Léčivé účinky jablek

Bohatá historie jablek

Jabloň domácí je typickým stromem českých a moravských zahrad, pěstovaný v mnoha kultivarech. Pravlastí jabloně je Turkmenistán a Kavkaz. V mytologii má jablko velmi významné postavení. Symbolizuje totiž ženskou sexuální přitažlivost, lásku a plodnost. Dále je spojováno s bohyněmi lásky a plodnosti, například z babylonskou Ištar, řeckou Afroditou a germánskou Idún, ta střežila jablka života. Ten, kdo je snědl, zůstal navždy mladý. Proto byli Ásové, germánští bozi, pořád mladí a stárnout začali teprve ve chvíli, kdy Idúnina jablka ukradl proradný Loki, třináctý z Ásu, spíše démon nežli bůh. A keltský ráj, Avalon, to je přece Země jablek. Pro svůj oblý tvar se jablko stalo i symbolem celistvosti Země a kosmu.

Blahodárný účinek jablek vás překvapí

V lidovém léčitelství se jablka doporučovala k povzbuzení lásky a milostným věštbám. Pro křesťanskou víru se toto ovoce symbolem svodů pozemské žádostivosti, jímž podlehl Adam a Eva. Hebrejci a Egypťané jablko neznali. Lidé odjakživa milovali jabloně a věřili v jejich magickou moc. Pronášeli pod nimi nejrůznější zaříkadla a přání. Děvčata si dávala na Silvestra pod polštář jablka, protože věřila, že o půlnoci spatří ve snu tvář svého budoucího muže. „Naši předkové si jablek velmi vážili a věděli, že pravidelnou konzumací alespoň jednoho jablka denně si udrží pevné zdraví a vyvarují se zdravotním problémům.“

Staří bylinkáři se snažili sílu těchto plodů všemožně využít. Ze starých spisů se zjistilo, že například lidem trpícím chudokrevností (nedostatkem železa v organismu) se doporučovalo, aby obden snědli půl kilogramu jablek, do nichž den předtím zarazili železné hřebíky. Oční problémy se léčily přikládáním pečených jablek na víčka. Jablka osmažená na másle nebo přidaná do ovesné či jáhlové kaše posilovala oslabený organismus.

Zdravotní a dietetický přínos jablek je výrazný. Energeticky nejsou vydatná, obsahují až osmdesát tři procent vody a řadu cenných látek. Zvláštností tohoto ovoce je vedle vysokého obsahu vitaminů také podivuhodná schopnost regulovat chod celé řady tělesných orgánů. především posilují imunitní systém, krevní oběh, srdce, cévy a stabilizují hladinu cukru v krvi. Nejbohatším zdrojem jablka je slupka, obsahuje železo, fosfor, draslík, hořčík, vápník, vitamin C, karoten, nenasycené mastné kyseliny a vlákninu. Značný podíl draslíku, zajišťuje správnou funkci ledvin a činnost svalů. „Vysoký obsah fosforu je prospěšný pro děti a duševně pracující dospělé, poněvadž tento prvek působí na mozkové buňky a zlepšuje paměť.“

Jablka jsou výtečným dietním pokrmem. Oboustranně regulují stolici, při zácpě projímají, při průjmu staví. Asi jednu třetinu tohoto ovoce tvoří pektin, který v žaludku bobtná a váže na sebe přebytečné tekutiny a toxické látky (například rtuť a olovo) a odvádí je z těla ven. „Stará moudrost radí, že sníst jedno jablko před spaním nám pomůže lépe usínat a zatímco tělo odpočívá, jablko pohlcuje jedovaté látky. To ocení všichni, ale nejvíce pacienti s kožními neduhy, hemeroidy, jaterními a ledvinovými potížemi, arteriosklerózou, revmatismem a dnou. především tyto šťavnaté plody ale udržují ve výborné kondici střeva. Pektin dále snižuje hladinu krevního tuku a cholesterolu. Má-li pektin účinkovat, musí být syrový. Varem se totiž mění na rosol. Soli kyseliny vinné – vinany - v jablku brání tvorbě fermentů a usazování bakterií ve střevech,“ popisuje paní Simona.

„Jejich pravidelné chroupání působí blahodárně na dásně, čistí a bělí chrup, dokonce odstraňuje zubní plak. To však ale neznamená, že bychom měli zahodit zubní kartáček, tak důkladnou očistu tyto plody zase neučiní.“

Japonští vědci jsou toho názoru, že lidé ve stresu, psychickém vypětí a s depresemi si mohou výborně pomoci soustředěným loupáním jablek. Tato činnost prý stimuluje nejrozvinutější oblast mozku a zvyšuje její prokrvení. Když pak ještě slupky sní, obohatí své tělo o potřebné látky, které také přispějí k psychické pohodě.

Naši předkové velmi často používali takzvanou jablečnou dietu, kterou léčili poruchy trávení, těžké záněty střev a žaludku. Během první světové války se léčili vojáci s úplavicí právě touto dietou a s úspěchem ji také tehdejší lékaři aplikovali na těžké záněty střev u malých dětí. „Alespoň dvakrát, nejlépe čtyřikrát do roka bychom si ji měli také dopřát. Spočívá v tom, že tři až pět dní konzumujeme pouze kilo a půl až dvě kila jablek denně (dle hladu) a vypijeme k tomu dva a půl litru čisté neperlivé vody, nic víc. Jestliže používáme kupovaná jablka, odstraníme slupku, protože bude chemicky ošetřená. Nejlepší alternativou jsou domácí jablka či v bio kvalitě. Při této očistě budete mít pocit, jako by vaše zažívací orgány ani neexistovaly. Tímto způsobem tělo zbavíme jedovatých látek a přebytečné vody,“ vysvětluje paní Procházková.

Při všech formách revmatismu je výborná podzimní jablečná kúra, při níž se po dobu tří týdnů konzumuje kromě běžné stravy jeden kilogram jablek denně. „U těžších forem této nemoci můžeme kúru prodloužit až na sto dní, což ve finální fázi představuje celkovou konzumaci sta kilogramů jablek. Při léčbě jablečnými produkty se v rámci možností vystříháme užívání chemických léků.“

U chorob srdce, ledvin, při otylosti a vysokém krevním tlaku alternativní medicína doporučuje pravidelně jednou týdně zařadit takzvaný jablečný den, při kterém se smí jíst pouze jablka v množství dvanácti až patnácti za den. Zase je nutné dát pozor na chemické ošetření. Lidé trpící při odlehčení stravy potížemi či slabou vůlí, mohou přikusovat kousek kvalitního černého chleba.

Dalším pro organismus velmi čistícím prostředkem je jablečný ocet. Ocet z jablečné šťávy obsahuje průměrně pět procent kyselin. Je bohatý na minerální látky – draslík, vápník, fosfor, sodík a většinu stopových prvků. Má příznivý vliv na metabolismus živin. „Při únavě, vysokém krevním tlaku, obezitě, bolestech kloubů a svalů, srdečních potížích, edémech ledvinového a srdečního původu doporučuji tento nápoj: ráno nalačno a večer asi hodinu před spaním si smícháme tři čajové lžičky pravého jablečného octa (nejlépe v bio kvalitě, pozor na takzvané ochucené octy, které jsou z léčivého a nutričního hlediska úplně bezcenné, často až škodlivé) s jednou čajovou lžičkou kvalitního medu a zalijeme třemi dcl čisté neperlivé vody. Pijeme pomalu po douškách.“

Alternativní medicína také využívá síly jabloňových květů. Čaj z nich pomáhá při vyčerpanosti organismu, při chrapotu, kašli a horečce, nemocech ledvin, kožních neduzích a zánětech očí. Připravíme si jej tak, že zalijeme třicet gramů čerstvých či sušených květů půl litrem vroucí vody a necháme patnáct minut louhovat. Poté scedíme, nalijeme do termosky a čaj popíjíme po doušcích během celého dne. Nápoj připravujeme denně čerstvý. „Tento čaj můžeme s úspěchem používat jako pleťovou vodu pro osvěžení a regeneraci pokožky.“

„Pro inspiraci uvádím ještě několik typů na lahodné a výživné jablečné čaje:“

Čaj z jablečných plátků

Tenké plátky čerstvých či sušených jablek přelijeme vroucí vodou a necháme třicet minut louhovat. Můžeme kombinovat i s jabloňovými květy. Tento čaj působí mírně močopudně a projímavě. „Cenné látky v něm obsažené uklidňují nervovou soustavu. Proto je velmi vhodný pro neklidné a například školou stresované děti, zvláště osladíme-li jim ho medem. Nápoj je možno pít teplý i studený,“ radí paní Simona.

Lahodný denní čaj

Potřebujeme: 2 díly sušených jablek, 1 díl listů maliníku, 1 díl listu jahodníku, 1 díl listu ostružiníku, 1 díl meduňky, máty či heřmánku (tyto bylinky čas od času střídáme, aby se nevytvořil návyk). Všechny přísady dobře promícháme, nápoj připravíme tak, že jednu a půl polévkové lžíce přelijeme půl litrem vroucí vody a necháme deset minut louhovat, pak scedíme, nalijeme do termosky a popíjíme po douškách během celého dne. „Tento čaj je velmi vhodný i pro děti od šestého měsíce věku, ale musíme jej ředit. Pro děti od půl roku do tří let dáváme jednu čajovou lžičku již hotového čaje do dvou dcl čisté vody. Od tří do pěti let zvýšíme dávku na dvě čajové lžičky již hotového čaje do dvou dcl čisté vody. Starším dětem již čaj ředit nemusíme.“

Zvláštním prostředkem je mléčná jablečná syrovátka. Tento nápoj je velmi výživný, zlepšuje chuť k jídlu, podporuje dobré trávení, čistí jazyk a kalnou moč, upravuje stolici, uvolňuje hleny, snižuje horečku, harmonizuje krevní obraz a působí příznivě na celou nervovou soustavu. Je obzvláště vhodný při celkovém oslabení organismu, infekčních chorobách, rekonvalescenci a nechutenství. „Můžeme si ji připravit tak, že smícháme stejné díly mléka, vody a jablečného moštu a vše zahřejeme na devadesát stupňů Celsia. Působením teploty a organických kyselin se mléko srazí a vzniklou směs přefiltrujeme přes čisté plátno. Výrobek užíváme nejlépe vlažný, a to třikrát denně jednu polévkovou lžíci. Pokud se nám zdá kyselý je možno si ho přisladit medem. V chladničce nápoj vydrží tři dny.“

Výborných prostředkem, který nás potěší hlavně v zimním období, je jablečný sirup. Podává se při kašli, chrapotu, horečce, protože uklidňuje a celkově posiluje oslabený organismus. Sirup je velmi lahodné chuti a obzvlášť chutná dětem. „Připravíme si ho následujícím způsobem: nakrájíme jeden kilogram jablek na kousky, uvaříme je doměkka v jednom litru vody a pak pečlivě přecedíme. Získáme šťávu, do níž přisypeme dvě polévkové lžíce třtinového cukru nebo pět kostek bílého. Zdravější varianta je přidání jedné polévkové lžíce medu nebo javorového nebo agáve sirupu. Můžeme také použít ječný, rýžový či kukuřičný slad. Vše vaříme na mírném ohni, do té doby, než začne šťáva houstnout. Pak odstavíme, nalijeme do sklenice a uschováme v chladu a temnu. Denně užíváme tři čajové lžičky tohoto prostředku.“

Velmi častým způsobem uchovávání jablek, hlavně na venkově, je sušení na takzvané křížaly. Jablka se neloupají, pouze se zbaví jádřinců. Suší se buď na slunci, kamnech nebo v troubě. V zimě bývají oblíbenou a zdravou pochoutkou dětí i dospělých. Na trhu jsou k dostání elektrické sušičky, v nichž si jednoduše a celkem rychle můžeme nasušit nejrůznější druhy ovoce a zeleniny.

„Jako poslední uvádím recept na přípravu velmi lahodného jablečného želé s lipovými květy. Postup je následující: dvě stě gramů lipových květů zalijeme sedm set padesáti ml jablečné šťávy a necháme v zakryté nádobě dvanáct hodin odstát. Poté dobře přecedíme a smícháme v poměru 1:1 s želírovacím přípravkem, dle návodu. Povaříme pět minut a želé naplníme do sklenic. Sklenice obrátíme dnem vzhůru, můžeme je přiklopit utěrkou a necháme vychladnout. Potom je otřeme vlhkou utěrkou.“

Jablka jsou i výborným přírodním kosmetickým přípravkem. Můžeme si z nich připravit několik druhů pleťových masek, které nám krásně prozáří pokožku.

Čistící jablečná pleťová maska

Nastrouháme jedno větší jablko a naneseme na obličej a dekolt a necháme dvacet minut působit. Potom dobře opláchneme a pleť ošetříme krémem nebo mandlovým olejem. „Tato maska čistí a stahuje póry, hydratuje pokožku a dodává jí vitaminy,“ vysvětluje paní Procházková.

Výživná jablečná maska

Jablko nastrouháme na jemném struhadle a smícháme s jednou lžící zakysané smetany a dvěma kapkami citronu. Naneseme na pokožku a necháme dvacet minut působit. Pak smyjeme.

Protizánětlivá pleťová maska

Oloupeme jedno větší jablko, nastrouháme najemno a vmícháme k němu jednu polévkovou lžíci kvalitního medu. Směs naneseme na obličej a necháme dvacet pět minut působit. Potom opláchneme vlažnou vodou. „Tato maska osvěžuje a má protizánětlivé účinky.“

Jablečný obklad

Čerstvě nastrouhané jablko zabalíme do plátna a přikládáme na namoženiny, výrony a modřiny.

Titulní foto: Alena Ozerova