Krásy naší vlasti: Šumava - tip na výlet

Česká republika je plná krásných míst, která můžete během prázdnin navštívit. Cena týdenního pobytu se v běžných ubytovacích zařízeních pohybuje okolo tří tisíc korun na osobu, a to obvykle včetně polopenze. Pokud se tedy rozhodnete pro dovolenou u nás, máme pro vás tip na příjemné chvíle v zalesněných kopcích Šumavy.

Využít můžete možnosti ubytování v Železné Rudě nebo okolí a navštívit přitom přírodní zákoutí hraničních oblastí. Nejste-li zdatnými turisty, můžete se spolehnout na lanovky, které fungují i během letních měsíců. Bez problémů vám tak usnadní výstup například na Pancíř, Grosser Arber, Špičák a další okolní vrcholy. Většina z nich nabízí také možnost přepravy kol. Bez velkých obtíží se tak můžete věnovat hřebenové turistice, aniž byste riskovali zdraví namáhavým výstupem.

Letní turistika

Dalším pomocníkem pro „sváteční“ turisty je vlak. Díky němu se můžete dostat během několika minut ze Železné Rudy na Špičák a pak pokračovat lanovou nebo pěšky směrem na vrchol hory. Pro srovnání úrovně vlakové dopravy doporučujeme použít vlak německý, za který zaplatíte naprosto stejnou cenu, jako za ten náš. Toto kratičké svezení Vám ale nejlépe objasní ekonomický rozdíl mezi oběma sousedícími zeměmi.

Malé doporučení

Pokud chcete poznat také přilehlá německá města a nemáte potřebu se do nich dopravovat autem nebo pěšky, využijte víkendovou jízdenku, která vás za české ceny dopraví německým vlakem do nedalekých měst. Jeden den tak můžete věnovat poznávání sídel na druhé straně hranice. V parných dnech pak doporučujeme především návštěvu německých koupališť. Nás příjemně překvapil vodní komplex ve Zwieselu, nejen svojí čistotou, ale také příznivou cenou při použití pouze venkovních bazénů (tři eura na osobu a den). Samozřejmostí byly uzamykatelné boxy na osobní věci, sprchy, čisté toalety, bazén pro plavce, neplavce i dětské brouzdaliště. Milým překvapením byl citlivě zakomponovaný přírodní rybník s písčitou pláží.

Železná Ruda očima návštěvníka

Samotné město Železná Ruda leží v nadmořské výšce 754 m, v údolí říčky Řezné. Na svých webových stránkách udává počet obyvatel okolo sedmnácti set. Je znát na první pohled, že turista, který přináší do obecní i soukromé pokladny finanční prostředky, je vítaným návštěvníkem všude. Místní kolorit však dotváří asijští prodejci trpaslíků, blikající neony veřejných domů a reklamní poutače nočních klubů, restaurací a zábavních podniků. Dvojjazyčné nápisy a upoutávky dnes už asi nikoho nepřekvapí, jen od místních obyvatel jsme se dozvěděli, že absence cenovek u zahradních trpaslíků, oveček, čápů a jiné barevné havěti, funguje jako zadní vrátka pro obchodníky, kteří vyčkávají, zda o jejich zboží projeví zájem osoba mluvící česky nebo německy. Letošním hitem v nabídce těchto zahradních „krás“, ale opět zůstávají skleněné koule na plot...

Výchozí turistický bod aneb doporučení k návštěvě

Pochvala a poděkování patří především informačnímu turistickému centru v Železné Rudě. Jejich zásluhou jsme dostali několik příjemných typů na výlety po okolí. Proto dnes nabízíme ty nejosvědčenější, bez kterých nelze Šumavu opustit. Nezbytně k nim patří návštěva Černého a Čertova jezera, výlet na Špičák, prohlídka Boubínského pralesa a návštěva nedalekých hradů.

Černé jezero nás překvapilo svojí rozlohou, je největším jezerem Šumavy a leží v úctyhodné výšce 1008 metrů nad mořem. Navštívili jsme jej v době, kdy bylo doslova obleženo turisty přicházejícími po turistických stezkách z mnoha světových stran. Nikoho tak nepřekvapí, že na jeho břehu se usadil i pojízdný stánek s občerstvením.
Kouzlo jezera podtrhují nejen pověsti o úkrytu nacistických dokumentů v jeho vodách, ale také tmavá barva zrcadlící okolní lesy.

Čertovo jezero je stejně jako jezero Černé ledovcového původu. Jeho hloubka dosahuje místy až 36,7 metrů. Patří mezi ostatních osm šumavských jezer ledovcového původu - pět z nich naleznete na české straně a tři na straně německé.

Podle místní pověsti je zde utopen ďábel s kamenem na ocase uvázaným od dívky, kterou chtěl stáhnout do pekla, a při tom vyryl dolinu jezera. Dodnes se prý z jezera vynořují podivné postavy a skřeti…

Boubínský prales

Je nedílnou součástí okolní krajiny a jeho návštěva patří mezi jakési turistické „povinnosti“. Po vyznačených cestičkách lze projít jeho přístupnou částí až k rozhledně na vrcholu. Je to dřevěná stavba, vysoká jedenadvacet metrů, jež poskytne návštěvníkům nádherný výhled do širokého okolí.

Trasa pak pokračuje do srdce přírody k uměle vytvořenému jezírku z roku 1836. Vodní nádrž byla vybudována pro umožnění plavby dřeva z boubínských lesů do sklárny v Lenoře. Rozloha jezírka je 0,37 ha, jeho největší hloubka u výpusti dosahuje čtyř metrů. A přestože dnes svoji funkci již neplní, je jeho břeh příjemným místem pro zastavení a odpočinek.

Když už nohy nemohou aneb architektonické památky

Pokud vás už unavuje pohled na zeleň lesů a nohy vás už nenesou, nasedněte na kolo nebo do auta a vydejte se pokochat oko pohledem na krásy okolní architektury. Stoprocentně doporučujeme návštěvu Velhartic. Původní hrad vznikl na přelomu 13. a 14. století a nejznámější majitelem byl Bušek z Velhartic, komorník Karla IV. (od roku 1335) a jeho syn téhož jména, královský hofmistr a později maršálek. Prohlídka celého komplexu je více než příjemná, také především kvůli milému výkladu mladých průvodců a průvodkyň.
Další zastávkou na cestě po zajímavostech této části republiky byly Klatovy. Jejich dominantou je Černá věž, kde na vás dodnes ze všech koutů dýchá historie. Město samotné působí na návštěvníka kouzelným dojmem a  každý si rád vychutná posezení v některé z kaváren na náměstí. Proti letnímu horku - je-li nějké - nejlépe poslouží návštěva podzemních katakomb. Jsou to prostory jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie a svatého Ignáce. První zemřelí se v katakombách ocitli ještě před jejich dokončením, na počátku sedmdesátých let 17. století. Pohřbívání v katakombách ukončily patenty císaře Josefa II. v roce 1783, které zakazovaly pohřby v kostelech.


Naším posledním zastavením je Klenová. Areál zříceniny gotického hradu ze 13. století, renesančně rozšířeného Jiřím Harantem z Polžic, a zámku postaveného v 17. století, upraveného novogoticky ve století devatenáctém, je rodištěm Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic.

Poslední rozloučení se Šumavou

Šumavské léto bylo velmi působivé, ukázalo nám, že krásné léto nemusíme nutně prožívat jen u moře. Jestli chcete vyzkoušet něco podobného, zaběhněte do obchodu pro repelent, pohorky i mapu a vzhůru za malým českým dobrodružstvím.