Lázně Jeseník: tradice lázeňství v horské oblasti

Lázně Jeseník jsou vzdáleny asi dva kilometry od města Jeseník v malebné horské krajině Jeseníků. Označení Jeseníky je tradičně užívaným názvem pro několik pohoří. Jejich jádro tvoří nejvyšší moravské pohoří Hrubý Jeseník, jehož podhůří se nazývá Rychlebské hory; k Jeseníkům však patří i Králický Sněžník a Nízký Jeseník Historicky je zajímavé to, že zhruba polovina Jeseníků patřila dříve k Moravě, polovina ke Slezsku a severozápadní cíp pak k Čechám. Administrativně se jedná o okres jesenický, bruntálský a šumperský.

Navštívíte-li Lázně Jeseník nebo jiné jesenické lázně, výlet do okolí - například jeskyně Na pomezí, Medvědí kámen, Ramzová, Kouty nad Desnou nebo do okolních měst - bude jistě příjemným zpestřením lázeňského pobytu.

Město Jeseník, ležící na soutoku řeky Bělé a Staříče, se dříve jmenovalo Frývaldov. Toto centrum turistiky Jesenicka má tři oblasti: Bukovice, Dětřichov a Lázně Jeseník. Nejdůležitější památkou města je Vodní tvrz, kde je dnes muzeum, nemíme však opomenout ani procházkovou kolonádu Lázní Jeseník, Priessnitzův rodný dům a řadu lázeňských domů.

Bruntál je jedno z nejstarších měst na severní Moravě. Protéká jím Černý potok a za shlédnutí stojí pravidelné čtvercové náměstí, které dokumentuje založení města ve 13. století, a rozhodně také bruntálský zámek. Na ten narazíte v centru města., Vznikl přestavbou gotického hradu a v 18. století pak byl barokně upraven. Až do roku 1938 patřil řádu německých rytířů a dnes je zpřístupněn pro veřejnost.

Pod kopcem Háj se nachází město Šumperk. Historie tohoto města je velmi bohatá. V 15. století bylo v moci husitů, žil zde Petr ze Žerotína a díky němu město dostalo kamenné hradby, jejichž zbytky se dodnes zachovaly. Ze žerotínského poddanství se město vymanilo, ovšem jeho samostatnost byla oslabena účastí na stavovském povstání a vzápětí bylo zpustošeno požárem za třicetileté války. Jak ilustruje Kaplického román Kladivo na čarodějnice nebo stejnojmenné Vávrovo mistrné filmové dílo, Šumperk byl dějištěm čarodějnických inkvizičních procesů. Navzdory moru a válkám se město průmyslně velmi dobře rozvíjelo.

Jeseníky jsou oblast velmi bohatá na lázeňská místa a minerální prameny. Tektonické činnosti kdysi ve třetihorách jsme dnes vděčni za sirovodíkové minerální prameny ve Velkých Losinách či Bludově a také za hydrouhličitano-vápenaté kyselky v Karlově Studánce. Dále se lze napít z pramenů uhličitých kyselek a raději se vyhnout několika radioaktivních pramenů.

Nejznámější jsou Lázně Jeseník, založené Priessnitzem, ale nedejte se mýlit, nejsou jedinými ve zdejší kopcovité krajině. Za zmínku však stojí i malé, ale velmi specializované lázně v obci Lipová a jejich zakladatel Johann Schroth. Jeho “léčba půstem“ spočívala v odnětí potravy i nápojů a záměrné ponechávání těla ve vlhkém teple. Dnes se tyto lázně specializují na léčbu kožních onemocnění, cukrovky a onemocnění štítné žlázy.

Nezvykle krásné jsou Lázně Karlova Studánka, kde se léčí především onemocnění dýchacích cest. Nabízejí celé spektrum léčebných procedur v prostředí, které svou krásou vybízí k podnikání pěších či cyklistických výletů.

S pány ze Žerotína jsou historicky spojeny Lázně Velké Losiny a jejich termální vody. Ze seznamu chorob, které se zde léčí, je těžké vybrat zdravotní problém, pod kterým si laik něco dokáže představit. To dokládá, že tyto lázně sází na přesnou specializaci v léčbě chorob: obecně řečeno onemocnění centrálního nervového svalstva.

V lázních se sympatickým názvem Bludov se léčí pooperační stavy, nemoci pohybové ústrojí a také dětská otylost. Z nejznámějšího pramene „František a Hyacinta“ prýští silně alkalické termální vody sírano-chlorido-sodného typu se zvýšeným obsahem fluoridů.

V souvislosti s Lázněmi Jeseník je nutné hned zkraje popsat důležitost osobnosti velkého propagátora a léčitele Jesenicka, Vincenze Priessnitze (1799 – 1851). Jeho léčebná metoda byla velmi prostá: léčení nejrůznějších chorob pramenitou studenou vodou zevně i vnitřně, tedy vodoléčba. Návrat k přírodě, to je to, co Priessnitz propagoval. Síla jeho léčby spočívala právě ve stoprocentní víře v přírodní síly. Individuální přístup k pacientovi, léčba nikoli nemoci, ale člověka jako takového. Cílem léčby bylo posílení životních funkcí, činnost všech orgánů a především lidské vůle.

Právě „vodnímu doktorovi“ vděčí Lázně Jeseník za svoji existenci a pozdější proslulost. Ve své době byl Priessnitz velmi populární, znala ho celá Evropa, stavěly se pomníky na jeho památku, psaly se o něm knihy, a to vše proto, že Priessnitz dokázal vyléčit některé „již ztracené případy“ a vrátit jim zdraví a sílu.

Na školu mladý Vincenz neměl moc času. Otec brzy onemocněl, tíha polních prací gräfenberských statků jeho rodiny spočívala právě na něm. Jeho školou byla proto příroda a především voda a její účinky. Fatálním zážitkem bylo pak těžké Vincenzovo zranění, když ho přejel vůz tažený splašeným koněm. Tak dlouho si přikládal na žebra studené obklady, až se k údivu všech uzdravil. Začal pomalu uzdravovat další lidi.

Jeho sousedi byli nejdříve plni závisti, ale když pochopili, že z jeho činnosti mohou mít užitek i oni – tím, že pacienty u sebe ubytují - tak začali rázem spolupracovat. To ovšem nebyl případ okolních lékařů, kteří proti tomuto nestudovanému felčarovi rozpoutali kampaň, jejímž výsledkem bylo odsouzení za fušerství a nedovolené léčení.

Priessnitz se však odvolal a pro nedostatek důkazů byla jeho žaloba stažena. Mohl sice provozovat „očistné lázně“, nekonečné soudy se s ním však táhly ještě dlouho. Až konečně roku 1838 po odborném posouzení mohl založit „klasické“ lázně, protože jeho metody byly uznány jako pozoruhodný objev v oblasti zdravotnictví.

Priessnitz postavil lázně, které nesmírně prosperovaly (a dodnes tomu tak je), byl několikrát vyznamenán. Zub času je však věčný a boj s ním neúprosný. Přestože Priessnitz dodržoval přísně stanovenou životosprávu, denně vstával ve čtyři hodiny, koupal se ve studené lázni, nepil a nekouřil, jeho pracovní vytížení přispělo k silnému vyčerpání. Vleklé spory, nepřestávající osočování a pomluvy mu také nepřidaly - Priessnitzova představa, že některé z jeho dětí převezme celoživotní dílo a bude je dále rozvíjet, zůstal pouhým snem, ale Lázně Jeseník stále existují a Priessnitzovy metody stále používají.

V  Jeseníku se léčí netuberkulózní nemoci horních a dolních cest dýchacích, a to především díky vhodnému horskému klimatu. Dále potíže krevního oběhu, nervové soustavy a vegetativního nervstva a také poruchy výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí, poruchy pohybového aparátu, duševní poruchy, nemoci kožní a nemoci ženské. V kontextu českého lázeňství je to velké spektrum nemocí.

V dnešní době lázeňské domy Lázně Jeseník přicházejí především s nejrůznějšími „balíčky“, jež jsou koncipovány tak, aby si každý mohl přijít na své. Relaxačně-rehabilitační pobyt, aktivní dovolená, snižování nadváhy a boj proti celulitidě, pobyt pro seniory, manažerský pobyt, víkend pro dámy – tedy něco pro ženy pečující o své tělo, lidi s nadváhou, seniory, unavené šéfy, ale i normální smrtelníky, kteří se během své dovolené chtějí prostě hýbat i odpočívat. Byť je Jesenicko vyhlášené nejvyšším počtem sebevražd, místní čistý horský vzduch a krásná horská krajina budou na každého návštěvníka jistě působit blahodárně.