Mojito - léto s drinkem z ráje
15.8.2008, Adriana Dosedělová, článek
Se šplháním teploty na teploměru a s kalendářním posunem k neuvěřitelně rychle se blížící dovolené, začínám pociťovat na jazyku jakousi prazvláštní chuť. Mám chuť na jeden osvěžující nápoj, hit loňského - a jak se zdá i letošního léta - na Mojito. Dnes vám do parného léta přinášíme recept na tento osvěžující kubánský nápoj... Nebo že by nebyl až tak kubánský, jak se zdá?.
Dlouho jsem mu odolávala. Zdráhala jsem se pro jeho cenu, ale jednou jsem narazila na skvělý bar, kde jej měli a dělají skutečně výtečný, a dokonce za přijatelnou cenu, a tehdy jsem neodolala. Rázem jsem propadla kouzlu tohoto míchaného nápoje a od onoho večera si jednou za čas dopřeji ten rozmar popíjení lahodného mojita.
Když jsme u toho sosání, napadlo vás, kdo mohl takovou dobrotu vymyslet? Zvědavost mi nedala a začala jsem se pídit po jeho historii. A světe div se, nakonec jsem zjistila, že kubánský národní nápoj ve skutečnosti kubánský není, vymyslel jej totiž Angličan.
Nápoje podobné mojitu byly známy již koncem 16. století. Podle legendy se traduje, že vynálezcem tohoto osvěžujícího nápoje byl korzár Richard Drake, který smíchal aguardiente (nerafinovaný předchůdce rumu) s cukrem, limetkami a mátou. El Draco, jak se drinku říkalo podle přezdívky Francise Draka, nadřízeného Richarda Draka. Nápoj se záhy rozšířil a získal na oblibě v latinskoamerických zemích. Byl dokonce doporučován a pit v rámci prevence cholery. V průběhu devatenáctého století mu holdovali i chudší Kubánci.
Skutečné mojito však vzniklo až mnohem později. Jeho vznik je úzce spjat s vynálezem rumu a dovezením třtinového cukru z Číny a Indie do Španělska. Nový svět ani Evropané třtinový cukr do té doby neznali. Tato skutečnost dala předpoklad vzniku novému kubánskému koktejlu na počátku dvacátého století.
Původ pojmenování má několik možností: mojo je pálivá omáčka, bojar je ze španělského překladu – navlhčit. Ale existuje ještě i alternativní vysvětlení původu pojmenování mátového drinku, a to podle africké etymologie, kdy mojo znamená v Africké víře hoodooo – vzniklé kouzlo, kouzelný amulet.
Tento tradiční kubánský nápoj si získal srdce Ameriky v osmdesátých létech minulého století a poslední léta je hitem i u nás. Pro tento koktejl je charakteristická vysoká sklenice se slámkou a míchátkem.
Na přípravu mojita potřebujete mátu, drcený led, třtinový cukr, limetky, bílý rum a perlivou vodu, někdy se do mojita přidávají různé šťávy, třeba limetková nebo grepfruitová a občas se místo cukru používá sirup guarapo. V některých zemích je mojito charakteristické dalším přídavkem, a to hořkým likérem Apqostura bitter.
Potřebujeme – jednu lunetku nebo dva centilitry limetkového džusu, čtyři lístky máty a jeden stonek z máty, dva centilitry Havana club white rum a dva centilitry sody. Mátu rozdrtíme s cukrem, zalijeme rumem, šťávou z limetek a dolijeme sodou. Dáme slámku a míchátko, které zvedá aroma a příchuť ze dna sklenice, kraj můžeme ozdobit limetkou či mátou.
Přejeme dobrou chuť
Titulní foto: Martin Novak
Kdo vymyslel mojito
Když jsme u toho sosání, napadlo vás, kdo mohl takovou dobrotu vymyslet? Zvědavost mi nedala a začala jsem se pídit po jeho historii. A světe div se, nakonec jsem zjistila, že kubánský národní nápoj ve skutečnosti kubánský není, vymyslel jej totiž Angličan.
Osvěžující mojito
Nápoje podobné mojitu byly známy již koncem 16. století. Podle legendy se traduje, že vynálezcem tohoto osvěžujícího nápoje byl korzár Richard Drake, který smíchal aguardiente (nerafinovaný předchůdce rumu) s cukrem, limetkami a mátou. El Draco, jak se drinku říkalo podle přezdívky Francise Draka, nadřízeného Richarda Draka. Nápoj se záhy rozšířil a získal na oblibě v latinskoamerických zemích. Byl dokonce doporučován a pit v rámci prevence cholery. V průběhu devatenáctého století mu holdovali i chudší Kubánci.
Skutečné mojito však vzniklo až mnohem později. Jeho vznik je úzce spjat s vynálezem rumu a dovezením třtinového cukru z Číny a Indie do Španělska. Nový svět ani Evropané třtinový cukr do té doby neznali. Tato skutečnost dala předpoklad vzniku novému kubánskému koktejlu na počátku dvacátého století.
Kde mojito ke jménu přišlo
Původ pojmenování má několik možností: mojo je pálivá omáčka, bojar je ze španělského překladu – navlhčit. Ale existuje ještě i alternativní vysvětlení původu pojmenování mátového drinku, a to podle africké etymologie, kdy mojo znamená v Africké víře hoodooo – vzniklé kouzlo, kouzelný amulet.
Charakteristika
Tento tradiční kubánský nápoj si získal srdce Ameriky v osmdesátých létech minulého století a poslední léta je hitem i u nás. Pro tento koktejl je charakteristická vysoká sklenice se slámkou a míchátkem.
Na přípravu mojita potřebujete mátu, drcený led, třtinový cukr, limetky, bílý rum a perlivou vodu, někdy se do mojita přidávají různé šťávy, třeba limetková nebo grepfruitová a občas se místo cukru používá sirup guarapo. V některých zemích je mojito charakteristické dalším přídavkem, a to hořkým likérem Apqostura bitter.
A konečně recept na pravé kubánské mojito
Potřebujeme – jednu lunetku nebo dva centilitry limetkového džusu, čtyři lístky máty a jeden stonek z máty, dva centilitry Havana club white rum a dva centilitry sody. Mátu rozdrtíme s cukrem, zalijeme rumem, šťávou z limetek a dolijeme sodou. Dáme slámku a míchátko, které zvedá aroma a příchuť ze dna sklenice, kraj můžeme ozdobit limetkou či mátou.
Přejeme dobrou chuť
Titulní foto: Martin Novak
