Masáž v sauně II

Lze říci, že účinek obou regeneračních metod je v konečném efektu dosti podobný. Málem to vypadá, že dva dělají jedno a totéž, že si vlastně konkurují. Do značné míry ano, ale přesto každá metoda má své speciální zvláštnosti, kterými lze účinek té druhé nejen doplnit, ale i zhodnotit. Například masivní prokrvení a celkové uvolnění je výhodné pro ulehčení masáže svalů i vaziva, na druhé straně masážní hmaty, jdoucí do hloubi, umožňují rychlejší odtok zplodin cévami po jejich rozšíření v horku.

Rozdíly jsou jedině v nástupu a v intenzitě vyvolaných fyziologických reakcí. Můžeme se ptát, zda není lépe podstoupit buď jen masáž, anebo jen saunování. Zároveň se málem divíme, proč je právě kombinace obou metod tak oblíbena. Odpověď je jednoznačná – protože se obě fyziatrické procedury účelně doplňují, ale pouze za jistých předpokladů.

Před zahájením ať té, či oné masáže se vždy vyžaduje předehřátí organizmu. Používají se teplé sprchy, koupele, zábaly, teplé nápoje, cvičení apod. Nejvíce se však osvědčuje horko saunové lázně.

Horký suchý vzduch saunové prohřívárny vede v několika minutách k celkovému prohřátí, masivnímu prokrvení a k svalovému uvolnění. Proto se může hned po prohřátí a očistné vlažné sprše přistoupit k heteromasáži masáži. Ochlazení v chladné vodě se pochopitelně vynechává.

Kdo chce mít správně provedenou masáž, jak celkovou, tak i částečnou, má používat masáže kvalifikovaným masérem. Celková i částečná masáž se provádí zásadně mimo prohřívárnu (kabinu) sauny, a to hned po prvním prohřátí, bez použití masážních emulzí a s délkou trvání do šedesáti minut. Lze ji označit za třetí fázi saunování se, protože splňuje v omezené míře také ochlazovací funkci kvůli jednak předcházející vlažné očistné sprše, jednak pozvolnému vychládání během masáže v prostoru chladnějším než jaký je v prohřívárně (kabině) sauny.

Efekt zcela volného pobytu obnaženého člověka v saunové lázni spočívá v maximálním prokrvení kůže, urychlení krevního oběhu, čímž je prakticky shodný s efektem celkové masáže. Saunování však navíc vede hlavně ke zvýšení tělesné teploty s okamžitými i následnými reakcemi většiny tělesných systémů.

Také potřeba času je u obou metod rozličná. Základní běh saunování (prohřátí a ochlazení) trvá do patnácti minut, může být několikrát opakován a plně vystačuje sám o sobě k zisku relaxačního i tonizačního, ale i imunizačního účinku. Běžný způsob saunování snižuje námahu maséra při masáži.

Určitou náhradou za heterogenní masáž může být masírování tělesných partií v dosahu vlastní ruky. To je výhodná nabídka zejména všem saunujícím se. Vše, co platí o celkové klasické masáži, se dá aplikovat během prohřívání v prohřívárně sauny, ale i místo ní po prohřátí.

Víme, že některé běžné úkony postupu saunování jsou vlastně v podstatě základní automasážní hmaty. Je to především tření při mytí mýdlem tlakem prstů a dlaní, tření textilní žínkou, kartáčem, tlak proudu tekoucí vody při sprchování, frotáž ručníkem a při prohřívání opět roztírání prsty a dlaní, někdy i hlubší hnětení zvolených míst na končetinách a trupu, na které si saunující se mohou sami dosáhnout. Takto provedená automasáž využívá jednoduchých a nenáročných masážních hmatů nejen klasické masáže, ale i jiných druhů masáže, a to jak během počáteční očisty, tak i při prohřívání.

Na vrcholu prohřívání nabízí horká část saunové lázně saunujícím se příležitost provést ve vhodné chvíli na sobě a vlastní rukou některé hmaty automasáže. Lze jimi posílit prokrvení kůže a svalstva končetin před vstupem do ochlazovny. Mnohdy lze automasáží dosáhnout také uvolnění svalových zatvrdlin. Tato masáž trvá jen dvě až tři minuty a chrání také před vznikem případného kolapsu po rychlé změně polohy vleže do stoje.

Titulní foto: phmiramonti.it