Podzimní plody II

Bolavé srdíčko vám vyléčí hloh

„Dalším velmi léčivým keřem je hloh obecný.“ Najdeme ho v lesích, na stráních, v remízcích, parcích. Hloh byl považován za posvátný, protože z jeho haluzí byla údajně spletena Kristova koruna. Ve starověku se věřilo, že hloh chrání domy před bleskem a lidi před démony, kteří putovali po zemi při večerních oslavách prvního máje. Když jsi však lidé přinesli jeho květy do domu, přinášely smůlu. Význam připisovaný této rostlině dokládá i skutečnost, že když nerozkvetl od prvního máje, bylo to zlé znamení. V některých zemích lidé vysazovali před své příbytky hlohy, aby si zajistili zdraví a hojnost. Znalost prospěšných účinků hlohu při ochraně před srdečními chorobami se velice rozšířila mezi lidmi v nejrůznějších dobách a zemích, od starých Řeků k americkým indiánům. „Základ moderního použití hlohu položil v devatenáctém století irský lékař Dr. D. Green z Ennisu, který měl velké úspěchy při léčení srdečních onemocnění. Green však svůj srdeční lék přísně tajil, teprve po jeho smrti se prozradilo, že jeho tajemným lékem byla tinktura z hlohových plodů,“ popisuje paní Procházková.

K léčebným účelům se používá květ, plod – kulovité červené malvičky, zvané hložinky i list. Hloh příznivě ovlivňuje činnost tepen a srdce. Dokáže rozšiřovat krevní cévy, zvyšovat zásobu srdeční energie a zlepšovat funkci srdečního svalu. Je to vhodné léčivo zejména pro staré lidi. Jeho podávání má také vliv při otocích jak srdečního, tak i ledvinového původu. Zklidňuje srdeční neurózu, tlumí i harmonizuje srdeční arytmie. Léčí i některé typy závratí. Je vhodné ho použít při léčbě následků po infarktu myokardu a v prevenci ischemické choroby srdeční. „V některých případech velmi důrazně tlumí i klimakterické projevy. Jako podpůrný lék má pravděpodobně uklidňující účinek u lidí trpících nespavostí.“ Někteří vědci se domnívají, že hloh také chrání kolagen, bílkovinu tvořící součást pojivové tkáně, která je poškozována některými nemocemi, především artrózou a artritidou.

„Hloh působí velmi pomalu. Jeho příznivé účinky se projevují až po několika týdnech, někdy i měsících, kdy je ho třeba užívat bez přerušení. Výsledky jsou potom překvapivě dobré a trvalé. Hloh by se měl začít užívat i preventivně hned při prvních příznacích srdečních těžkostí, kdy ještě není nutné brát jiné, silnější léky,“ radí paní Simona.

Hlohová tinktura na posílení srdíčka a na vysoký tlak

Deset gramů květů nebo pět gramů květů a pět gramů plodů či deset gramů plodů se zalijeme sto ml šedesáti procentního lihu a necháme dva týdny louhovat. Potom přecedíme a nalijeme do tmavé skleněné lahve. „Užíváme dvakrát denně dvacet kapek.“

Směs na prokrvení srdce

Smícháme dva díly tinktury z jinanu dvoulaločného (ginkgo biloba), pět dílů hlohové tinktury a tři díly tinktury z kaštanu. „Tuto směs podáváme třikrát denně po dvaceti kapkách. Tato směs harmonizuje srdeční činnost, dodává pružnost cévám a zlepšuje periférní prokrvení.“

Čajová směs na zlepšení činnosti srdce

Tři díly květu hlohu, jeden díl natě srdečníku, jeden díl natě meduňky, jeden díl natě třezalky. Bylinky dobře promícháme, čaj si připravíme tak, že dvě lžíce směsi zalijeme půl litrem vroucí vody a necháme patnáct minut louhovat. Poté přecedíme, nalijeme do termosky a popíjíme po doušcích během dne. „Tato kúra by měla trvat šest až osm týdnů.“

Čaj proti srdečním a klimakterickým obtížím

Jednu čajovou lžičku hlohových květů přelijeme dvěma sty mililitry vroucí vody, zakryjeme a necháme sedm minut louhovat. Pak přecedíme, nalijeme do termosky a popíjíme třikrát denně po doušcích. Můžeme jemně přisladit, ale pouze medem či agáve sirupem.

Jalovcová očista organismu

„Nesmíme rozhodně zapomenout na další podzimní plody – jalovčinky, které rostou na jalovci obecném.“ Stále zelené keříky jalovce jsou roztroušené po suchých a kamenitých stráních. A z jejich plodů se připravují pálenky – borovička a gin. Jalovec roste planě bezmála na celé severní polokouli. Jeho léčivé síly znali již Hippokrates, Galén a Hildegarda z Bingenu. Jalovcová větvička chránila před čarodějnicemi a zlými duchy. Ve středověku se při morových ranách zapalovaly před městskými branami hranice z jalovcového dřeva, aby dezinfikovaly vzduch. V dobách morových epidemií doporučovalo žvýkat plody jalovce. Léčebná síla jalovce začala ve středověku, kdy Arabové začali vyrábět nezvyklou jalovcovou marmeládu, uváděnou v některých starších lékopisech dodnes. Poukazovali na obrovské čistící schopnosti jalovčinek. O Vánocích hospodáři věšeli nade dveře chlévů jalovcové větévky, aby zabránili vstupu zlých duchů ke zvířatům. Na jaře před setím si otírali dlaně o jalovec, poněvadž se věřilo, že pak na polích nerozbují plevel. Pod jalovcovým keřem údajně bydleli skřítkové, z nichž někteří škodili lidem. Když někde onemocněly děti, přinesla maminka pod nejbližší jalovec chleba a vlnu, čímž odlákala zlé skřítky od dětí, a ty se rychle uzdravily.

„Drogou jsou plody – jalovčinky. Sbíráme jen pěkné modročerné bobulky. Po usušení musí být plné, lesklé, nezvrásněné. Tyto plody jsou běžně k dostání v bylinkářství či lékárnách,“ vysvětluje paní Procházková. Jalovčinky mají obrovské dezinfekční působení. Jednou za čas je jistě užitečné pomalu rozžvýkat pět až osm bobulek na pročištění organismu. Jalovčinky mají velké močopudné účinky, ale dráždí ledviny, takže byly z užívání v urologii vyřazeny. Jejich doménou se stala revmatologie. Zde se uplatňují v léčbě bolestivých kloubů a páteře. Umějí také zlepšit trávení, odstranit bolesti žaludku a zlepšují hospodaření organismu se žlučí.

Z plodů jalovce se připravuje také oblíbená koupel proti revmatismu. K tomuto účelu se mohou používat i mladé větévky. Tato koupel neuvěřitelně posiluje celé tělo. „Připravíme si ji tak, že dáme pět šálků plodů, popřípadě i mladých výhonků do hrnce, přidáme dva litry vody a vaříme dvacet minut. Přecedíme a vlijeme do teplé vanové koupele. Koupeme se dvakrát týdně patnáct minut.“

Víno na posílení organismu

Patnáct gramů drcených jalovčinek zalijeme jedním litrem kvalitního červeného vína, nejlépe v bio kvalitě, necháme dva dny macerovat na teplém místě. Potom dobře přecedíme. „Pijeme štamprlku denně při potížích.“

Tinktura z jalovčinek

Hrst jalovčinek zalijeme pěti sty mililitry padesátiprocentního lihu, pečlivě zavřeme a necháme na teplém místě čtrnáct dní macerovat. Po uplynutí této doby dobře přefiltrujeme a nalijeme do skleněné tmavé lahve. „Zevně tuto tinkturu používáme k potírání bolestivých kloubů a míst. Vnitřně se užívá dvakrát denně deset kapek do dvou dcl čisté vody. Jestliže si tuto tinkturu naředíme na poměr: jedna polévková lžíce tinktury na dvě dcl destilované vody, získáme skvělé pleťové tonikum na mastnou pleť a můžeme docela dobře zabránit akné,“ dodává paní Simona.

Pleťová maska na mastnou pleť

Rozmačkáme několik bobulek jalovce a smícháme se dvěma lžícemi bílého jogurtu. Naneseme na obličej a necháme patnáct minut působit. Potom dobře opláchneme.

V kuchyni se jalovec používá jako koření, zbavuje nepříjemného pachu zelí, kapustu i červenou řepu.

„Jalovec je zcela nevhodný pro osoby s nemocnými ledvinami, těhotné a kojící ženy. Neměl by se vnitřně užívat déle než pět týdnů,“ varuje paní Procházková.

Jestliže nemáme možnost sami si natrhat některé z těchto plodů, můžeme je lehce sehnat v bylinkářství, prodejnách se zdravou výživou či lékárnách.

„Příroda nám nabízí v každém ročním období dary. Rozhodně bychom jich měli pro své zdraví využít,“ dodává na konec Simona Procházková.

Titulní foto: Mike_kiev