Lázně Slatinice - experti na klouby

Krajinopis

Lázně jsou sice situovány do ne zrovna rozmanité krajiny, kam oko dohlédne - rovina. Jednu vyvýšinu přeci jen nabízí – Drahanskou vrchovinu. I když její nejvyšší vrchol Velký Kosíř dosahuje pouhých 442 metrů nadmořské výšky, přesto je výraznou dominantou kraje, díky němuž si vysloužil Velký Kosíř přezdívku: Hanácký Mont Blanc. Vrch je z větší části porostlý lesem a místy se zde ještě dochovaly zbytky teplomilných doubrav rozložených na vápencovém podkladě, na nichž rostou i chráněné teplomilné rostliny. V opuštěných vápencových lomech na jihovýchodním úpatí (Růžičkův a Státní lom) jsou cenná naleziště zkamenělin. Objevují se zde dá se říct všechny živočišné druhy, jež před kdysi dávno obývaly prvohorní moře (trilobiti, hlavonožci, plži, koráli a další).

Trocha z historie

Krajinu na úpatí Velkého Kosíře si naši předkové vyhlédli již v době neolitu (kultura nálevkovitých pohárů), kteří si tady vystavěli výšinné sídliště opevněné dosud patrnými valy. První písemná zmínka o lázních však pochází až okolo roku 1556-8, kdy se prvním lázeňským hostem stává jistý Vladyka Šimon z Nadějova, písař zemského menšího práva purkrabství moravského. Z téže doby pochází i důkladné vědecké pojednání o sirném slatinném prameni, kdy jej lékař Tomáš Jordán z Klausenburka označil jako léčebný. Ve své knize se zmiňuje i o jeho chemickém složení a léčebných účincích vody. V archivu pána Z Lichtenštejna v roce 1929 nalezli dokument v němž kníže dovolil 21.3.1685 oficiální zřízení lázní, a to v barokním statku, upraveném na vanové koupele.

Moderní historie Slatinic se ale datuje až na počátek osmnáctého století, kdy nový majitel – Jan Adam z Lichtenštejna statek koupil, zbořil jej a na jeho místě nechal vystavět první lázeňský dům, dnes nesoucí jméno Morava. Výstavbu prvního lázeňského domu však provázela řada komplikací, převážně finančních. Dochoval si prakticky celou podobu, kterou dostal po barokní přestavbě roku 1792. V historické budově je umístěna jídelna, restaurace, balneo provoz a místnosti určené pro léčebné procedury. Sirné lázně, provozované povětšinou soukromníky, pak sloužily bez větších obtíží až do dvacátého století. Dnes náleží Hanáckým železárnám a pérovnám a.s.

Ubytování je poskytováno v lázeňských domech Mánes I, Mánes II, Hanacka a Balnea. Všechny domy jsou jen několik desítek metrů od hlavní budovy Morava. Lázeňský hotel Balnea je v provozu teprve od roku 2004 a poskytuje vysoce komfortní ubytování.

Na klouby je nejlepší sirovodík

Základem léčby jsou sirovodíkové koupele o teplotě 35 až 38 stupňů Celsia. Silné sirnato-železité prameny s hypotonickým obsahem sirovodíku vyvěrají z hloubky okolo sedmi set metrů. Zdrojem pro slatinná vřídla jsou atmosférické srážky zachycené slepenci, drobami spodního karbonu a devonskými vápenci, které přitékají krasovými dutinami a puklinami.

Pramen svatý Václav najdeme u křižovatky silnic Slatinice – Lutiny – Prostějov, pod sokolovnou. V roce 2004 byl přestavěn do dnešní podoby. Vyvěrá ze 165 metrové hloubky. Právě odtud se čerpala voda do lázeňského objektu, ale již několik let mají lázně vlastní pramen – svatý Jan, který je 160 metrů hluboký a má šestnáct stupňů Celsia teplou vodu.
Svatý Vít se nachází vedle koupaliště (veřejnosti nepřístupného) a vyvěrá ze 150metrové hloubky. V roce 2004 nad ním vybudovali přístřešek a současně došlo i k úpravě okolí. Pramen Zdeněk prýští ve mlýně z hloubky třinácti metrů. V roce 2001 vedle lázeňské budovy Morava otevřely další pramen svatý Jiří. Sahá do hloubky 92 metrů a jeho teplota dosahuje sedmnácti stupňů Celsia. Další pramen je u ubytovny Hanačka. Vrt je nejhlubší ze všech (260m), ale není využíván.

Léčba pohybových funkcí i nadváhy

Lázně se využívají k léčbě zejména pohybových onemocnění, pooperačních stavů kloubních náhrad, po úrazech pohybového ústrojí, onemocnění páteře, nemocí z povolání a tělesné nadváhy.

Doporučujeme využít bohaté služby

• komplexní lázeňskou léčbu
• ambulantní lázeňskou léčbu
• ambulantní rehabilitaci
• léčebnou rehabilitaci pro oblast Olomoucka
• pobyty pro snížení tělesné nadváhy
• ozdravné pobyty
• pobyty pro seniory
• relaxační víkendy

Těšit se můžete na celou řadu procedur

Výborné jsou zde koupele - perličkové, plynové, podvodní masáže, vířivá lázeň. Dále pak plynové injekce, masáže, bahenní zábaly, parafínové zábaly, elektroléčbu, pulsní magnetoterapii, světloléčbu, termoléčbu, ultrazvuk. Z rehabilitačního cvičení pak cvičení v bazénu, kryoterapii, školu zad, chiropraxi a školu chůze.

O zábavu je tu postaráno

Své volno můžete strávit různě, třeba v lázeňské restauraci s letní terasou nebo v letní kavárně. Kuchyň je zde vyhlášená a za přijatelnou cenu. Lázně samy o sobě pořádají řadu kulturních a společenských, ale i sportovních akcí, jako jsou taneční večery, v lednu a květnu dokonce pořádají i lázeňský ples, promenádní koncerty, vycházky a vyjížďky na kolech s průvodcem a různé zájezdy po okolí, jež je doslova nadité zajímavými památkami různého typu a stáří.

Lázně mají k dispozici knihovnu, půjčovnu kol i rehabilitačních tříkolek, venkovní šachy, ruské kuželky, stolní tenis a petánque. Okolo lázní jsou vytyčeny testovací a kondiční trasy pro pěší turistiku.

Ve Slatinicích dále můžete využít venkovní a krytý bazén, tenisové kurty, dvě travnatá hřiště na kopanou, asfaltové hřiště na košíkovou a volejbal, brokovou střelnici v areálu myslivecké chaty „U Lumpíka“, přírodní kluziště se sáňkařskou dráhou, bohatou síť cyklotras.

Tipy na výlet

Coby kamenem dohodil – tři a půl kilometru od Slatinic - leží ves Drahanovice, která vás již z dálky vítá siluetou štíhlé věže. Bývala hlavní částí gotické tvrze původem ze čtrnáctého století. Věž je ojediněle zachovaná, a přestože je celá bílá, říká se jí Černá věž. Je vysoká dvacet čtyři metrů a má pět pater. Nepůvodní je pouze nejvyšší část, kdy byly v roce 1850 odstraněno původní cimbuří a cibulovitá helmice a nahradila je současná romantická střecha. Jedná se o ojedinělou památku svého druhu na Moravě. Návštěvní doba: duben-září-středa, sobota, neděle 9-12 hodin a 13-17 hodin.

Z Drahanovic je to jen kousek (6 km od Slatinic) do Náměště na Hané. Je to hezké město na okraji romantického Jerezského údolí protkaného řekou Šumicí. Chloubou obce je zdejší zámek, který patří Náměšti. Jedná se o pozdně barokní jednopatrovou budovu s přízemními křídly uzavírajícími nádvoří, která stojí na vyvýšenině nad městem. Obklopuje ji kruhový park, z něhož se do čtyř stran rozbíhají cesty lemované lipovým stromořadím. Zámek zvaný horní je veřejnosti přístupný. Nabízí ke shlédnutí dobové interiéry, expozici českého sochařství dvacátého století ze sbírek Muzea umění v Olomouci, sbírku obrazů převážně českých malířů devatenáctého století a unikátní soubor kočárů olomouckých biskupů. Prohlídka je někdy uskutečňována i ve večerních hodinách.

K zajímavostem patří dolní zámek, původní tvrz, přestavěný v druhé polovině šestnáctého století na renesanční zámek, v němž později zřídili manufakturu a posléze sladovnu. Nedaleko zámku se nalézá amfiteátr, kde se dříve konaly dožínkové slavnosti, nyní se zde v létě koná folkový festival ZAHRADA.

Nedaleko zámku, za kaplí Největší Trojice z roku 1669 se nachází zřícenina středověkého hradu, zaniklého koncem patnáctého století. Dochoval se spodek věže, části hradeb, části dvou bran a obytného paláce.

Všechny cesty na Hané vedou do Olomouce, a jedna z nich je i ze Slatinic, vede přes Lutín a Hněvotín. Olomouc je pokladnice památek a jejich vyjmenování a podrobný popis by stál za samostatnou knížku. Proto jen ve zkratce se zmíním, že vzniklo již za Velkomoravské říše, někdy v první půli třináctého století zde zavraždili posledního Přemyslovce Václava III., či že se zde roku 1469 nechal Matyáš Korvín korunovat za českého krále. Olomouc bývala až do konce roku 1641 hlavním městem Moravy. Prohlédnout si můžeme zbytky gotického i barokního opevnění, část románského paláce, gotickou radnici se sedmdesát pět metrů vysokou věží s orlojem, množství gotických, renesančních a barokních domů, gotický katedrální chrám svatého Václava, gotický chrám svatého Mořice a řadu dalších kostelů a klášterů, barokní arcibiskupský palác, pozoruhodný soubor barokních kašen a hlavně monumentální sousoší Nejsvatější Trojice z let 1716-54 v roce zapsané na seznam památek UNESCO. Dílo V. Tendery je nejvyšší barokní plastikou u nás a měří třicet pět metrů.

Čechy pod Kosířem (8 km od Slatinic), kam nás zavede žlutá turistická značka přes velký Kosíř. Zvláštní jméno, na to že leží téměř uprostřed Moravy, že? Chlubí se empírovým zámkem s pěkným parkem z let 1839-43, kdy jej dal přestavět hrabě Ervín. Původně stála jižním křídle renesanční tvrz. V době přestavby založily i park s mnoha vzácnými dřevinami. V parku jsou i dva rybníky, zahradní altánek, negotický skleník a pseudogotická hláska patnáct metrů vysoká a rozhlížel se z ní i Josef Mánes, který zde často a rád pobýval. Poprvé je navštívil v roce 1849 a potom je navštívil ještě patnáctkrát . Velice rád se procházel krajem a vytvořil zde řadu významných děl. Malířův pobyt připomíná na zámku pamětní síň.

Další místa stojící za zmínku a návštěvu: Svatý kopeček, hrad Bouzov, jeskyně v Javoříčku a Mladči, hrad Šternberk a Kroměříž.

Dopravní spojení

Obec Slatinice se nachází na železniční trati Olomouc hlavní nádraží – Senice na Hané – Kostelec na Hané – Prostějov hlavní nádraží. V pracovních dnech je z Olomouce vypravováno dvanáct vlaků. Většina z nich odjíždí z Olomouce a cesta trvá přibližně hodinu. Vlakové nádraží ve Slatinicích je od lázeňského areálu vzdáleno třináct set metrů. Do areálu vás dovede žluté značení. Výhodnější je autobusové spojení, kdy autobus zastavuje přímo před lázněmi.

Zajímavosti a postřehy

Víte, že na prameni Zdeněk je umístěn limitograf? K čemu vlastně takový přístroj slouží? Limitograf zaznamenává pohyb vodní hladiny a záchvěvy zemského povrchu. Bylo zde dokonce zaznamenáno i velké zemětřesení z konce roku 2004 v Asii, kdy se projevy na hladině byly již zaznamenaly osm minut po zemětřesení. Hladina se rozkolísala až o šedesát centimetrů. Vrt je umístěn na východním okraji Českého masivu, který se zde setkává s masivem Karpatským, proto je zde možno měřit tektonickou činnost.

V oblasti Velkého Kosíře můžete zde spatřit obrovská mraveniště.

V roce 1997 se Slatinice staly Vesnicí roku. Ocenění získaly za péči o historické stavby a činnost spolku..

Pár slov závěrem

Slatinice jsou malebnou vesnicí, jimž letos probíhá již čtyři sta osmdesátá prvá sezóna. Najdete tu oboje, navíc ještě klid, malebnou krajinu s možností pořádaní nejen cyklistických výletů do nedalekého i trochu vzdálenějšího okolí. Pokud toužíte spatřit lázně, kam můžete přijet za odpočinkem i pro úlevu od svých bolavých kloubů, není co řešit. Prostě se přijeďte přesvědčit.

Titulní foto: Doreen Salcher