Karlova Studánka – tam a zpět

Nevalný začátek

Zašmouraná karosa dýchavičně zdolává do kopce vedoucí serpentýny zasněžených Jeseníků. Valí si to krajinou, která ani zdaleka nevypadá na to, že by se v ní mohl skrývat lázeňský komplex, chvilkami chrčí a samozřejmě – jak jinak – charakteristicky smrdí. Zatáčky autobus švihá tak, že se s polknutím nasucho přidržuji opěradla sedadla přede mnou. Písek pod koly chroptícího monstra praská, já koukám skrz skoro došeda zabláceného okna a sama sebe se ptám, co mám od lázní Karlova Studánka čekat. Čím více se blížím své cílové stanici, tím více jsem na pochybách. Na zastávce Karlova Studánka vystupuji. Ostré světlo pálí do očí, jsem na místě.

Abych pravdu řekla, čekala jsem ohyzdné oprýskané panelové budovy se stovkami stejných balkónů, zašlé tenisové kurty a zatuchlinou smrdící pohovky v nekonečných chodbách, kde se nese ozvěna vašich kroků a bouchání dveří daleko do neznáma. Byla jsem připravena na to nejhorší a přemýšlela, jak se dá předejít pásovému oparu ze společných koupelí. Tento mou fantazií vykonstruovaný katastrofický scénář se – naštěstí – nenaplnil ani z jednoho procenta.

Odpočinek uprostřed přírody

Karlova Studánka je krásné místo na zemi. Daleko od průmyslové oblasti, na východní straně Pradědu, v údolí šumící Bílé Opavy se skrývá malebná obec, která svým umístěním láká návštěvníky po celý rok. V zimě se nabízí lyžařský areál na Pradědu, v létě místo láká pěší turisty a cyklisty. Vede sem výborné autobusové spojení a nejen z tohoto důvodu doporučuji všem potenciálním návštěvníkům, aby nechali své auto doma. Zbavíte se zbytečného stresu o vaše vozidlo a ještě předejdete neustálému placení vysokého parkovného, na kterém obec vydělává díky blízkému lyžařskému areálu.
Ten, kdo opravdu touží po klidném odpočinku daleko od běsnícího davu velkoměsta, je zde na správném místě. Klidná atmosféra, ticho a vše obklopující lesy. Léčí se zde celá řada nemocí dechového ústrojí, některé cévní (například vysoký krevní tlak), ale i onkologické nemoci (ve stadiu klidu). Na své si přijdou i lidé trpící na pohybové, páteřní nebo kloubní nemoci. K vašemu uzdravení či upevnění zdraví přispějí prameny Maxmilián, Karel, Antonín, Vilém, Bezejmenný, Trubačova díra, Norbert a Vladimír.

Mezi jedinečné přírodní léčivé zdroje lázní Karlova Studánka se řadí minerální uhličitá voda, přírodní léčivý oxid uhličitý, ale i přírodní rašelina nebo ojedinělé léčivé klima na horách s evropsky proslulou nejlepší čistotou vzduchu.

Avšak nenechte se mýlit, lázně nejsou jen doménou nemocných či rekonvalescencí procházejících lidí. Jde i o účinnou formu posilnění duševního a fyzického zdraví, o hlubokou relaxaci a o důležitou prevenci. Zapomeňte na stres všedních dní a přijeďte si oddychnout od shonu a přepracování. Lázně Karlova Studánka nabízejí rodinné dovolené, pobyty pro zdravé, místo pro konání kongresů, školení či seminářů.

Tradice začíná v 18. století

Jako zakladatel těchto lázní je vnímán nejmladší, šestnáctý(!) syn císařských rodičů Marie Terezie a Františka I. – Štěpána Lotrinského Maxmiliána II. František. Byl to on, kdo dal svolení k prozkoumaní léčebné účinnosti lesních pramenů v horách Hrubého Jeseníku. A po něm byl také v roce 1780 pojmenován první objevený pramen Maxmilián. Tenkrát se však lázně jmenovaly Hinewieder. Tento název připomínal fakt, že se sem přicházeli léčit lidé z okolních vesnic Ludvíkov a Malá Morávka a po ukončení léčby se museli vrátit – proto hin und wieder, tedy německy sem a tam.

Na Karlovu Studánku bylo místo přejmenováno v roce 1803, a to podle velmi schopného Habsburského vojevůdce a pozdějšího arcivévody Karla, který se proslavil tím, že jako první roku 1809 u Aspern a u Esslingen na předměstí Vídně porazil Napoleona.

Na přelomu 18. a 19. století se věhlas lázní roznesl po celé rakousko-uherské monarchii a pro stále větší nápor zájemců se začínají stavět první obytné a zděné budovy pro lázeňské hosty.

Procházka Karlovou Studánkou

Vydáte-li se na obchůzku obce, na první pohled vás překvapí, jak skvěle její architektura odolala době. Stejně tak vám přijde pitoreskní, že všechny ty ohromné stavby s velkými okny vyvolávající dojem okázalé jedinečnosti jsou zasazeny do prostředí, kde byste čekali spíše malinké horské sruby. Máte pocit, že jste na vyvoleném místě na zemi, schovaní uprostřed lesů. Mezi nádhernými lázeňskými domy uprostřed parku nenajdete jedinou panelovou stavbu, vše jakoby respektovalo historický styl, vše jakoby se zastavilo před 200 lety a vy jste byli toho svědkem.
Každý lázeňský dům je pro lepší orientaci pojmenovaný. Nalezneme zde Bezruče, Libuši, Slezký dům, Opavu, Praděd, Odru, Hotel Džbán, Kamzíka, Věžový dům, Šárku nebo Vlastu. Do areálu lázní patří i krásný Pitný pavilon, Hudební hala či Kostel Panny Marie – Uzdravení nemocných, postavený v letech 1838 – 1840. Všechny tyto objekty jsou propojeny pěší stezkou.

Lázeňské kolonády volně přecházejí v lesní okruhy, stačí čtvrt hodiny jízdy autobusem a stojíte u vojenské zotavovny Ovčárna a je jen na vás, zda připnete na nohy běžky či sjezdovky. A stýská-li se vám po společenském životě, hodinu cesty autobusem leží okresní město Bruntál.

Procedury aneb znovunarození v uhličité koupeli

Koupele, masáže, vodní masáže, inhalace, rehabilitace, elektroléčba. Ať už máte lázně proplaceny od vaší pojišťovny, ať už si na ně přispíváte či ať už si je platíte celé samy, vše začíná konzultací u doktora. Jsou vám doporučeny a naplánovány jednotlivé procedury, které poté navštěvujete v jednotlivých lázeňských domech, v Lázeňské poliklinice, v Letních lázních a v Lázeňském domě Libuše. Pokud si zakoupíte celý lázeňský pobyt včetně ubytování, jsou některé procedury v ceně a na ostatní je deset procent sleva, můžete si ale také zakoupit jednotlivé procedury samostatně (pohybují se v rozmezí 40 až 800 korun).

Já osobně jsem zkusila dvě lázeňské procedury a musím uznat, že bych neváhala obě zopakovat. Nejdříve jsem navštívila inhalace pro dolní a horní cesty dýchací. V krásně zrestaurované místnosti jsem vyslechla poučení sestry a jala jsem se v rozmezí pěti a pěti minut hluboce vdechovat vincentku, nejdříve nosem, a pak ústy. I když by se zdálo, že se nic neděje, opak je pravdou. Příjemně se mi točila hlava a cítila jsem příjemné prohřátí dutin.

Naprostým vrcholem mé návštěvy lázní Karlova Studánka se stala uhličitá koupel. Na patnáct minut jsem se ponořila do přírodní vodní minerální koupele. Minerálka nahřátá párou, naprostý klid a hluboké zrelaxování. Teplo prostupuje celým vaším tělem, bublinky příjemně lechtají. Během této procedury se nesmíte příliš ve vaně hýbat a vaším jediným úkolem je držet hlavu nad vodou, což opravdu není moc. Samotná tato procedura stojí sto osmdesát korun a zaručuji vám, že to nejsou vyhozené peníze.

Ubytování dle přání

Lázeňské hotely nabízí ubytování v pokojích první a druhé kategorie a samozřejmě je možné zaplatit si plnou penzi či polopenzi. Není-li to však váš styl, máte-li raději bydlení v soukromí, na procedury docházet a stravovat se sami, není problém. Přímo v obci Karlova Studánka existuje nespočet možností ubytování v soukromí (většinou jde o cenu mezi dvěmi sty až třemi sty korunami za noc), kde máte v ceně k dispozici i vlastní či pro několik pokojů společnou kuchyň. Stačí se jen informovat na internetu.

Kulturní a společenské vyžití

Je jasné, že vás za pár dní už zase tak moc nenadchne, když cestou na rehabilitaci potkáte pouze tři lidi a že neslyšíte ani slovo, když na pokoji v kteroukoliv denní či noční dobu zavřete oči. Já jsem byla trochu bezradná už druhý den, mávala jsem ovladačem na televizi a zaujala mě i reklama na presovač ovocných jadérek. Zkrátka, možností máte mnoho.

Přímo v budově Letních lázní existuje krásná kavárna. Cukrárnu, hospodu, poštu i obchod se smíšeným zbožím najdete ve středu obce. V horní části lázeňského parku je dokonce umístěna ojedinělá geologická přírodní expozice s třemi sty čtyřiceti exponáty dokumentující geologický vývoj celého Jesenicka. Aby toho nebylo málo, plavecký bazén v Karlově Studánce se právě dokončuje a jediné, co by mně k dokonalosti opravdu chybělo, je kino, které bylo pro nezájem publika bohužel přestavěno na lázeňskou tělocvičnu.

V budově Libuše se nachází knihovna, jsou zde pravidelné přednášky a v kavárně Libuše se pravidelně pořádají klubové večery za symbolických dvacet korun. Pravidelně se také pořádají zájezdy po okolí, společné procházky a koncerty vážné hudby. V Hudební hale jsou organizovány taneční večery, denně se slouží v Kostele Panny Marie – Uzdravení nemocných mše. A komu by ani toto nestačilo, může si zahrát tenis, zajít na aerobic či podniknout kurz Nordic walking.

Pár slov na závěr

Nemám sice ráda organizovanou zábavu a zájezdové divadlo, ale do lázní Karlova Studánka bych se ráda vrátila. Vyvolávají ve mně pocit zapomenutého kouta, který si díky svému zapomenutí uchoval osobitou krásu a čistotu.

Titulní foto: Věra Schmiedtová