Platili byste svému lékaři za to, že jste zdraví?
3.4.2006, Doris Danielová, článek
Ve starověké Číně byli lékaři placeni ne za léčbu nemocného, ale za to, že jejich klienti jsou zcela zdrávi. Dozvíte se, jak dokázali poznat nemoc v prvopočátku na základě pulzové diagnostiky. Co vše z pulzu dokázali vyčíst?
Svému pacientovi doporučili, jak má cvičit a co, jak dýchat, jak si „doplnit“ svou životní energii stravou a nápoji, případně použili akupunkturu jako prevenci, aby nevznikla skutečná choroba. Leckdy doporučili i užívání bylinkových směsí, někdy obohacených o řádně exotické živočišné ingredience, jako je například medvědí žluč nebo zmijí jed. No a co se stalo, když jejich pacient nakonec podlehl a onemocněl? Jednoduše přestali dostávat výplatu…. Neměli by se z toho trošku poučit lékaři dnešní doby?
Proč západní lékař nepozná nemoc v prvopočátku?
Ono totiž předcházet nemoci se ukazuje jako mnohem jednodušší a užitečnější, než ji pak už rozvinutou horko těžko léčit. Vtip je ale v tom, že „západní“ vědečtí lékaři prostě nemoc ve svém skutečném prvopočátku poznat prostě neumějí. Nedokáží to dokonce ani s použitím i těch nejrevolučnějších, nejmodernějších a nejdražších výstřelků vědy a techniky, složitých rozborů krve, moči, zobrazovacích vyšetřovacích metod a podobně. Takže - bohužel – zatím máme smůlu.
Jak to tedy ale ve staré Číně dělali, že nemoc probůh poznali, ještě než vznikla? To přece snad není ani možné?
Ale ano, možné to je a Číňané nejenže to dokázali už ve starověku, oni tyto nám obtížně pochopitelné, ale naprosto mistrné diagnostické systémy používají s velikým úspěchem dodneška. Co tedy konkrétně u svých „zdravých nemocných“ vyšetřují?
Pulzová diagnostika
Ti skuteční mistři čínského lékařského umění ovládají úžasnou, dech vyrážející techniku: dokázat určit i zárodek počínající nemoci prostřednictvím pohmatu pulzu na zápěstí pacienta. Lékař přijde, posadí se mlčky naproti pacientovi, jemně uchopí jeho zápěstí a po chvíli, aniž by se svým klientem prohodil jediné slovo, řekne diagnózu. Famózní, že? Ale skutečně to funguje! Jenže není tak jednoduché se tuto techniku naučit. Existuje více než sto druhů chorobných pulzů. Hodnotí se hloubka, síla pulzu, jeho dynamika, frekvence, plnost či prázdnota… Každý orgán těla má svou odpovídající projekci na určitém bodě zápěstní tepny, a k tomu se řadí další dlouhá řada aspektů. Dnes už ale i v západním světě existují terapeuti, kteří si tuto fascinující techniku osvojili a s úspěchem ji používají. Není jich však mnoho.
Příběh na závěr - aneb jak se nevyplatí tropit si z lékaře žerty
Ve starověké Číně požívali lékaři neobyčejné úcty a jejich mistrovství bylo velmi uznáváno a oceňováno. Běda tomu, kdo si z nich „vystřelil“ – s neblahou se potázal. Jako příklad si můžeme uvést historku, ve které se líčí, jak se kdysi za dávných dob jedna císařská rodina rozhodla trošku se pobavit na účet svého lékaře. Zavolali jej, aby vyšetřil mladou císařovu manželku. Ta se cítila docela zdravá, byla mladá a krásná a těšila se, jak lékaře napálí.
Tehdy bývalo docela obvyklé, že lékař nesměl členy císařské rodiny ani uvidět: proto nezřídka seděli za plentou a lékaři podali jen svá zápěstí. Císařovna šla ještě dál. Lékaři řekla, že si přeje, aby určil povahu jejího pulzu z pouhých nitek, která ováže kolem svých zápěstí. Lékař souhlasil. Nezbedná panovníkova žena však nejprve ovázala nitky kolem pacek svého oblíbeného psíka a provázky podsunula pod plentu. Lékař je uchopil, zamyslel se a po chvíli zrudl hněvem. „To je psí pulz,“ konstatoval.
Císařovna se podivila, ale ani to ji neodradilo od pokračování v nebezpečné hře. Omotala nitečky okolo zápěstí svého muže, samotného Císaře, který se rovněž cítil zdráv jako řípa a měl teprve sedmadvacet let. „Tento muž do roka zemře na vážnou nemoc ledvin“, řekl po chvíli držení provázku bez váhání lékař. Císař zbledl hrůzou a ucouvl. Nakonec si – nyní už neochotně – nitky na zápěstí uvázala sama císařovna a usedla na vyšetřovací místo. „Jste již sedmý den těhotná, vzácná paní,“ diagnostikoval lékař okamžitě po uchopení nitek, „bude to chlapec a narodí se zdráv. Kdo je však jeho otcem, nebudu raději rozebírat….“ řekl lékař suše, vstal, uklonil se a zmizel. V císařské rodině zavládlo hluboké ticho. Do roka a do dne mladý císař zcela překvapivě podlehl těžké nemoci a jeho žena porodila… Co se s ní stalo pak, o tom již historka mlčí.
Tak, tolik tedy k metodice pulzové diagnostiky. V příštích dílech si povíme o prvcích jin a jang a také o dalších vyšetřovacích principech, na kterých je založeno užití akupunktury, ale i dalších čínských léčebných metod.
Proč západní lékař nepozná nemoc v prvopočátku?
Ono totiž předcházet nemoci se ukazuje jako mnohem jednodušší a užitečnější, než ji pak už rozvinutou horko těžko léčit. Vtip je ale v tom, že „západní“ vědečtí lékaři prostě nemoc ve svém skutečném prvopočátku poznat prostě neumějí. Nedokáží to dokonce ani s použitím i těch nejrevolučnějších, nejmodernějších a nejdražších výstřelků vědy a techniky, složitých rozborů krve, moči, zobrazovacích vyšetřovacích metod a podobně. Takže - bohužel – zatím máme smůlu.
Jak to tedy ale ve staré Číně dělali, že nemoc probůh poznali, ještě než vznikla? To přece snad není ani možné?
Ale ano, možné to je a Číňané nejenže to dokázali už ve starověku, oni tyto nám obtížně pochopitelné, ale naprosto mistrné diagnostické systémy používají s velikým úspěchem dodneška. Co tedy konkrétně u svých „zdravých nemocných“ vyšetřují?
Pulzová diagnostika
Ti skuteční mistři čínského lékařského umění ovládají úžasnou, dech vyrážející techniku: dokázat určit i zárodek počínající nemoci prostřednictvím pohmatu pulzu na zápěstí pacienta. Lékař přijde, posadí se mlčky naproti pacientovi, jemně uchopí jeho zápěstí a po chvíli, aniž by se svým klientem prohodil jediné slovo, řekne diagnózu. Famózní, že? Ale skutečně to funguje! Jenže není tak jednoduché se tuto techniku naučit. Existuje více než sto druhů chorobných pulzů. Hodnotí se hloubka, síla pulzu, jeho dynamika, frekvence, plnost či prázdnota… Každý orgán těla má svou odpovídající projekci na určitém bodě zápěstní tepny, a k tomu se řadí další dlouhá řada aspektů. Dnes už ale i v západním světě existují terapeuti, kteří si tuto fascinující techniku osvojili a s úspěchem ji používají. Není jich však mnoho.
Příběh na závěr - aneb jak se nevyplatí tropit si z lékaře žerty
Ve starověké Číně požívali lékaři neobyčejné úcty a jejich mistrovství bylo velmi uznáváno a oceňováno. Běda tomu, kdo si z nich „vystřelil“ – s neblahou se potázal. Jako příklad si můžeme uvést historku, ve které se líčí, jak se kdysi za dávných dob jedna císařská rodina rozhodla trošku se pobavit na účet svého lékaře. Zavolali jej, aby vyšetřil mladou císařovu manželku. Ta se cítila docela zdravá, byla mladá a krásná a těšila se, jak lékaře napálí.
Tehdy bývalo docela obvyklé, že lékař nesměl členy císařské rodiny ani uvidět: proto nezřídka seděli za plentou a lékaři podali jen svá zápěstí. Císařovna šla ještě dál. Lékaři řekla, že si přeje, aby určil povahu jejího pulzu z pouhých nitek, která ováže kolem svých zápěstí. Lékař souhlasil. Nezbedná panovníkova žena však nejprve ovázala nitky kolem pacek svého oblíbeného psíka a provázky podsunula pod plentu. Lékař je uchopil, zamyslel se a po chvíli zrudl hněvem. „To je psí pulz,“ konstatoval.
Císařovna se podivila, ale ani to ji neodradilo od pokračování v nebezpečné hře. Omotala nitečky okolo zápěstí svého muže, samotného Císaře, který se rovněž cítil zdráv jako řípa a měl teprve sedmadvacet let. „Tento muž do roka zemře na vážnou nemoc ledvin“, řekl po chvíli držení provázku bez váhání lékař. Císař zbledl hrůzou a ucouvl. Nakonec si – nyní už neochotně – nitky na zápěstí uvázala sama císařovna a usedla na vyšetřovací místo. „Jste již sedmý den těhotná, vzácná paní,“ diagnostikoval lékař okamžitě po uchopení nitek, „bude to chlapec a narodí se zdráv. Kdo je však jeho otcem, nebudu raději rozebírat….“ řekl lékař suše, vstal, uklonil se a zmizel. V císařské rodině zavládlo hluboké ticho. Do roka a do dne mladý císař zcela překvapivě podlehl těžké nemoci a jeho žena porodila… Co se s ní stalo pak, o tom již historka mlčí.
Tak, tolik tedy k metodice pulzové diagnostiky. V příštích dílech si povíme o prvcích jin a jang a také o dalších vyšetřovacích principech, na kterých je založeno užití akupunktury, ale i dalších čínských léčebných metod.
