Med jako dar přírody

Trocha medové historie

Také závodníci před svými zápasy užívali med k posílení svalové činnosti a dosažení lepších výsledků. Velmi si ho cenil i Aristoteles. Velkou úctu si med získal ve starém Egyptě, kde byly včely považovány za živoucí slzy boha Re. Také věřili, že v medu je obsažen růstový faktor, který učiní člověka tělesně krásného, ale i dokonalého. Mladí lidé hlavně ze zámožných kast, byli pravidelně živeni medem a vedeni k umění chovat včely. O vysokých antibakteriálních a konzervačních účincích medu se vědělo již od nepaměti a staré národy je plně využívaly. Například mrtvé tělo Alexandra Makedonského bylo převážené z Indie do Makedonie uložené v medu, aby se během cesty zamezilo jeho přirozenému rozkladu.

K získání medu v našich krajinách využívali lidé v dávné minulosti v přírodě žijící divoké včely. Původním přirozeným příbytkem včel byly v lesích dutiny ve starých kmenech stromů, nazývaly se brti. Ty vyhledávali lidé - brtníci a vykrajovali z nich kusy zavíčkovaných plástů. Později začali vyřezávat části kmenů osazené včelami a odnášet je do blízkosti svých domovů. Med se stal dostupnějším. Ve staré české kuchyni i léčitelství měl med a další včelí produkty významné místo. Ráda bych vás v tomto článku podrobněji seznámila s medem jako darem přírody.

Jak vzniká med

Med je velmi zajímavým produktem včel. Ty létají z květu na květ a sbírají nektar, medovici a sladké šťávy obsažené v rostlinných orgánech. Nektar je nejčastějším zdrojem medu. Vylučují ho květy i listy. V úlu ho navíc obohatí látkami z vlastního těla, pozmění ho ve svém trávicím ústrojí a uskladní v plátech. Přenášením z buňky do buňky med dozrává a zhodnocuje se. Další postup dozrávání je tzv. zavíčkování buňky včelami voskovým víčkem. Až je med úplně zralý, včelař plné pláty odebere a nahradí je prázdnými. Z plástů se med získává vytáčením v medometu odstředivou silou. Nektarový med je převážně žluté barvy.

Podobným způsobem, jakým přenášejí včelky do úlu nektar, nosí i medovici. Medovice je již částečně zpracovaná rostlinná míza stromů červci, mšicemi. Včely pokračují v jejím zpracování stejně jako u nektaru. Medovicové medy jsou tmavě zbarvené a jelikož jsou získávány zpravidla ze stromů, nazýváme je lesní. V některých případech včely smísí nektar i medovici a těmto medům říkáme smíšené.

Složení medu

Med obsahuje vitaminy B1, B2, B6, B12 a C. Z minerálních látek jsou to především železo, měď, hořčík, mangan, jód a fluor. Dále organické kyseliny jako jablečnou, citrónovou a vinnou. Bílkoviny jsou rostlinného původu z pylových zrn. Na bílkoviny je vázána přítomnost enzymů, například invertázy a diastázy. Invertáza neustále štěpí sacharózu na cukry jednoduché, tj. ovocný a hroznový. Z jednoduchých cukrů jsou v medu zastoupeny asi 34 % glukózy a 40 % fruktózy.

Med je sladší než cukr, přičemž jedna lžička obsahuje 65 kilokalorií oproti 48 kcal u bílého rafinovaného cukru. Přítomné silice a pryskyřice mu dodávají vůni a chuť. Látka jménem inhibin potlačuje růst mikrobů.

Med jako přírodní léčivo

Před objevením antibiotik byly infekce největší hrozbou pro lidstvo. I menší poranění mívala často obrovské následky. Tehdejší lékaři si vážili léčebných účinků medu a nosili ho ve svých kufřících vždy s sebou. Med obsahuje peroxid vodíku a propolis, který účinně likviduje bakterie. Dále vysoký obsah glukózy odebírá ranám vlhkost a bere ji rovněž i bakteriím, které jí potřebují k životu a rozmnožování. Zároveň ránu uzavírá před škodlivinami z okolí. Vědecké výzkumy dokázaly, že řezy po operacích, které byly pokryty medem, se hojily mnohem rychleji a bez komplikací. I studie z Indie prokázaly, že těžké popáleniny ošetřené kvalitním medem se nádherně zacelily s menšími bolestmi a jizvami než při standardních postupech stříbrnou solí sulfadiazinu. Alternativní medicína doporučuje tento prostředek k léčbě všech povrchových zánětů, akné, ekzémů, lupénky.

Med je kromě výborného přírodního léku i skvělým kosmetickým prostředkem. Umí totiž spolehlivě vyhlazovat vrásky a tak zahalit stopy věku a tím prodloužit mladistvý vzhled. Ostatně i královna Kleopatra si udržovala krásnou pleť mimo jiné i tím, že se pravidelně nechávala aplikovat medovou pleťovou masku.

Medová pleťová maska

Potřebujeme: dvě lžíce kvalitního tekutého medu. Postup: med pomocí dřevěné špachličky (nikdy ne kovového předmětu) naneseme na obličej a dekolt a necháme 20 minut působit. Po uplynutí této doby dobře smyjeme teplou vodou a pokožku ošetříme kvalitním krémem. Med můžeme nanášet i na jiné části těla.

Hydratační pleťová maska

Potřebujeme: dvě lžíce bílého bio jogurtu, tři kapky citrónu, jednu lžičku medu. Postup: přísady dobře promísíme a důkladně rozetřeme na obličeji a dekoltu. Potom necháme 15 minut působit a následně dobře opláchneme.

Medová masáž

V masážních salónech se již běžně provádí medové masáže celého těla. Jedná se o velmi příjemný postup, který silně detoxikuje pokožku. Med během masáže úplně změní konzistenci a barvu. Masér díky tomu bezpečně pozná nemocné či bolavé místo na těle.

Další využití medu

Léčitelé stále používají med k léčbě zažívacích problémů, snižuje bolestivost peptických vředů a je také přirozených projímadlem. Funguje také jako lehký zdroj energie využitelné k rychlému zotavení unavených svalů a při vyčerpanosti organismu. Jeho hustá sirupová konzistence je výborná na zklidnění podrážděného krku a hlasivek. V posledních letech bylo provedeno několik vědeckých výzkumů kvůli účinkům medu na lidské zdraví. Jedna z posledních studií potvrdila, že snižuje výskyt kardiovaskulárních chorob, nezvyšuje tělesnou váhu a je mnohem vhodnějším sladidlem pro osoby s onkologickými problémy nežli cukr či umělá sladidla. Ale samozřejmě i zde platí – všeho s mírou.

Při problémech s usínáním z vlastní zkušenosti mohu doporučit lipový čaj, meduňkový čaj, z kořene kozlíku či teplé mléko přislazené dvěmi lžičkami medu. nápoj se má vypít v množství dvou dcl asi půl hodiny před plánovaným ulehnutím. Na mě to funguje znamenitě.

Při stresových situacích či depresích si také můžeme pomoci konzumací jedné lžíce medu. Organismus obdrží rychlou energetickou vzpruhu a nervový systém se následně zklidní.

Posilující medový nápoj

Potřebujeme: 300 ml mléka (můžeme použít i sójové, rýžové či ovesné), jeden žloutek, dvě lžičky kvalitního medu, dvě lžičky citrónové šťávy. Postup: všechny přísady dobře rozmixujeme, nalijeme do sklenice a nápoj podáváme dle chuti-vlažný či vychlazený.

Druhy medu

Lipový med
Má žlutou barvu a lahodnou vůni i chuť. Tento med je dosti vzácný, poněvadž lípa velmi zřídka meduje.

Luční med
Je žlutý až světle hnědý, má příjemnou chuť i vůni. Mezi spotřebiteli je velmi oblíbený a lehce dostupný.

Med z černého bezu
Má hnědší barvu, příjemnou chuť a kašovitou konzistenci.

Med z ovocných stromů
Je světlé barvy, má bezvadnou chuť i vůni a snadno krystalizuje. Tento med včely rády používají ke krmení svých plodů.

Medy medovicové
Tyto medy patří k mým nejoblíbenějším. Mají temně hnědo-červenou barvu a výraznou aromatickou barvu i chuť. Medovicový med má nejvyšší antibakteriální účinky.

Med akátový
Má vodojasnou až mírně nažloutlou barvu, s vůní po akátových květech. Jeho konzistence je dlouhodobě tekutá, poněvadž obsahuje více ovocného cukru. Řadí se mezi nejlepší med.

Medy z řepky a hořčice
Jsou světle žluté barvy, snadno krystalizují. Já bych je zařadila mezi nejhorší variantu medů.

Malinový med
Když začne kvést malina, pro včely jako by neexistoval jiný květ. Natolik je přitahuje, že okolo dalších rostlin prolétávají téměř bez povšimnutí. Tento druh medu je velmi lahodný, má bílou barvu a jemnou vůni.

Eukalyptový med
V některých zemích světa je právě tento med velmi vyhledávaný, hlavně pro jeho léčebné účinky. Včely ho vyrábějí z nektaru květů eukalyptů pěstovaných v subtropických oblastech. Jeho vůně a chuť není zrovna příjemná. Plicní onemocnění, obzvláště tuberkulózu léčí rychleji než mnohé moderní léky.

Pohankový med
Má temně žlutou barvu, někdy s mírně načervenalým odstínem. Jeho chuť ani vůně sice není nijak příjemná, ale je výjimečný pro svůj vysoký obsah železa.

Co se týká krystalizace, jde o přirozenou vlastnost medu, která mu na kvalitě nijak neubírá. Ztuhlému medu snadno vrátíme tekutou podobu, když ho zahřejeme ve vodní lázni. Teplota však nesmí přesáhnout 40 stupňů Celsia. Takto obnovený med je ale nutné rychle spotřebovat, protože pomalu ztrácí na kvalitě.

Důležité je pravidlo

Pokud chceme zachovat všechny účinné látky v medu, nesmíme poškodit jeho původní složení. Řada cenných složek se téměř úplně zlikviduje například vysokou teplotou či dlouhodobým skladováním. Medu rovněž neprospívá kov, časté přelévání a sluneční záření. Měl by být uskladněn nejlépe ve skleněné či keramické dobře uzavíratelné nádobě a na tmavém a místě.

Med by se nikdy neměl podávat děťátkům mladším jednoho roku. Často totiž obsahuje sice minimální množství spor bakterie Clostridium botulinum, původce botulismu. U starších dětí a dospělých se ve střevě sporám nedaří, ale právě u malinkých dětí se dokáží rozmnožit a způsobit těžkou otravu jídlem - botulimus.

Při výběru medu bychom měli být velmi opatrní. Někteří včelaři, já bych je ani takto nenazvala, krmí včely v době snůšky cukerným roztokem, tím získají více medu, ale ve velmi špatné kvalitě. Z mých zkušeností doporučuji medy v bio kvalitě. Jsou získávány v chráněných oblastech a jejich kvalita je neustále přísně kontrolována.

Med sice není všelékem, ale při rozumném dávkování se může stát složkou, která příznivě ovlivní léčbu některých nemocí.

Titulní foto: Monika Adamczyk