Příčiny přejídání II

Proč se přejídáme?

MUDr. Poupětová uvádí devět možných příčin přejídání. Jsou jimi jídlo jako:

• Ochrana před úzkostí
• Ukojení potřeby okamžitého uspokojení
• Úleva od deprese a agrese
• Podvědomá ochrana před láskou a intimitou
• Trest pro sebe, nebo pro své okolí
• Vzpoura proti sobě i ostatním
• Vyjádření potřeby kontroly
• Náhrada ukojení hladu po lásce
• A dále vlivy kulturní (tlaky, paradoxy, ideály, iluze)

Vlivy kulturní (tlaky, paradoxy, ideály, iluze)

Na člověka dnes působí mnoho různých tlaků ze všech stran. Na jedné straně se ženy snaží dosáhnout ideálu krásného štíhlého těla, který je propagován modelkami po celém světě. Na straně druhé mnoho reklam nabízí sladká pokušení ve formě bonbónů, čokolád či sušenek. Do toho se objevuje stále více reklam na zaručeně správný hubnoucí výrobek či přístroj, který nás zbaví bez námahy přebytečných kil. Tyto protichůdné tlaky v nás mohou vyvolávat zmatky a často vedou ke vzniku různých excesů (například k posedlosti po jídle, nebo naopak po dokonalé figuře).

Jídlo jako ochrana před úzkostí

Jídlo podporuje v mozku tvorbu endorfinů – „vnitřních drog“. Ty způsobují zlepšení nálady, zmírňují bolest a uvolňují napětí. Jídlo tímto způsobem přináší rychlou a snadnou úlevu od úzkosti. Jídlo také způsobuje zvýšení hladiny cukru v krvi. To nám přinese novou energii a kromě pocitu sytosti i pocit uklidnění. Pro mnoho lidí to může znamenat již automatický reflex: jsem v nepohodě – dám si nějakou dobrotu – uleví se mi.

Jídlo jako ukojení potřeby okamžitého uspokojení

Někteří lidé více dávají, než přijímají, více se starají o potřeby druhých, než o své, což může vyvolávat pocity nespokojenosti. Tyto pocity (většinou trvalého rázu) mohou tito lidé na čas uspokojit nějakým jídlem. Vytváří se tak u nich náhradní forma uspokojení. Místo emočních vazeb se přejídají. Tito lidé však za své chování většinou nemohou. Nedostatek citových potřeb totiž může mít na svědomí neuspokojení potřeb v ranném dětství. Pokud rodiče dítěti nedali pocit blízkosti a lásky, tyto děti si v dospělosti mohou tyto pocity saturovat právě jídlem či nějakým náhradním zdrojem.

Jídlo jako úleva od deprese a agrese

Člověk trpící depresí je často člověk velmi hodný, mnohdy si zakazuje zlobit se na ostatní. Takový člověk potlačuje projevy agrese a místo nich často cítí vinu. Za to se může trestat třeba přejídáním. Jeho následkem je potom obezita. To posiluje pocit viny, a člověk se pak uzavírá do bludného kruhu přejídání.

Jídlo jako podvědomá ochrana před láskou a intimitou

Přejídání může zajistit určitou ochranu před citovou vazbou. Pokud jsme obézní, činí nás to nepřitažlivými a chrání nás to před navozením nového vztahu. Tím se ochudíme o projevy lásky. Na druhé straně nezažijeme rozchod a následné opuštění, a tím se vyhneme nepříjemným zkušenostem. Tato situace nastává většinou tehdy, když prožijeme nějakou traumatickou událost (nevěru, úmrtí partnera či konec vztahu).

Jídlo jako trest pro sebe nebo pro své okolí

Pokud jsme obtěžkáni vinou (ať už skutečnou či domnělou), může nám přejídání zajistit méně bolestivé emoce. Je totiž jednodušší trestat se přejídáním a nadváhou, než se zabývat zlostí na sebe za to, co jsme udělali špatně. Můžeme i sklouznout do role „obětního beránka“, který nese již tak dost velké břemeno (obezitu), že je druhými omlouván, protože není schopen zvládat další nároky života.

Jídlo jako vzpoura proti sobě i ostatním

Pokud člověka tlačí okolí (rodič, partner) do toho, aby udržoval perfektní figuru, a on nedokáže tomuto tlaku odolat, může reagovat protestem ve formě přejídání. To se stává určitou obranou před tím, co je po něm požadováno. Nejhorší je, podle MUDr. Poupětové, pokud rodiče nutí děti na jedné straně jíst a na druhé straně vyžadují, aby dítě nebylo tlusté. Tento tlak, kterému se dítě nemůže bránit, často vede až k rozvoji mentální anorexie či bulimie.

Jídlo jako vyjádření potřeby kontroly

Přejídání může být spojeno s jistou formou psychické nemoci, a to obsedantně - kompulzivní poruchou. Nemocného v nadměrné míře napadají úzkostné představy a myšlenky (obsese), které nedokáže ovládnout a uchyluje se k určitému nutkavému jednání (kompulzi), které mu od úzkosti uleví. Takovýmto jednáním může být i přejídání. Tato nemoc často postihuje přílišné perfekcionalisty či lidi, kteří chtějí mít nad svým životem absolutní kontrolu. Tuto kontrolu tak člověk zdánlivě získává například nad jídlem, kdy se buďto přejídá, nebo naopak příliš hladoví. Pravda je však ta, že jídlo ve skutečnosti ovládá daného člověka.

Jídlo jako náhrada ukojení hladu po lásce

Každé dítě má potřebu být milováno. Děti, kterým rodiče neposkytli dostatek lásky, mají v dospělosti problém navazovat milostné vztahy. Neumí lásku dávat. Takoví lidé chodí s „hladovým srdcem“, které volá po naplnění. Většinou však k naplnění nedochází ve vztahu. Tak namísto skutečné lásky přichází jídlo, které poslouží jako náhražka. Člověk se může přejídat a jeho pocity jsou na chvíli uspokojeny. Z dlouhodobého hlediska však tloustne a jeho srdce zůstává nenaplněno.

Závěr

Kromě biologické poruchy příjmu potravy může nastat i jedna ze situací, kterou jsme právě uvedli. Člověk může zahánět úzkost či stres jídlem, může podléhat tlaku okolí či reklam, které na něj útočí z médií, může jídlem nahrazovat touhu po lásce. Ve všech těchto případech slouží jídlo jako náhradní forma řešení neuvědomovaného problému. Jídlo pomáhá (stejně jako například alkohol) jen na omezenou dobu a většinou nám brání vidět situaci jasněji. Pokud máme s jídlem problémy, měli bychom popřemýšlet, co můžeme ve svém životě změnit, aby jídlo již nebylo pánem nad naším životem.

Zdroje: Poupětová, Š.: Bludný kruh přejídání, Poupětová, Š.: O nadbytečných kilogramech, hladu po lásce a výchově

Titulní foto: Tomasz Trojanowski