Levandule

Charakteristika

Levandule je víceletý, aromatický polokeř, který dorůstá do výšky až šedesáti centimetrů. Spodní část rostliny je dřevnatá, horní se bohatě větví. Lístky má přisedlé, nejprve šedavé, postupně zelenavé. Květy jsou na vrcholku lodyhy a mají fialovou barvu. Její původ se váže ke Středomoří, a pokud jste byli ve francouzské Provencii, jistě znáte levandulově fialové lány - alespoň s pohlednic, které se zde prodávají.

Pěstování

Vzhledem k oblasti, ze které pochází, je levandule teplomilná rostlina. Svědčí jí tudíž lehké půdy s obsahem vápna a umístění v teplých polohách. Nicméně překvapivě se jí daří také v  nehostinných podmínkách, jako jsou kamenité půdy či zeminy s menším obsahem humusu. Rostlince prospívá i hnojení.

Sazeničky levandule sázíme do vzdáleností 50 x 50 centimetrů. Alternativním řešením je řízkování či dělení trsů. Ty se posléze sází poměrně hluboko, ale málokdy dosahují kvalit sazeniček.

Čas sklizně přichází v červenci a v srpnu. Sklízet se mohou jen květy nebo celá nať, ale jen v plném rozkvětu a za teplého počasí. Rostlinky se následovně suší ve stínu.

Účinky

Levandulové květy obsahují jedno až tři procenta silice. Dalšími látkami jsou například kafr nebo linaol, ale hlavní součástí jsou třísloviny. Rostlinka patří do čeledi hluchavkovitých, což napovídá, že je také medonosná.

Levandule potlačuje množení baktérií, snižuje krevní tlak, je močopudná, pomáhá proti plynatosti či průjmům a působí tlumivě na centrální nervovou soustavu. Pomáhá při migrénách, hysterických záchvatech, ale i proti nespavosti. Lze ji využívat i zevně v případě špatně se hojících ran či zánětu nervů.

Použití

Jak je známo, levandule je používána jako prostředek proti molům. Pro své aroma je hojně používána jako součást mýdel, krémů, pěn do koupele i parfémů. Využívá se i při výrobě barev a laků. Široké uplatnění má též v likérnictví a je součástí dezinfekčních prostředků. Další alternativou je levandulový ocet nebo víno. Nesmíme však opomenout ani dekorativní funkci této rostlinky.