodobné, že podzim a zima pro nás budou obdobími dobrými.
Pěkné babí léto Vám přeje
Doris Danielová
Titulní foto: Zuzana Kobíková
Čím se vyznačuje oslabený „typ slezina-slinivka“?
Je to člověk, který inklinuje k obezitě, únavě, velmi často jej už v mladém věku obtěžují otoky způsobené zadržováním tekutin (zpočátku nenápadné „pytlíky“ pod očima, později i otoky prstů na rukou, kolem kotníků, ve vážnějších případech i celého těla). Vadí mu vlhkost, která se často u něj (např. po promoknutí, ve vlhkém chladu apod.) projeví bolestmi kloubů, které odeznívají po prohřátí. Trpívá i na častější záněty vedlejších nosních dutin, děti mívají tzv. nosní mandli (čili adenoidní vegetaci), pro často ucpaný nos děti dýchají ústy a v noci „chrápou“. Takto oslabený organismus je pak náchylnější onemocnět různými virovými katary dechových cest a revmatismem.
Jiný - v naší populaci méně častý typ – s oslabením sleziny-slinivky - naopak hubne, nemá chuť k jídlu, v ústech má fádní chuť, stolice je řídká, častá, obtěžují jej stejně jako u typu prvního – obézního – únavnost, katary dechových cest i kloubní potíže. Tento stav se dostavuje obvykle jako důsledek přepracování, nepravidelné životosprávy. Tělo pak trpí nedostatkem živin (jak jsme si již vícekrát vysvětlili, životní energii „čchi“ máme jednak o rodičů v ledvinách a jednak ji získáváme z potravy právě cestou sleziny-slinivky). Organismus, ošizený o správnou podporu sleziny, začíná trpět silnou únavou a výše popsanými potížemi, ženy navíc i poruchami menstruace a nezačnou-li svou slezinu správně „živit“, jsou často neplodné. Stav sleziny se objevuje na ústech (rty) a jazyce (nejčastěji velký bledý jazyk s otisky zubů na stranách), dále též na svalech (ochablé svaly = slabá slezina) a podkožním tuku (nadměrný podkožní tuk = opět porucha na úrovni sleziny). Vše lze řešit správnou životosprávou a cvičením.
Co slezině-slinivce svědčí a co jí neprospívá?
Chuť:
Vhodná a posilující je především přirozená jemná sladká chuť obilí. Patří sem hlavně pšenice špalda (pro její mysl i tělo harmonizující účinky ji doporučovala v mnoha receptech už známá středověká lékařka – abytyše Hildegarda z Bingenu, a to v kaších, celozrnných sušenkách apod.), dále ječmen (kdo nesnese kroupy pro nadýmavý účinek, doporučuji čaj z krup: 2 polévkové lžíce krup opereme, osušíme v utěrce a lehce nasucho opražíme na pánvičce. Poté je zalijeme asi 2,5 deci vařící vody a necháme 15 minut luhovat. Popíjet možno denně, celé září. Čaj krásně čistí organismus a především pleť, která bývá po slunečném létě často vysušená a mohou ji trápit různé ekzémy či akné). Žito a oves samozřejmě také slezině prospívají. Všechny zmíněné obiloviny je nejlépe konzumovat co nejméně zbavené slupek (kdo nesnese přímo např. vařenou špaldu ve slupce, může si ve zdravé výživě koupit třeba opracovanou pšenici – „bulgur“ – šetrně omletou, se zachovanými živinami slupek.)
Podzimní procházka. Foto: Stuart Key, Dreamstime.
Problém nastává u osob trpících alergií na lepek (což je součást právě všech dosud zmíněných druhů obilovin). Těžší formy alergie na lepek se většinou pro výrazné příznaky (hubnutí, silná únava, chudokrevnost, nedostatek minerálů a živin) diagnostikují už v dětství a tyto osoby musí konzumovat potravu výhradně bezlepkovou. Kromě toho se ale ne tak zcela vzácně vyskytují i případy méně výrazné, kdy se nesnášenlivost lepku projeví jen mírným hubnutím a člověk se prostě „necítí ve své kůži“. Může se to stát např. rodičům, kteří ve snaze živit děťátko co nejzdravěji, zařazují obilí už v raném dětství a dítě přesto neprospívá. Vyšetřením na alergologii se obvykle žádná přímá alergie na lepek ani nezjistí.
Takové osoby většinou celkem dobře snesou pouze malé množství lepkových obilovin (pokud je chtějí jíst, pak doporučuji zásadně kupovat obiloviny z ekologického zemědělství – pozor na značky, některé vůbec nejsou biopotraviny a to, co je ekologicky pěstováno se dá zjistit dnes už snadno na serverech např. ekologických zemědělců či ekologických organizací). Ekologicky pěstované obilí totiž zaprvé nezatěžuje tělo pesticidy a hnojivy, a za druhé, používají se pro jeho výsadbu mírně geneticky odlišné druhy než pro velkosadby určené hlavně na velký výnos. Zjistilo se tudíž, že biopotraviny-obiloviny neobsahují tolik lepku jako obilí z velkých neekologických výsadeb. Dnes už ale máme k dispozici i celou řadu obilovin bezlepkových, které vřele doporučuji do jídelníčku zařazovat, a to nejen osobám na lepek alergických: je to pohanka, jáhly, amarant, quinoa...
Foto: Zuzana Kobíková
Samozřejmě pro všechny osoby je vhodná rýže, protože je to potravina zcela neutrální a vyhovující všem, a to v jakékoli úpravě (opět raději BIO a co nejméně loupaná). Vcelku se dá říci, že obiloviny by vůbec měly v našem jídelníčku zaujímat mnohem čelnější místo, než se dosud děje – ale obzvlášť to platí právě pro babí léto a podzim, kdy posílením sleziny zlepšíme stav celého těla.
Co slezině z chutí škodí: přespříliš mnoho sladkého. Tedy: cukr, cukrovinky, čokolády, buchty, dorty, vymletá bílá mouka (knedlíky apod.). Vaříte-li si obilné kaše, raději slaďte jen střídmě, nejlépe medem, třtinovým cukrem, ovocem (ideální jsou v této roční době jablíčka, hrušky, hrozny, rozinky), snášíte-li, přidejte i oříšky (slunečnice, dýňová semínka, lískové... co máte rádi). Slezině rovněž nesvědčí potraviny, které zahleňují a zatěžují organismus nadměrným vlhkem – je to hlavně nadmíra mléka (sladkého), smetany, šlehačky a sýrů. Podporují vznik otoků, zahlenění průdušek apod.
Emoce:
Slezině škodí přespřílišné starosti a přemítání (nejhorší je vnitřní trápení se kvůli stále stejné dokola se opakující věci, např. přemýšlení o zkrachovalém partnerském vztahu či neúspěchu v práci apod.). Jistě, nadměrné starosti škodí vždy, ale právě v období sleziny-babího léta – nejvíce, a mohou se časem „přetavit“ v nějaké i závažnější onemocnění.
Jaká emoce prospívá? Nejlepším lékem na ustaranou slezinu je radost ze zpěvu. Je škoda, že už dávno neplatí „co Čech, to muzikant“. Prostí lidé z časů našich prababiček dobře věděli, že nic tak nepotěší duši a neuleví od starostí jako od srdce si zazpívat, nejradši s rodinou nebo kamarády...
Klima:
Slezině nejvíce škodí vlhko – mlha, déšť, provlhnutí, promoknutí. Po návratu z takového počasí dbejte zvýšeně na prohřátí – stačí ohřát dlaně o himalájskou solnou lampu se zapálenou svíčkou, udělat si horkou lázeň anebo použít pomůcku, oblíbenou mezi lékaři- akupunkturisty, a sice Indiánskou Ušní svíci – je to vlastně smotek bylin, včelího vosku a medu, vevnitř dutý. Nahoře se zapálí a dolní konec se jemně vsune do zevního zvukovodu. Celá „svíce“ velmi pomalu a bezpečně hoří, neodpadává z ní popel a vzniklé teplo prohřívá zevní zvukovod a celé ucho, posléze pak i celou hlavu a vedlejší nosní dutiny. Je to ideální prevence nachlazení a skvělá léčba bolestí hlavy, zánětů nosních dutin, rýmy a celkové únavy a prokřehnutí. Kontraindikací je otevřená perforace (proděravění) ušního bubínku nebo nějaké jiné závažné onemocnění zevního či středního ucha (v tom případě je před aplikací svíce vhodné poradit se s lékařem na ušním oddělení).
Poloha těla:
Slezině neprospívá dlouhé sezení či stání na jednom místě. Jak jsme si již řekli, narušená slezina inklinuje k vytváření otoků a dlouhodobý sed či stání oblení krevní a mízní oběh a potíže s otoky nohou jsou tu. Prospívá pravidelné rozcvičení a jako prevence i léčba již vzniklých otoků končetin jsou neocenitelným přínosem masáže – a to obzvláště masáže podle tradiční čínské medicíny (které „rozproudí“ krev i vitální energii „čchi“) a také lymfodrenáže. Dobrá je i vířivá koupel a perličková lázeň, ale pozor – po ní se ihned osušte, zabalte to suchého čistého prádla a nesmíte provlhnout či prochladnout!
Spánek:
V létě jsme si mohli dovolit chodit později spát a brzo vstávat, déle „ponocovat“ a věnovat se různým radovánkám typu Benátských nocí... s příchodem doby Sleziny je ale vhodné začít chodit spát dříve, nejraději do 22 hodin usnout, a vstávat ráno, krátce po rozbřesku. S tím souvisí i odpověď na poměrně častý dotaz kladený v tomto období: jak se vyrovnat s dřívějším stmíváním?
Jak zvládnout dřívější stmívání?
Nejfyziologičtější je právě jít dříve spát a denního světla si užívat už brzy ráno. Pokud někdo začíná hůře snášet dřívější stmívání i přes doporučené úpravy životosprávy, doporučuji aplikaci Biolampy (polarizované světlo) na oblast středu čela a na prsní kost zhruba v oblasti 4. mezižebří v odpoledních či večerních hodinách. Tím podpoříme „prosvětlení“ důležitých energetických center organismu. Pomůže i dodání tepla – obzvláště, jste-li zimomřiví. Doporučuji prohřívat si moxovým doutníčkem (tj. smotek bylin z pelyňku, někdy i s přídavkem santalu aj. bylin) oblast asi 2 cm pod pupkem (dolní rumělkové pole) a dále středy dlaní a šlapek nohou. Tím opět docílíme „dodání energie“ do důležitých vitálních center těla. Těhotné ženy by se ale před užitím moxy měly poradit s lékařem-akupunkturistou, zda je pro ně moxa vhodná. Moxa se nesmí používat ve stavech horka (vysoká horečka).
Tepelná úprava potravin, koření
Slezině a jejímu ročnímu času prospívá více vařených pokrmů, v této době již začínáme omezovat množství syrového ovoce a zeleniny a dáváme přednost jejich tepelně upraveným variantám. Přidáváme více polévek (z obilovin, možno i hub, zeleniny, i masa). Koření a byliny podporující dobré trávení sleziny jsou badyán, hřebíček, římský kmín, anýz, fenykl, šalvěj, divizna, přeslička, hrášek, jmelí, olivy. Hlavním kladem, který slezinu podpoří, je ale především harmonie, mír, klid – a to jak v mysli, tak ve stravování i tělesné aktivitě.
Nápoje
Ledové a chladné se snažte omezovat, pomalu přecházejte na teplejší (stačí ohřátá voda, lehký bylinný čaj) a vřele doporučuji nasbírat si ve volné přírodě sami šípky. Brzy se budou hodit, až přijdou podzimní plískanice...
Barvy
Ne náhodou byla ve starověké Číně žlutá barva vyhrazena výhradně rouchu samotného Císaře. Žlutá totiž silně podporuje slezinu, která je vlastně „středobodem“ a harmonickým centrem celého organismu. Obklopit se teple žlutými tóny (spodní prádlo, ložní prádlo, polštářky, svíce, nádobí...) je v období nástupu podzimu nejlepším bojem proti „podzimní depresi“ a prostředkem, jak posílit slezinu.
Závěrem
Dle tradiční čínské medicíny je slezina orgánem transformace, přeměny – to, co do sebe nyní vložíme (nálady, zážitky, jídlo, pití...), se v těle „uskladní“ a stane se zásobárnou, z níž naše tělo bude čerpat po obtížnou a u nás dlouhou dobu podzimu a zimy. Stejně jako příroda sklízí své plody (jablka, hrušky, švestky...), tak i my sklízíme a chystáme si „plnou sýpku“ na zimu. Naplníme-li ji marastem, budeme mít pravděpodobně zimu neklidnou a plnou potíží. Naplníme-li ji čistou, zdravou potravou a esencemi, je pravděpodobné, že podzim a zima pro nás budou obdobími dobrými.
Pěkné babí léto Vám přeje
Doris Danielová
Titulní foto: Zuzana Kobíková