Lázně Jeseník: první vodoléčebný ústav na světě

Jejich areál, citlivě zasazený do krajiny, tvoří dominantu širokého okolí. Lázně mají mimořádně příznivé klimatické podmínky a umožňují léčit hosty v kterémkoliv z ročních období. Ze tří stran, ze severu, západu a jihu je chrání vysoké hřebeny hor, pouze směrem na východ je údolí otevřeno do polských rovin.

Zdejší mikroklima je velmi vhodné pro léčení horních a dolních cest dýchacích, potíží krevního oběhu, nervové soustavy a vegetativního nervstva. Zajímavou náplň mají i krátkodobé ozdravné pobyty, které mají za cíl zvýšit tělesnou i duševní kondici.

Za svou existenci a pozdější proslulost vděčí lázně jedinému člověku, a to Vincenzi Priessnitzovi, zakladateli vodoléčby, který v roce 1822 založil na Gräfenbergu první vodoléčebný ústav na světě. V blízkém okolí, především na svazích Studničního vrchu, vyvěrá ze země na 80 registrovaných a pojmenovaných pramenů.

Priessnitzovy léčebné lázně a.s. mají ve znaku lva, symbolizujícího vítěznou cestu Priessnitzovy vodoléčby, ale i lva zavazujícího, že pokračovatelé proslulého "vodního doktora" budou i nadále čistými přírodními prostředky spolu s nejnovějšími poznatky vědy vracet lidem zdraví a radost ze života. V současné době navštěvuje Priessnitzovy léčebné lázně a.s. kolem 15.000 hostů ročně.

Město nazývané „perlou Jesenicka“ pro svou překrásnou přírodní polohu – leží na soutoku horských říček Staříče a Bělé, kudy procházejí i cesty, které jej spojují přes Ramzovské a Červenohorské sedlo s okolním světem. Soutok obou těchto řek tu vytvořil rozlehlá štěrkoviště, jež přiměla první zdejší osadníky kolem r. 1260, aby začali městu říkat Frývaldov (frei vom Walde).

Zprvu tu vznikla ves a krátce potom i město, uváděné poprvé r. 1267. Už kolem r. 1290 bylo střediskem vikbildu, správního okrsku 10 vsí, v nichž městský fojt vykonával hrdelní právo. Opěrným bodem města bez hradeb byl hrad. Počátkem 14. století město velice trpělo nájezdy loupeživých rytířů a právě z té doby (1326) se datují důležité zmínky o hamrech v blízkosti města, jichž bylo 13. Lze se domnívat, že šlo o výrobu železa dobré jakosti, protože podle dvou zpráv z konce 14. století se prodávalo v Anglii. S poklesem těžby rudy zanikly i hamry včetně hornických vsí a počátkem 15. století se tu kulo železo jen na dvou místech.

V tu dobu byl městským fojtem Hynek Mušín, který byl pro své sympatie k husitství zbaven fojtství. Nový rozmach těžby nejen železné rudy, nýbrž i zlata a stříbra vynesl městu r.1506 horní statut a stalo se dokonce majetkem evropsky známé podnikatelské firmy Fuggerů z Augšpurku. Ta, když rudné bohatství vytěžila, prodala město i s okolními vesnicemi r. 1547 zpět biskupství vratislavskému. V Jeseníku sídlil vrchnostenský úředník, spravující do r. 1848 oblast od Mikulovic až po Ramzovou a Filipovice. Vidina horního podnikání se ještě v 16. století rozplynula a město se chopilo skromnějšího, ale trvalejšího zdroje výživy – plátenictví. Zejména předměstí Svoboda bylo zabydleno přadláky a pláteníky, kteří hotové výrobky vyváželi do celé Evropy i nově objevených zámořských osad. Řemeslnický ráz města potvrzují i četné cechovní řády, udělené městu na rozhraní 16. a 17. století.

Třicetiletá válka ukázala městu svou zlou tvář ve zvlášť hrůzné podobě. Zde totiž začala v r. 1622 série čarodějnických procesů, která si v městě a okolí vyžádala stovky obětí. Jen v Jeseníku se ví o 102 osobách, upálených na popravišti blízko cesty vedoucí do lázní. Obecný rozvrat, vnesený do všech oblastí života dlouhou válkou, jen pomalu ustupoval poklidnému rytmu řemeslnické práce v městě. Rozdělením Slezska r. 1742 bylo místní plátenictví těžce postiženo ztrátou vývozu přes Vratislav a trvalo dlouho, než našlo náhradu na Balkáně. (Podrobně...) (Další stránky)

Obchodních cest přes Vídeň využil r. 1822 místní podnikatel Adolf Rayman, který získal u vídeňského bankovního domu Regenhart velký úvěr a založil v Jeseníku manufakturu, jež si výrobou jemného prádla vydobyla dobré jméno v Evropě i zámoří. Spojená firma Regenhart – Rayman postupně pohltila menší konkurenty ve městě a zavedením strojového předení a tkaní i novými metodami chemického bělení v něm získala monopolní postavení.

Druhou význačnou osobností, která na sklonku feudálního období vtiskla městu svůj punc, byl Vincenz Priessnitz (1799–1851), který svou vodoléčbou získal v celé Evropě i v Americe nevídanou popularitu. Do Gräfenberku nad Jeseníkem, kde zbudoval řadu lázeňských objektů, přitahoval především šlechtice, kteří přinášeli místnímu obyvatelstvu nejen vítaný příjem, nýbrž i mnohá prospěšná kulturní zařízení (historie lázní).

Nová organizace veřejné správy po zániku feudalismu přinesla Jeseníku nový zisk, protože se stal od r. 1850 sídlem okresního hejtmanství, spravujícího oblast od Zlatohorska po Javornicko. Koncentrace průmyslové výroby stále více přitahovala vesnické obyvatelstvo a přetvářela je v městský proletariát. Ten se vlivem sociálně demokratických snah začal organizovaně bránit stupňovanému vykořisťování v Raymannových podnicích a několika menších továrnách, k nimž přibyly r. 1890 i rukavičkárna B. Blühdorna, zaměstnávající na 400 osob. S významem města rostl i počet jeho obyvatel. Jestliže zde v r.1836 žilo 2 518 osob, pak se tento počet do r.1869 zdvojnásobil na 5 242 obyvatel. Roku 1921 čítalo město 6 722 lidí a roku 1930 tu bylo napočítalo 8 261 obyvatel.

Ustavičný růst počtu obyvatel vyžadoval řadu nových zařízení, jež ve městě citelně chyběla. Přičiněním ženského podpůrného spolku byla r.1890 zbudována nemocnice, rozšířená r.1928 o nový trakt. Nutný byl i nový vodovod (1876), když staré dřevěné vedení, instalované r.1840 z iniciativy lázeňského hosta barona Wesselényiho, se opotřebovalo. Neobyčejným dobrodiním pro město bylo železniční spojení na Hanušovice a Hlucholazy, dokončené r. 1888. Malé nádraží brzy nevyhovovalo velkému provozu a bylo r. 1912 rozšířeno do nynější podoby.

Vlakovým spojením podstatně zesílil turistický ruch, cílevědomě pěstovaný od r. 1881 Moravskoslezským sudetským horským spolkem (MSSGV). Od značení turistických tras, vydávání map a vlastního časopisu „Altvater“ přechází postupně spolek i k náročnějším činnostem – stavbám horských chat či rozhleden. Přičiněním frývaldovské sekce byla takto v roce 1899 postavena na vrcholu Zlatého chlumu (875 m) nad městem 26 m vysoká kamenná rozhledna, která dostala název Freiwaldauer Warte (Frývaldovská stráž). Stále rostoucímu počtu návštěvníků poskytovalo vítané osvěžení místní koupaliště (1882) i zlepšené ubytování v novém hotelu U koruny (1890), dnes hotel Jeseník. Bydlení ve městě zpříjemnilo zavedení plynu (1900) a elektrifikace (1920). O protipožární ochranu se staral od r. 1871 hasičský sbor. Čilý hospodářský ruch podporovaly peněžní instituce, a to záloženský spolek (1865) a městská spořitelna (1872). Spolkový život, odezíráme-li od střeleckého spolku, jehož začátky patří 16. století, se začal rozvíjet až po r. 1850. Skromné spolkové snahy se omezovaly zprvu na podpůrné cíle, pěstování zpěvu a tělesných cvičení. První jesenické noviny se objevily r. 1874 (Volksfreund) a měly katolický charakter, zatímco jejich liberální protiváha (Mährisch-slesische Presse) se ukázala teprve r. 1883.

Nedostatečně bylo odedávna postaráno o školství. Více než pětitisícové město dostalo chlapeckou školu (dnešní gymnázium) až r. 1872, r. 1887 byla doplněna dívčí školou (dnes ZŠ Komenského). Nedostatek školních místností neodstranila ani obecná (1881) a měšťanská škola (1888) řádu Voršilek, které tu vybudovaly velký školní komplex s obchodní a rodinnou školou (1902). Teprve r. 1913 vzniklo v Jeseníku reformní reálné gymnázium, umístěné nouzově v chlapecké obecné škole. Výchovou učňovského dorostu se od r. 1883 obírala pokračovací škola. Za první republiky českým dětem poskytovala vzdělání skromně zařízená menšinová škola.

První světová válka stála Jeseník 185 mrtvých, ale ani tato žeň smrti neudusila ducha velkoněmeckého nacionalizmu, jemuž přály zejména měšťanské vrstvy. Vznik československého státu přijaly tyto skupiny obyvatelstva s obavami, zejména když při prvních volbách r. 1919 zvítězila sociální demokracie. Když však k zásadnímu sociálnímu zvratu nedošlo, smířila se německá buržoazie na čas s novou skutečností. I frývaldovská stávka se střelbou do dělnictva ji přesvědčila, že v Československu k revolučním změnám nedojde. Nástup hitlerismu našel v místním obyvatelstvu nadšenou odezvu, vrcholící okupací Sudet německou armádou počátkem října 1938. Výsledek druhé světové války je však přesvědčil, že podlehlo falešným iluzím.

Květnem 1945 začala nová epocha v dějinách města za zcela změněných národnostních a sociálních podmínek. Demokratický systém, který měl navázat na tradice první republiky, vystřídal po únoru 1948 nástup nového totalitního, tentokrát komunistického režimu. Ten se na vzhledu města podepsal ponejvíce téměř nulovou údržbou historického dědictví, které vzhledem k jeho německému původu neměli noví vládci nikterak zachovávat či rozvíjet. Tak zaniklo nebo bylo necitlivě zničeno mnoho kulturních památek, domů a staveb, které nahradily uniformní panelové domy a to dokonce přímo na náměstí. Jaké hrůzy však mělo jeho působení na morální stav společnosti a výchovu už od školních let, zhodnotí snad až budoucí generace.

Dne 1.7.1960 se doposud samostatný okres Jeseník v rámci dělení územního uspořádání začlenil do okresu Šumperk.
Revoluci v listopadu 1989 přivítali proto občané města rovněž s nadšením a na tradičním místě, kterému vrátili původní název – Masarykovo náměstí. Od r. 1990 pak ve městě začíná probíhat důsledné odstátňování majetku a v průběhu malé a velké privatizace tak podniky získávají nový, většinou soukromý charakter. Pomalu se začíná měnit i tvář města, během krátké doby vyrostlo mnoho nových obchodů, podniků malých, středních i větších a jsou navazovány opět vztahy s původním obyvatelstvem, které přes nespornou vinu svých předků na Jesenicko nikdy zcela nezapomnělo. i s jeho pomocí postupně dochází k obnově nebo záchraně některých památek (komplex poutního místa Panny Marie Pomocné ve Zlatých Horách, Městské muzeum v Javorníku v Dittersově domě, pamětní desky významným osobnostem ap.). V r. 1993 byla zcela nově zrekonstruována bývala klášterní kaple, která dnes slouží široké veřejnosti jako koncertní a výstavní síň, dokončeny některé významné projekty (nový vstup do nemocnice, domov důchodců) a mnoho veřejných staveb dostává nový kabát.

Významnými kulturními okamžiky v životě města bylo udělení čestného občanství města Jeseníku Judr. Miloši Kočkovi (za propagaci lázeňství a historie našeho města v knize „Prameny živé vody“) a PhDr. Rudolfu Zuberovi za celoživotní dílo v popularizaci celého jesenického regionu i města samotného (oba v r.1994). V listopadu 1994 proběhly ve městě již druhé svobodné komunální volby, v nichž s převahou zvítězily pravicové strany (ODS, ODA, KDU-ČSL) a starostou města se již podruhé stal ing. Petr Košacký (ODA).

V r.1994 se rovněž široce rozvíjí spolupráce za pomoci švýcarské strany a to hlavně na poli cestovního ruchu (pomoc při řešení městského informačního systému, I.C., lázeňství (vybudování nového lázeňského pramenu "Bern 1995" při cestě na Pomezí 22.8.1995 ap.). Dne 24.5.1995 v 17.58 hod. rozhodl Parlament ČR o znovuzřízení okresu Jeseník. Nový okres bude zahrnovat celkem 23 obcí. Rozhodování v parlamentu byl osobně přítomen starosta města Jeseník ing. Petr Košacký. 141 poslanců se vyslovilo pro, 10 se zdrželo hlasování a 1 byl proti. Výsledek hlasování předčil i nejoptimističtější očekávání.Okres byl oficielně zřízen 1.1.1996.

Dne 29.9.1995 navštívil Jeseník prezident republiky Václav Havel. Po krátkém uvítání uspořádal tiskovou konferenci pro sdělovací prostředky a zástupce města a následně pronesl před radnicí krátkou řeč k jesenickým občanům. Tato návštěva byla součástí jeho dvoudenní pracovní návštěvy okresu Bruntál a budoucího jesenického okresu.

Nově fungující okresní úřad byl umístěn do budovy bývalého podnikového ředitelství RD JESENÍK n.p. na Čapkově ulici. Do jeho čela byla vybrána Ing. Milena Novotná z České Vsi (KDU-ČSL). Ve dnech 14. – 15. 1. 1996 navštívil Jeseník předseda vlády Václav Klaus. V jeho programu byla i krátká schůzka s podnikateli, návštěva nemocnice a gymnázia. Kromě běžných kulturních akcí si připomeňme již druhý ročník Varhanního festivalu, který se konal na podzim v Kapli. Pořadateli akce byli Základní umělecká škola, firma HARD a Město Jeseník. Rok 1996 byl hodnocen jako rok chladný a deštivý, průměrná roční teplota se pohybovala od +6o do +8o Celsia. Ledových dnů s teplotou pod –1oC bylo 61. Rok byl zároveň bohatý i na vichřice. V roce 1996 mělo Město Jeseník 13 097 občanů.

Rok 1997 byl bohatý na události. Přes Jeseník se jela v květnu 8. etapa mezinárodního cyklistického Závodu míru. Tato etapa vedla z polského Prudniku na Ovčárnu přes Červenohorské sedlo, Dlouhé Stráně v Koutech, zpět přes Červenohorské Sedlo a Videlské Sedlo. Lázeňská sezóna byla poznamenána výbuchem v Priessnitzových léčebných lázních, kde ve foyeru sanatoria Priessnitz spáchal sebevraždu pomocí výbušniny bývalý zaměstnanec firmy Synthesia Semtín Bohumil Šole. Zároveň byl navždy zničen památný obraz Vincenze Priessnitze. Při výbuchu bylo zraněno několik osob a lázním vznikla velká škoda na majetku. Uskutečnil se I. ročník Rallye Rejvíz, mezinárodní soutěže pro posádky záchranných služeb. Jeseník navštívil předseda senátu Petr Pithart a 2. 7. byla podepsána Rámcová dohoda o vytvoření česko-polského Euroregionu Praděd.

Osudy Jeseníku pozměnily červencové povodně. 6. – 11. 7. byl následkem vydatného deště Jeseník odříznut od okolních obcí. Byly strženy mosty a zatopeny některé křižovatky ve městě. Na pomoc při likvidaci škod a spojení města s okolím přispěchala armáda České republiky. Ve městě pracoval krizový štáb a některé instituce byly uzavřeny. Škoda byla vyčíslena na 45 milionů Kč. Po čtrnácti dnech se situace málem opakovala znovu.
Rok 1997 lze charakterizovat jako rok mimořádně deštivý. Pršelo 100 dní, z toho 21 dní v červenci. Slunečné počasí bylo pouze 16 dní, z toho ve II. čtvrtletí jen 2 dny.

Rok 1998 byl ve znamení likvidace škod po povodni. V květnu se uskutečnil I. ročník Memoriálu Marty Jurkové v mažoretkovém klání, na počest zakladatelky tohoto oboru v Jeseníku. V tomto roce proběhly komunální volby a 25. 11. byl zvolen starostou Ing. Jiří Krátký (ČSSD). Rok 1998 lze charakterizovat, jako rok s vlažným létem, s průměrnou teplotou letních měsíců +17o C. Zima byl mírná, ale slunečných dnů bylo velmi málo. Nejdeštivější byl červen a červenec a v tomto roce přibylo silných větrů.

Rok 1999 byl velmi bohatým rokem na události. V termínu 28. 2.- 5. 3 se v Jeseníku konalo Mistrovství světa školních sportovních klubů v lyžování. Závodů se zúčastnilo 335 závodníků, 80 trenérů, 24 vedoucích delegací a dalších důležitých osob ze 16 zemí. Přípravnému týmu se podařilo závody dobře zvládnout, i když bylo počasí do poslední chvíle vrtkavé a uvažovalo se o přesunutí závodu do vyšších poloh. V tomto roce byly zrušeny poslední dětské jesle v okrese. Do bývalých jeslí na Jiráskově ulici byla umístěna mateřská škola. Denní stacionář Šimon byl předán Charitě Jeseník, aby jej provozovala místo občanského sdružení rodičů postižených dětí. Svou činnost zahájilo občanské sdružení Zahrada 2000, s pracovní terapií zaměřenou na osoby s psychickým onemocněním. Městská policie rozšířila kamerový systém v ulicích o 4 kamery. Na kopci, v lokalitě Čapka se začaly stavět rodinné domky (Unistav s.r.o.). Podnik Lesy ČR s.p. přijal Program 2000, v jehož rámci se budují objekty pro zvýšení účinnosti ostatních funkcí lesa, zejména rekreačních. Zajímavým odvětvím v zemědělském družstvu se stává oblast chovu ovcí a koz, výroba a prodej sýra. Na jaře se uskutečnil již XI. ročník mezinárodní Schubertovy soutěže pro klavírní dua. Zahájení turisticko lázeňské sezóny se konalo za účasti delegací partnerských měst Glucholazy, Nysa a oblasti Neuburg – Schrobennhausen. S polským městem Nysa byla uzavřena smlouva o partnerství. Zemřel Zdeněk Brachtl, ředitel Vlastivědného muzea Jesenicka, dlouholetý kronikář a významná osobnost v dění města. Ředitelem muzea byl jmenován Ing. Petr Košacký. V květnových dnech se v Jeseníku konalo Slezské vlastivědné sympozium, které organizovala Matice Slezská v Opavě ve spolupráci s PTTK Slezska Opolskiego w Opolu. 100 let vyhlídkové věže na Zlatém Chlumu bylo náležitě oslaveno spolkem MSSGV, Městem Jeseník, KČT i kulturními zařízeními, která spolu s nájemcem věže oslavy připravila. Ve Státním okresním archivu byla zřízena výstavní síň a konferenční místnost. Nástavbou gymnázia vznikly nové učebny a byly zřízeny dva byty pro učitele.

Celý rok 1999 se nesl ve znamení oslav 200. výročí narození Vincenze Priessnitze, zakladatele místních lázní. Záštitu nad oslavami převzalo UNESCO a zařadilo toto významné výročí do svého kalendáře. Samotné oslavy vyvrcholily 28. 9. – 4. 10. za účasti významných osobností a hostů z celého světa. Byl natočen film o životě a díle V. Priessnitze scénáristou a režisérem Pavlem Linhartem. Ve filmu si zahráli kromě profesionálních herců i jeseničtí ochotníci a další občané. Na oslavy přijelo 5 mimořádných parních vlaků. 8. září byla vydána zvláštní poštovní známka, obálka prvního dne, na jesenických poštách bylo dáváno zvláštní razítko a vyražena pamětní medaile podle návrhu V. A. Kovaniče. Silvestrem v roce 1999 byla založena nová tradice, přivítání Nového roku na náměstí, přípitkem starosty se spoluobčany a ohňostrojem. Rok 1999 lze charakterizovat jako teplejší, sušší a větrnější s velmi mírnou zimou. Biologické jaro začalo o 2 – 3 týdny dříve. Dešťové srážky byly četné, ale slabé, nejčastěji pršelo v červnu, červenci a říjnu. Průměrná teplota v tomto roce stoupla na +10oC. Ta se udržela i v roce následujícím, snížilo se však ještě více množství srážek. Sněhu bylo poměrně málo, byl teplý únor a teplejší březen než obvykle.

V roce 2000 se v Jeseníku konal Národní festival smyčcových orchestrů České republiky, mezinárodní soutěž smyčcových orchestrů Pro Archi Jeseník 2000, které se zúčastnily orchestry z Maďarska, Polska, Chile, Finska a Německa. Řeckou obcí byl v Jeseníku uspořádán 6. řecký festival v České republice, vyšla Čítanka Jesenicka místních autorů a byla podepsána partnerská smlouva s německým městem Neuburg an der Donau.

V roce 2001 byla Priessnitzovým léčebným lázním a.s. přiznána klimatoterapie jako léčebná procedura v rámci základního léčebného plánu. Zahrnuje skupinovou pohybovou léčbu v terénu na vyznačených trasách. V březnu oslavil Dechový orchestr mladých již 30 let svého trvání a na oslavy se sjeli známí skladatelé a dirigenti. Byla provedena rekonstrukce městského kina,. které bylo vybaveno akustickým sálem s technikou Dolby Digital a bylo na základě ankety pojmenováno Kino Pohoda. Ve foyeru se konají pravidelné výstavy. 22. 4. byl po opravách vysvěcen římsko-katolický kostel Nanebevzetí Panny Marie za přítomnosti biskupa Msgr. Františka Václava Lobkowicze. V dubnu se konal již XII. ročník Mezinárodní Schubertovy soutěže pro klavírní dua. Německý občan Herbert Reinelt obdržel za propagaci města Jeseník a navazování vzájemných česko německých kontaktů čestné občanství města Jeseník. Závodu Rallye Rejvíz se zúčastnilo 60 posádek zdravotnických a záchranných služeb. Byl to již 5. úspěšný ročník. V Oblouku byla postavena nová kašna, byla opravena ohradní zeď na ulici Poštovní a Dittersdorfově, vybudován Sběrný dvůr v areálu Technických služeb. Podařilo se opravit Mariin pramen za pomoci honorárního konzula ČR v Mexiku a zároveň jesenického rodáka Radka Tichavského; novou fasádu dostala kulturní památka - „Katovna“. Rok 2001 lze charakterizovat jako větrný rok s průměrnou teplotou +9oC. Jaro bylo velmi suché, v červenci pak byla vedra s přívalovými dešti a nová obava z povodní. Na rozdíl od mimořádně teplého října postihla Jesenicko koncem prosince sněhová kalamita s vichřicí. Některé obce byly zcela odříznuty a bylo znemožněno dopravní spojení. a proto byla celou noc otevřena čekárna na autobusovém nádraží. Tato nevšední kalamita se odehrála ve dnech 21. – 27. 12. 2001.

V roce 2002 bylo evidováno v Jeseníku 12 517 obyvatel, což je oproti minulým létům mírný pokles. Zvýšila se nezaměstnanost a na 27 volných míst bylo 854 uchazečů. Během roku byly podepsány dvě smlouvy s partnerskými městy v Polsku - Glucholazy a na Slovensku - Bojnice. V létě byly povodně v Čechách a postihly i Prahu 1, s kterou má Jeseník též uzavřenou partnerskou smlouvu. Byly proto uspořádány benefiční koncerty a další akce na pomoc Praze. V lázních bylo uskutečněno vyhlášení ankety Král České cyklistiky za rok 2002 za přítomnosti legend českého a bývalého československého sportu. Královnou se stala mistryně světa Lada Kozlíková. V Priessnitzových léčebných lázních byla zavedena unikátní metoda fototerapie SAD pro klientelu s indikací duševních nemocí. Tradičně se konal festival dechových hudeb a z bohaté kulturní nabídky vyjmenujme aspoň Varhanní festival. Do provozu byla uvedena druhá budova Základní umělecké školy Jeseník na Březinově ulici.Byla dokončena rekonstrukce Základní školy Průchodní a Mateřské školy Dittersdorfova.

1.7. vznikl Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který začal fungovat, aby převzal některé povinnosti Okresního úřadu Jeseník, rušícího se ke dni 31. 12. 2002. Koncem září se uskutečnily II. svatováclavské dny s besedami a přednáškami, kterých se účastnily osobnosti jako astronom RNDr. Jiří Grygar, prelát Msgr. Antonín Otte, nositel řádu TGM a další.V komunálních volbách 1. – 2. 11. byl opět zvolen starostou města Ing. Jiří Krátký. Koncem roku přešla po transformaci státní správy pod Město Jeseník i bývalá okresní knihovna - Knihovna Vincence Priessnitze, nyní okleštěna o obecní knihovny, které se na základě vydaného zákona osamostatnily. Vlastivědné muzeum Jesenicka přešlo pod nového zřizovatele – Olomoucký kraj. Jeho již nedostačující prostory byly rozšířeny do budovy archivu. Státní okresní archiv v Jeseníku přešel k 1. 8. pod Zemský archiv v Opavě.

Rok 2002 byl rokem teplým s malým množstvím srážek, hlavně na jaře. Již začátkem října byl mráz a kopce zasněženy. Koncem října postihla Jeseník větrná smršť.

Rok 2003 byl poznamenán transformací státní správy, kdy Městský úřad Jeseník převzal funkce státní správy i se zaměstnanci bývalého Okresního úřadu Jeseník. Okruh výkonu státní správy zůstal pro občany nezměněn, okres Jeseník nebyl členěn na menší správní celky vzhledem k malé lidnatosti okresu. Městský úřad se rozrostl na 158 zaměstnanců a sídlí ve třech budovách ve městě.V Jeseníku byla zřízena i detašovaná pracoviště Olomouckého kraje. Během roku se podařilo ve spolupráci s polskou stranou vypravit 4 zvláštní vlaky Jeseník – Nysa a Nysa Jeseník, Ramzová, o které byl velký zájem, ale opět se nedařilo s úřady věc lehce zvládnout a přetrvávaly komplikace. Byly provedeny parkové úpravy u Vodní tvrze, rekonstrukce skleníků v areálu bývalého kláštera Voršilek a rehabilitace příměstského rekreačního lesa v lokalitě pod Křížovým Vrchem. I v lázních byly provedeny rozsáhlé sadové úpravy, vybudováno nové parkoviště, opraveny pozemní sítě a otevřeno víceúčelové hřiště za objektem Karolina. Po rekonstrukci bylo opět otevřeno městské koupaliště, obohaceno velkou skluzavkou. Při Rally Rejvíz se konal mezinárodní seminář Rescue 2004 v lázních a přednášky byly věnovány terorismu a boji s ním. 26. září byl Jeseník poctěn schůzkou dvou prezidentů České a Polské republiky – Václava Klause a Aleksandra Kwasniewského. Po jednání v lázních přijali prezidenti pozvání starosty města, navštívili radnici a setkali se s občany. Za krásného podzimního odpoledne sledovali i vystoupení místních mažoretek. V září se uskutečnilo III. svatováclavské setkání a konal se seminář na téma Osobnosti průmyslníků a vědců a jejich podíl na rozvoji regionu. Byly vydány dvě publikace: Legionáři okresu Jeseník (K. Growka), Pečeti a znaky obcí na Jesenicku (K. Müller). Tomáš Knopp vydal knihu Děti neklidné Evropy a město Jeseník, odbor životního prostředí, vydalo publikaci Památné stromy v okrese Jeseník. 4. 10. bylo oslavou připomenuto 115. výročí zahájení činnosti trati Hanušovice – Jeseník – Mikulovice – Glucholazy. V tomto roce se též konala Mezinárodní Schubertova soutěž pro klavírní dua. Rok 2003 můžeme charakterizovat jako rok s velmi teplým létem, kdy vystoupila teplota v měsíci srpnu až na průměr +20oC. Zima byla chladnější než jiná léta, v lednu a únoru se průměrná teplota držela pod nulou. Průměrná celoroční teplota byla +9oC. Září bylo velmi teplé, ale již 6. 10. se na horách objevil první sníh.

Rok 2004 nebyl rokem nikterak mimořádným. Počet obyvatel města mírně klesl na stav 12 494. V Jeseníku se konaly velké oslavy u příležitosti vstupu ČR do EU. V dubnu byla otevřena Internetová kavárna pro důchodce v Domově důchodců – penzionu.1. 5. byly na náměstí, kromě bohatého kulturního programu i stánky partnerských měst s propagačními materiály a ochutnávkou národních specialit. V létě se konalo I. sochařské sympozium, které navazovalo na dávnou tradici kamenictví Jesenicka. Účastníky byli studenti z České republiky, Slovenska a Polska. Místní Šermířský spolek ve spolupráci s MKZ uspořádal akci Zrcadlo času, kde nabídl divákům středověké bojové umění, ukázky tortury a další atrakce. Konalo se již IV. svatováclavské setkání, tentokrát na téma Slezsko a Jesenicko v literárním zobrazení. Za přítomnosti delegace ze Švýcarska bylo připomenuto 10. výročí založení Městského informačního centra. V Priessnitzových léčebných lázních a. s. byla dokončena přestavba lázeňského domu Wolker, který slouží především dětem. Ve městě byla vybudována první okružní křižovatka. Moravolen Jeseník a. s. na Tovární ulici vstoupil do likvidace a Úřad práce evidoval 4 242 nezaměstnaných osob. Během roku byla několikrát uskutečněna přeprava osob zvláštními vlaky mezi polskou Nysou a Jeseníkem za účelem vzájemného poznávání. Jesenický spisovatel Tomáš Knopp vydal knihu Předkládám na vědomí, zachycující události na Jesenicku v letech 1945 – 1948. Rok 2004 se vyznačoval velmi proměnlivým počasím s extrémními teplotními výkyvy. V červenci padala ledová tříšť a o Vánocích bylo jarní počasí. Bylo zaznamenáno hodně vichřic a silných větrů, průměrná teplota byla +9oC.

zdroj: Lázně Jeseník