Kambodžští ledaři rozvážejí led na korbách náklaďáků

Do ulic od rána pražilo slunce, bylo snad čtyřicet stupňů, když mi do obličeje zavanul chladný vzduch. Bylo to jen krátké, ale velmi příjemné. Než jsem od kabiny přešel na konec vozu, stál u plachtou přikryté korby drobný muž. Zase jsem ucítil chlad a už bylo jasné, že jde právě z korby náklaďáčku. Muž na nic nečekal a rychlými pohyby začal plachtu odkrývat. V mžiku jsem pochopil, proč tak spěchá a odkud se bere ten chlad. Korba byla plná ledu.

Kambodža je stále zemí třetího světa, třeba elektřina tam není levnou záležitostí a rozhodně není dostupná velké části obyvatel. Tamní ekonomika funguje stylem „každý prodává všechno“. Když tedy procházíte ulicí kambodžské metropole nevyhnete se ataku desítek prodejců čehokoliv. Pít potřebují všichni, a tak snad polovina Kambodžanů vlastní malý chladící box, kde v ledové tříšti chladí nejrůznější nápoje na prodej. A jsme zase zpátky u ledu.

Na korbě auta, na dřevěné podlážce, leželo asi třicet ledových kvádrů dlouhých více než jeden metr a vysokých asi třicet centimetrů. Mužík jeden z nich vzal a nesl jej prodavačce přes ulici. Položila jej na dřevěný stůl, zaplatila a „ledový dealer“, jak se objevil, tak zmizel. Stihl ještě zaplachtovat korbu auta a byl pryč. Všechno to trvalo opravdu pár minut.

Pohled na kusy ledu v rozpálené kambodžské metropoli udělal své a já dostal žízeň, což -přiznám se - není v létě v jihovýchodní Asii až takový problém. Zamířil jsem tedy k ženě, která právě dostala zásilku čerstvého ledu. Zrovna pilou či spíše takovým zubatým plátem čtvrtila ledový kus. Celý by se totiž do boxu nevešel a navíc bylo třeba část ledu nadrtit na kusy velikosti klasických ledových kostek, které se pak dávají do limonád místní výroby. Třeba do limonády čerstvě vymačkané z cukrové třtiny. Je výborná, jen se musíte rozhodnout, zda zariskujete žaludeční potíže. Sám jsem jich vypil asi pět a nic mi nebylo.

Poprosil jsem prodavačku o pepsi. Vytáhla vychlazenou láhev z boxu, otevřela ji a naštěstí pro mne se zeptala, jestli ji chci ve sklenici. V Kambodži je totiž běžné, že se limonáda přelije do igelitového pytlíku s kouskem ledu, dostanete do něj brčko a jdete. Tomu jsem se naštěstí vyhnul a po pár dnech v Asii jsem už nenechal prodavače ani se nadechnout. Prostě jsem jim vzal limonádu z ruky, zaplatil, vypil a odešel. Kambodža je prostě země mnoha překvapení. A když na ně jako Evropan nejste připraveni, užijete si spoustu legrace.

Zajímá vás více o cestování? Chcete se vydat za dobrodružstvím a chybí vám kuráž? Pak přesně pro vás je magazín o nezávislém cestování Po vlastní ose na Rádiu STUDENT 107 FM. Každý všední den kolem 15.15 a v sobotu v 15 hodin.