Orientální tanec - zábava moderní doby

Původ? Nejasný

Původ orientálního tance je zahalen rouškou tajemství. Jinak řečeno, k tomu jedinému a správnému místu vzniku se asi nikdo nikdy nedopátrá. Některé zdroje uvádí jako kolébku Afriku, jiné zase tvrdí, že má své kořeny v Turecku. Nicméně velkou úlohu v historii orientálního tance hraje vyhlášený kabaret v Káhiře nesoucí jméno Casino Opera. Ve dvacátých letech minulého století se právě hlavní město Egypta stalo centrem zábavního života arabských zemí, a tak není náhoda, že právě tady začal tanec nabírat moderní nádech.

Byl upraven tak, aby zapadal do schématu kabaretu a aby lépe vynikal – původní folklorní ráz se nehodil, majitelka kabaretu začala klást důraz na využití prostoru, na choreografii, vyžadovala vlnitý pohyb paží a navíc jako efektní doplněk zavedla dnes tak dobře známý závoj, který mnoho lidí, spolu s penízkovými šátky, vnímá jako symbol orientálního tance. A právě proto „egyptský styl“ patří mezi nejznámější a nejuznávanější.

Postupně se do tance začal promítat i západní nebo evropský vliv s prvky baletu, jež jsou více než patrné. V době egyptských radovánek se na scéně orientálního tance zrodily dvě taneční hvězdy, dobře známé všem obdivovatelkám tohoto druhu pohybu. Jsou jimi Samia Gamal a Tahia Carioca, hvězdy nejen kabaretních pódií, ale i stříbrného plátna.

Žádné lopocení s činkami!

Kdo tehdy mohl tušit, jaká obliba čeká orientální tanec za několik století… Dnešní doba je mu nakloněna. Sport je nejoblíbenější kratochvílí a ne všichni se rádi potí při dunění basů, kde je prvořadým cílem spíše „zamakat“ na postavě. A právě pro ty, kterým nevyhovuje zběsilá honička v rytmu „bítů“ je tanec, ať už kterýkoliv, ideálním řešením. Oproti takovému street dance je ale orientální tanec určen pro všechny věkové kategorie. Nezáleží ani na postavě či výkonnosti, prohlubuje ženskost a onu pověstnou nevyslovitelnou krásu něžného pohlaví.

Na středním východě se orientální tanec učí od útlého věku jakožto ozdravný pohyb, jež vychází z pohybů pánve. Střídá svalové napětí, vibrace a plynulý pohyb, nezatěžuje klouby ani omezenou svalovou skupinu. Tanečnicím zvýší pohyblivost, zrychluje metabolismus a také poskytne výbornou relaxaci po dnu plném stresu.

Mnoho prvků má orientální nebo břišní tanec společných s rehabilitačními cviky, takže jak se dá již tušit, může být i doplňkem při rehabilitačních cvičení – kupříkladu při bolestech zad, kde se uvolňuje oblast bederní páteře.

Orientální tanec ve své současné podobě může byt jak rychlý a dynamický, tak také naopak klidný a svůdný. Pro tento druh tance nepotřebujete krásné, leč drahé a nepohodlné střevíčky. Tančíte totiž bosá. Postupem času si jistě pořídíte šaty, které nejsou nikdy hotovy a je třeba je neustále doplňovat a vylepšovat.

Najděte si svůj styl

Jak bylo již na začátku zmíněno, největší boom zažil orientální tanec v kabaretech. V současnosti je tento „kabaretní“ styl označován jako „Raqs Sharqi“, kde jde hlavně o vyjádření emocí.

Pro ty, jež mají rády svižnější pohyb, je tu Baladi nebo Saidi, oba poměrně podobné duhy – hrávé, živé a ve 4/4 rytmu. Ve druhém zmiňovaném má tanečnice k dispozici ještě hůlku, což vychází z tradice umění boje se zbraní.

Neméně zajímavý je i Khaleegy, skupinový tanec „žen pro ženy“. V tomto stylu se jedná o 2/4 rytmus a důležitou úlohu zde sehrávají vlasy tanečnic – nosí je rozpuštěné, pohazují s nimi ze strany na stranu či opisují kroužky a osmičky. Charakteristickým znakem je i kostým, jež tvoří dlouhá tunika s rukávy, jimiž se zakrývají vlasy, a dlouhá sukně se různě přidržuje a nadzvedává. Stylů orientální tance existuje ještě více, je jen na vás, kterému z nich propadnete. Nutno ale podotknout, že v našich podmínkách nejsou v nabídkách tanečních studií všechny k dispozici.

Jak známo, tančit umí každý a nejvíce tanec sluší ženám a dívkám. V orientálním tanci si každá vybere svůj styl – ladný, živý, svůdný anebo všechny dohromady!

Titulní foto: Olga Ekaterincheva