Moravský kras - tip na výlet v deštivém počasí

Pokud Vás irituje letošní podivný způsob léta asi nejste sami. Ten, kdo nehledá útočiště v jižních krajích a musí se spokojit s návštěvami „rodné hroudy“, zřejmě nejvíce vyhledává muzea, hrady a zámky, zkrátka místa pod střechou, kam nemůže déšť. V dnešním tipu na výlet Vám nabídneme procházku Moravským krasem, jenž sice není tak úplně pod střechou, ale můžeme Vám zaručit, že do jeskyní rozhodně zatím pršet nezačalo.

Sloupsko-šošůvké jeskyně

První zastavení na výletě do jedné z nejvýznamnějších krasových oblastí Evropy věnujeme Sloupsko-šošůvkým jeskyním. Během prázdnin a v září lze jeskyně navštívit denně od 8 do 16 hodin. Vstup do komplexu dómů a chodeb je přímo z obce Sloup, jejíž dominantou je Hřebenáč se vztyčeným křížem. V podzemních prostorách Vás průvodce upozorní nejen na překrásnou krápníkovou výzdobu, ale také na kosterní pozůstatky zvířat i člověka neandrtálského. Pro svoji jedinečnou akustiku jsou prostory jeskyní využívány také jako koncertní sály pro občasné konání koncertů komorní hudby.

Jeskyně Balcarka

Zastavení druhé - jeskyně Balcarka. Leží nedaleko Ostrova u Macochy a její vchod se nachází ve výšce pět metrů nad zemí. V útrobách jeskyně byly nalezeny nástroje i pozůstatky lidské činnosti ze starší doby kamenné. Na vzhled jeskyně měly vliv vody dvou ponorných potoků, díky nimž si mohou dnešní návštěvníci prohlédnout víceúrovňové krasové prostory. Pokud počasí dovolí, doporučujeme se rozhlédnout po okolí jeskyně Balcarky. Malebná přírodní kompozice určitě potěší oko, které právě vyšlo z potemnělého podzemí.

Kateřinská jeskyně

Návštěva třetí – Kateřinská jeskyně. Nejznámější dominantou této jeskyně je bezpochyby krasový útvar zvaný Čarodějnice. Díky své bizardní podobnosti se stařenou opřenou o hůl se stal součástí emblému Kateřinské jeskyně a vděčnou předlohou upomínkových předmětů. Při prohlídce této jeskyně narazíte také na další překrásné krasové jevy tvořené krápníkovou výzdobou, mezi nejzajímavější z nich patří například Bambusový lesík. Samotné umístění jeskyně v prostředí Suchého žlebu vzbuzuje u návštěvníků příjemné mrazení v zádech a dodává místu patřičný ponurý nádech.

Pokud Vás vyčerpalo běhání po podzemních prostorách, lezavý chlad jeskyní a mhouření očí ve tmě, doporučujeme vyzkoušet něco zcela opačného. Od roku 1995 zajišťuje dopravu v Moravském krasu kabinková lanová dráha. Vyveze Vás nad propast Macocha, kde se můžete kochat pohledem z Horního můstku směrem dolů, do propasti. Horní můstek je místem, odkud skákali do propasti sebevrazi, nebo naopak své hrdinství přihlížejícím dokazovali alkoholem posílení domorodci. Ať tak či onak, první, písemně doložené spuštění do propasti se datuje do roku 1723 a oním odvážlivcem byl brněnský mnich Lazarus Schopen.
Závěrem se ještě musíme zmínit o nejznámějším komplexu, a to Punkevních jeskyních. Jako návštěvník zde můžete plout podzemím na vlnách říčky Punkva, která má charakter ponorné řeky a dává celému krasovému areálu nezaměnitelné kouzlo.

Součástí Moravského krasu jsou i další přilehlé přírodní úkazy. Namátkou vybíráme Rudické propadání, Suchý žleb, Pustý žleb a další lokality, které stojí za návštěvu. Na počátku našeho krasového výletu jsme si ale společně řekli, že Vás pozveme do míst, kam nemůže déšť a nepřízeň počasí. Proto si seznámení s dalšími krasovými útvary necháme na příště.

Titulní foto: Tomáš Hájek