Na cestě v Kalifornii

Jak je zbytečné umět v Kalifornii trojčlenku

Naše bydlení bylo luxusní. Dům byl obklopen vinicemi, stál kousek od práce, měl velikou zahradu zaplněnou modely starých fordů či opelů (majitel byl fanatickým sběratelem starých věcí), s koutkem pro barbecue. Na zahradě stálo cosi jako bazén a vana dohromady, po stranách s tryskami s vířivou vodou, kde jsme si zvykli pravidelně relaxovat.

Náš domácí měl tento dům schovaný na staří a celý nám ho pronajal na místní poměry za neuvěřitelně nízký nájem, a navíc nás postupně všechny zaměstnal. Sháněli jsme totiž i práci na odpoledne a pořád jsme nemohli na žádném konkurzu uspět. Nepomohlo ani jak jsme excelovali při výběrovém řízení do místního supermarketu, kde jsme bez kalkulátorů dokázali sčítat a počítat s trojčlenkou. Důvod jsme našli záhy, když jsme si všimli, jak na vinicích kolem nás dělají jen dělníci z Mexika, kteří často pracují na černo za poloviční mzdu.

Ale peníze jsme potřebovali, takže jsme pracovali kde to šlo, dělali stěhováky, výkopové dělníky a já jsem se stal i řidičem hostů na politickém meetingu, dokonce měl přijet Arnold Schwarzenegger, ale naštěstí to odvolal, jinak by viděl, jak jsem najel při couvání na skálu a postaral se o zábavu místním voličům řešícím i problémy pracovní imigrace do USA.

Když jen prací živ je člověk...

Práce, auto a bydlení, to je to nejpodstatnější v životě místních. Možná v obráceném pořadí. Amerika tak jak jsem ji poznal, je založena na práci. Řadový Američan, tedy kdo nevystudoval prestižní univerzitu a pracuje celý život rukama, má sen - svůj dům, kde bude mít bazén, dva automobily, velkou dílnu a v té mít šanon s deskami, v kterých najde instrukce, jak ten či onen problém v domě opravit, a občas na zahradě udělá party.
Když se nás náš domácí nějakou dobu vyptával, co umíme, a jestli bychom mu nepomohli, byla ruka v rukávě a zaměstnal nás ve své firmě s bazénovou technikou. Sice načerno, ale o to více nezdaněných peněz jsme dostali. V této firmě se znovu opakoval scénář jako u balónů - zaměstnavatel nás často hned představoval jako jeho své nové zaměstnance z Evropy a my museli odpovídat na stejné fráze o Evropě, o České republice, o Brně (často si pletli Brno a Berkley!) a stali jsme se tak součástí propagace, někdy to ani nebolelo.

Práce to byla tvrdá, stěhovali jsme bazény a zařizovali všechno kolem, vrcholem bylo, když jsme zastavili v jedné čtvrti dopravu a jeřábem se přemisťoval bazén nad střechou domu do zahrady, protože se bazén nedal provézt kolem domu po zemi. Ale pořekadlo, že zážitek nemusí být pozitivní, hlavně když je silný se potvrdilo i zde.

Párty? Dvě třetinky piva a mraky nových známých

Náš dům byl ideálním místem pro konání zahradních party. Nejvýraznějším rozdílem při této příležitosti mezi námi a Američany je množství zkonzumovaného alkoholu. Pokud chce místní něco slavit, dá si dvě, tři láhve třetinkového piva. Víc ne, protože často musí jít příští den do práce na sedmou a taky by rád odjel večer autem domů, bez toho aby ztratil řidičský průkaz.

Proto se oslavy, párty či barbecue konaly většinou už od odpoledne. Princip párty tkví jednoduše v seznamování se. Na „akci“ se seznamují lidé nejrůznějších kategorií i povolání, každý vzal ještě někoho, který zná někoho a ten zas někoho... Naše pikniky nebyly nějaké oficiální firemní akce, takže zábava byla univerzální a probíraly se překvapivě převážně firemní věci. Skoro se neřešila politika, a to ani i v době vrcholící prezidentské volební kampaně.

V čem je kouzlo Ameriky?

Lidi se jaksi neměli proč rozčilovat, svůj názor řekli, ale nemělo cenu jim složitě vysvětlovat váš nesouhlas - oni vám prostě vždycky naslouchali a potom klidně řekli opět svůj názor. I když pět měsíců není doba nijak dlouhá, asi každého osloví místní otevřenost a přímost. Často se mně nedostávalo energie pořád odpovídat na stejné otázky, kde leží Česko a jestli máme demokracii, součástí bontonu bylo také souhlasit s tvrzením, že se v Americe žije lépe než v Česku.

Po návratu jsem musel bohužel s tímto názorem souhlasit, hlavně lidé se chovají ohleduplněji a vstřícněji.To bylo pro mně taky nejdůležitějším zjištěním. Informace z novin a z televize o nějaké společnosti mohou vytvářet její pokřivený obraz, až osobní zážitek teprve ukáže, nakolik jsou takové informace relevantní. Jak jsem zjistil, u nás se mluví o USA často neobjektivně a zkresleně. Jedna stránka může být světová politika nebo hoolywoodské filmy, z jiného pohledu lze vidět život obyčejných pracujících lidí. A já poznal, že díky nim Amerika svoje kouzlo stále má.

V článku jsou použity obrázky ze serverů: http://www.ernestopauli.ch, http://www.thgps.com, worldisround.com, www.abekleinfeld.com, www.baciodivino.com, www.napavalleyballoons.com, www.coppit.org, www.chablisinn.com, www.staglinfamily.com, www.connectedtraveler.com, www.inetours.com