Články  |  Doporučení  |  Diskuze
Cestování  |  Pohyb a zdraví
Psychologie
Relax a odpočinek
Saunování  |  Lázně
Styl a vzhled
Gurmán  |  Ostatní
Svět hardware  |  Digimanie
Svět mobilně  |  TV Freak

Podle čeho si vybírat jazykový kurz

6.10.2014, Tereza Bartošíková, článek
Léto je už za námi a je tak na místě přemýšlet nad tím, čemu se věnovat ve školním roce. Kromě vylepšování zevnějšku je taky dobré trénovat mozek. Třeba tím, že se budete učit nějaký cizí jazyk. Jenže jaký kurz si vybrat?
Nabídka jazykového vzdělávání je široká a nikdy předem nevíte, zda vám daný styl výuky „sedne“ a ucítíte na sobě nějaký pokrok. Pojďte se podívat, co může při výběru pomoct. Základním kritériem by měl být způsob výuky. Metod je mnoho a nedá se říct, že jen jedna je ta nejlepší. Klasifikací je více, proto základní styly jen zmíníme a více přiblížíme alternativní moderní typy výuky.
  • Přirozená metoda vychází ze stejných postupů jako výuka mateřského jazyka. Kurz většinou vede zahraniční lektor a celou dobu se mluví vyučovaným jazykem.
  • Gramaticko-překladová metoda se zase zakládá na překladech výukových textů. Využívá dril (podobně jako při učení se násobilky) a výuka probíhá v češtině.
  • Přímá metoda si naopak zakládá na komunikaci v jazyce a gramatika není tak důležitá.
  • Smíšená metoda kombinuje práci s textem i používání jazyka v praxi.
  • Audiolingvální styl výuky si zakládá na poslechu a opakování.
  • Komunikativní metoda pak učí studenty hlavně mluvit ve jménu „funkce je důležitější než forma“.

Callanova metoda


Většina jazykovek zmíněné metody různě kombinuje, některé dokonce vyvíjejí svůj vlastní styl výuky. Kupříkladu Callanova metoda je založená na otázkách lektora, odpovědích studentů a častém opakování.

Cílem je plynulé mluvení a údajně se takto jazyk naučíte až 4× rychleji. „Lektoři na vás mluví rychle anglicky, ukazují na věci a obrázky, jejich názvy říkají v angličtině a studenti to opakují,“ popisuje metodu studentka Klára. Dodává však, že metoda určitě není zázračná. „Nejvíc času asi zabere opakování, takže pokud už daný jev člověk zná, může se v hodině dost nudit,“ říká Klára.


Výuka LITE


Další zajímavou metodu nabízí jazykové školy LITE. „Na hodinách až osmdesát procent času mluvíme anglicky. Studenti tak získají slovní zásobu a zbaví se strachu z mluvení,” vysvětluje lektor metody LITE Jan Vašourek.

Každé slovíčko nebo gramatický jev se procvičuje v konverzaci ve dvojicích tak dlouho, dokud nemají všichni studenti pocit, že novou látku umí použít v praxi. „Gramatiku učíme velmi jednoduše a srozumitelně, aby studenty nebrzdila v komunikaci. Používáme k tomu modelové věty, které umožňují gramatiku hned uvést do praxe a procvičovat ji na reálných příkladech,“ dodává lektor.


Zážitkové učení


Neobvyklá je také kombinace přímé metody s učením v životních situacích a diskuzemi – zkrátka zážitkové učení. „Setkáváme se jednou týdně v malé skupince pěti až šesti studentů a v angličtině vaříme, nakupujeme, zpíváme nebo třeba pracujeme s videem. A to všechno s rodilými mluvčími,” vysvětluje metodu lektorka Nina Hanáková.

Podle ní tak studenti pracují mnohem intenzivněji, jsou v neustálém kontaktu s mluvenou angličtinou a za 15týdenní kurz jsou vidět neuvěřitelné pokroky.


Nepustilova metoda


České kořeny má Nepustilova metoda výuky jazyka. Od zmíněných způsobů se trochu liší, protože v ní hraje důležitou roli i dril. Studenti se hned zpočátku naučí gramatiku a potom následuje zábavně pojatá drilová fáze, ve které nejvíc procvičují často používané vazby. Důležitou roli hraje i čtení, díky kterému si studenti rozšiřují slovní zásobu.


Podle čeho vybírat?


Výukových metod existuje nespočet a nové stále přibývají. Po přečtení charakteristiky na webu dané jazykové školy vás určitě nadchne právě ta jejich metoda, úspěch však nezaručí.





Kromě referencí je pro správný výběr důležité například navštívit ukázkovou hodinu nebo nějaký seminář daného lektora. „Nejdříve jsem nad studiem angličtiny nepřemýšlela. Kvůli shánění práce jsem si musela najít nějaký bleskový kurz nebo seminář zaměřený na pracovní pohovor. Když jsem si jednodenní seminář vyzkoušela, zjistila, jsem, že mi daná výuka sedí. A tak jsem se rozhodla v té jazykovce dál pokračovat,” říká například Jana Fojtíková.

Podle ní je důležitá také intenzita kurzu. „Když jsem měla angličtinu jednou týdně na hodinu a půl, měla jsem pocit, že se nikam neposouvám. Vše, co jsme probrali, jsem totiž do týdne zase úspěšně zapomněla,“ popisuje své zkušenosti Fojtíková.

Obecně se dá říct, že není tak důležité navštěvovat kurz třeba třikrát týdně, ale věnovat se jazyku i mimo výuku. Můžete například sledovat seriály nebo filmy v angličtině a s anglickými titulky, poslouchat písničky a překládat si texty nebo občas zabrousit na anglicky psané weby o tom, co nás zajímá.

Pokud už se na výuku cizího jazyka vrhnete, měli byste si také stanovit cíl. Bez něj se totiž nedají pořádně sledovat pokroky. Po pár týdnech pak ztratíte motivaci a naopak najdete plno výmluv, proč se zrovna dneska neučit.

Není přitom potřeba mířit hned za získáním nějakého certifikátu. Ke spokojenosti často stačí, že si dokážete přečíst článek bez neustálého vyhledávání slovíček nebo že si popovídáte s cizinci, aniž byste se za sebe styděli.

Zdroj obrázků: Pixmac