Meditace jako duchovní relaxace

Meditaci nalezneme ve všech kulturách

Nejstarší meditační systémy se objevují již ve staroindickém učení jógy. Meditaci však nalezneme prakticky ve všech náboženstvích (v buddhismu, hinduismu, taoismu, ale i v křesťanství). Meditace je spjatá zejména s východní kulturou, nicméně v posledních letech se dostává do podvědomí i lidem žijícím v Evropě.

Pochopení své podstaty

Úkolem meditace je naučit se najít cestu do svého nitra. Meditace dosahuje svého vrcholu v rozjímání a pochopení podstaty svého těla a všech duševních funkcí. Současně je cílem oprostit se od svého egocentrismu, který nám působí utrpení.

Meditace jako lék proti moderním chorobám

Zatímco v mystické tradici bylo podstatou meditace dosažení stavu radosti, štěstí, klidu, čistoty, stavu největšího ticha a zážitku zkušenosti bytí, v současné době získává meditace i prostší funkci. Stává se lékem na zlepšení tělesného i psychického zdraví, metodou, jak se vyhnout civilizačním chorobám, a jak zefektivnit svoji práci.

Prokázané účinky meditace

Je dokázáno, že meditace přináší:

• Snížení krevního tlaku
• Redukci spotřeby kyslíku, zpomalení dýchání
• Snížení vodivosti kůže spojené s redukcí úzkosti
• Změny v činnosti mozku (pocity zklidnění, uvolnění a pasivity)
• Harmonii mezi oběma hemisférami, kdy aktivizuje ty části mozku, které zůstávají nevyužity

Pro koho je meditace vhodná

Meditace se doporučuje pro úzkostné lidi, kde slouží jako doplněk farmakologické léčby, popřípadě i jako jejich reálná náhrada. Prokázaný je účinek snížení hladiny úzkosti při meditaci či krátce po ní. Meditace slouží při léčbě psychosomatických poruch (vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu, astma). V případě deprese či migrény jsou známy případy zlepšení stavu při využití meditace. Meditace má často vliv i na naši výkonnost. Meditující potřebuje méně spánku, je odolnější a výkonnější v zaměstnání. Meditace ovlivňuje i pocity viny. Meditující je méně kritický sám k sobě, vzrůstá jeho tolerance k lidským slabostem, což může vést ke zlepšení vztahů s okolím. U dlouhodobě meditujících osob byla pozorována snížená konzumace návykových látek, cigaret i alkoholu. Meditace je účinná v případě problému s osamostatněním od rodičů či jiných osob, na které jsme fixováni. Pomáhá i překonat bolestnou ztrátu z rozchodu s milovanou osobou. V neposlední řadě pravidelná meditace rozvíjí pocit štěstí, vlastní sebepřijetí a zvyšuje chuť do života.

Kdo by si měl dát při meditaci pozor

Nevhodná je meditace naopak pro osoby s nepříznivou psychiatrickou anamnézou, neboť může urychlit vznik psychotických epizod. Problémy mohou nastat i u lidí s velkou potřebou sebekontroly, zde je vhodnější zvolit jinou relaxační techniku, např. progresivní relaxaci podle Jacobsona, o které jsme psali v jednom z minulých článků.

Jak meditovat

Ačkoli existuje mnoho různých druhů meditací, všem jsou společné určité základní znaky:

• Tiché prostředí
• Pohodlná pozice
• Objekt meditace
• Fyzické uvolnění a regulace dechu
• Pasivní postoj

Tiché prostředí

Místo, kde meditujeme, by mělo být bez vnějších i vnitřních rušivých podnětů jako je hluk, světlo, aktivita jiných lidí, přílišná zima či teplo.

Pohodlná pozice

Poloha, kterou zaujmeme, napomáhá uvolnění a soustředění. Na rozdíl od jiných relaxačních technik (například autogenního tréninku), se nedoporučuje poloha vleže, protože se při ní člověk hůře udržuje v bdělém stavu. Nejčastěji lze meditovat vsedě. (Ve východní tradici se užívá pozice lotosového sedu či sedu se zkříženýma nohama). Pro nás může být nejlehčí sedět (se vzpřímenými zády a hlavou) na stoličce bez opěradla.

Objekt meditace

Objektem meditace se myslí určitý pocit, předmět (například plamen svíčky, květ rostliny), symbol (mandala), opakování slova nebo zvuku (mantra) či pozorování vlastního myšlení, vnímání, koncentrování na tělesně generovaný rytmus (dýchání).

Fyzické uvolnění a regulace dechu

Správné dýchání a fyzické uvolnění je podstatou meditace, jak jsme si již uvedli v předchozím textu.

Pasivní postoj

Je tím myšleno, že se nesnažíme přicházející myšlenky či představy analyzovat, ale spíše je necháme volně plynout a nepotlačujeme je. Rušivé myšlenky nám tak nebudou bránit v soustředění a postupem času se bude jejich výskyt zmenšovat. Pokud nás při meditaci napadají myšlenky jako „Co mám dál dělat?“, nemáme se tím zabývat. Pasivní postoj se tak považuje za nejdůležitější prvek meditace.

Potíže při meditaci

V začátcích meditace pro nás může být obtížné setrvat v jedné neměnné pozici, zvláště snažíme-li se o tradiční meditační polohu v sedu s překříženými nohami. Pokud nás začnou bolet nohy, klouby či záda, můžeme změnit pozici. Měli bychom si však časem najít takovou pozici, ve které vydržíme celou dobu meditace. Pokud se při meditaci dostaví pokles tlaku a bolest hlavy (díky posílení funkce parasympatického nervového systému), měli bychom dobu meditace dočasně zkrátit. Problémy se mohou objevit i tehdy, když jsme příliš motivovaní či máme na sebe přehnané nároky. Důležité se je v tu chvíli spíše zklidnit a nechat plynout naše představy volně a nenásilně.

Pomůže i učitel

Při jednodušších meditacích je možné cvičit sám, pokud však toužíme býti v meditaci skutečně výborní, není na škodu, a často je to i potřebné, najít si učitele. Ten může přizpůsobit meditaci našim potřebám a poradí, jak se vyhnout případným problémům či fyzickým a psychickým potížím. Ačkoli totiž můžeme mít tu nejlepší příručku o meditaci, je to podobné jako s kuchařkou, vařit se také sami nenaučíme. Učitel může při cvičení zohlednit zejména naše potřeby a zužitkovat svoje zkušenosti.

Co je smyslem meditace

Důležitá u meditace není její délka. Skutečným smyslem je, pokud nás cvičení přivádí do stavu bdělosti a přítomnosti, kdy jsme otevření a schopní vidět sebe takoví, jací jsme. Dosáhneme tedy takového stavu klidu, kdy se dokonale koncentrujeme a relaxujeme. Pocity, které přitom prožíváme, jsou příjemné a často nad rámec našich každodenních zkušeností. Meditace nás tak vrací do stavu klidu a ukazuje nám krásu života, která je kolem nás i v nás samotných.

Zdroje: Drotárová, E., Drotárová, L.: Relaxační metody – malá encyklopedie, http://www.buddhismus.cz/

Titulní foto: itstimetowakeup.net