Potápění - vzhůru dolů!

Historické milníky pod hladinou

Potápění není žádnou vymožeností moderní doby. Již v dávných dobách se nazí potápěči nořili do vod chladných oceánů nejen proto, aby hledali škeble, perly a poklady, ale i proto, aby překvapili soupeřovy útočníky nebo prozkoumali veškerá zákoutí dobytých území. Pod vodou dýchali pomocí krátkých rákosových stébel, Římané se potápěli s ústy naplněnými olejem, který pod vodou vyplivli, aby popadli dech. Na mnoha kresbách jsou zachyceni potápěči v několikametrových hloubkách s koženými kuklami a dlouhou hadicí směřující k hladině – to však fungovat nemohlo, protože rozdíl tlaků by to neumožňoval.

Tradiční kovová přilbice byla vynalezena počátkem devatenáctého století v Anglii, objevitel skafandru John Dean se tak stal na dlouhou dobu nejznámějším výrobcem potápěčské výstroje na světě. Skafandr byl natolik úspěšný, že britské Královské námořnictvo v roce 1839 založilo první školu potápění. Za zlomový by se dal považovat rok 1865 – byl navrhnut skafandr, do něhož byl vzduch pumpován z hladiny. Potápěč se mohl od vzduchové hadice odpojit a volně se procházet po mořském dně. Tím nejdůležitějším zlepšením byl však jednoduchý ventil, který nejenže potápěče zásoboval vzduchem o tlaku shodném z tlakem okolní vody, ale činil tak pouze tehdy, když se nadechoval.

Vraky - velmi dobrodružné potápění

Vrakové potápění není nic pro amatéry nebo začínající potápěče. Vyžaduje roky praxe, vysokou úroveň dovedností, dlouhé roky zkušeností a dokonalé ovládání technické potápěčské výstroje. Pakliže toto všechno máte a zvládáte, nabízí se vám možnost prohledat romantické vraky lodí, letadla, ponorky a další techniku, jež nedobrovolně skončila v modravých hlubinách. Ať už budete zkoumat vraky lodí z dávné historie či ty nedávno potopené, nepřijdete ani o vodní živočichy, kteří se často právě u takových vraků často zdržují.
Riziko je tu pro začátečníka příliš vysoké. Za nesmyslné překračování hloubkových limitů, vstupování do vraků nebo podcenění výstroje zaplatil nejeden dobrodruh cenu nejvyšší. Pokud vás to láká, neváhejte se v této oblasti vzdělávat a trénovat! Je to ale dlouhá cesta.

Poklady současnosti

I v dnešní době se dají objevit poklady! Dokazuje to tedy fakt, že mořské dno má stále čím překvapovat. Stalo se tak v polovině června letošního roku, kdy potápěči našli u floridských břehů truhlu s několika tisíci perlami při hledání vraku lodi Santa Margareta ze sedmnáctého století.

Rekreační versus technické potápění

Právě tyto dva pojmy jsou zásadní v případě, že se chcete potápění věnovat více. Technické potápění se dá zjednodušeně charakterizovat jako to, při němž mají potápěči výrazně obsáhlejší výstroj, dýchají během jednoho ponoru více směsí, pohybují se ve větších hloubkách a většinou v režimu bez přímého přístupu k hladině. Než se z rekreačních potápěčů stanou techničtí, absolvují mnoho kurzů a stovky ponorů. Krůček po krůčku tedy získáváte zkušenosti, které pak zúročíte i při jiných ponorech, nejen k vrakům. Další takovou obtížnější možností, kde je nutná znalost techniky, je potápění pod ledem.

Jak nenechat výbavu zahálet před zimu?

Právě ice diving, neboli potápění pod ledem, nenechá vás, ani vaši výbavu zahálet přes zimní měsíce. Není to však jen o vysekání díry do ledu, jak si mnoho lidí myslí. Pod led by neměl nikdo chodit sám – to platí i pro klasické potápění, zde ale dvojnásob! Nezbytností je i vodící šňůra, riziko ztráty orientace pod silnou vrstvou ledu není nízké. I když se potápíte na místech vám dobře známých, nebyli byste ani první ani poslední, kdo by cestu zpět na led nenašli.

Zdroj: krakendive.cz, expedicesalem2005.com

Titulní foto: Max Bolotnikov