Proč je Český ráj rájem
8.10.2007, Adriana Dosedělová, článek
Na Sedmihorky jsem narazila zcela náhodně. Se svým synem jsme se minulý týden vydali na takový menší, (tedy jak pro koho) asi sedmikilometrový výlet z Hrubé Skály na Valdštejn a odtud pak na vlak do Sedmihorek. Ideální cestou na vlak se nám zdála právě ta do Sedmihorek. Trasa byla vskutku nádherná, dobře značená.
Průchodem přes Hruboskalsko jsme se nakonec dostaly do malebného objektu Sedmihorek, o němž jsme dříve neměli moc velké ponětí. A hle, ony to byly kouzelné maličké lázničky. Až později jsem zjistila, že v na přelomu devatenáctého a dvacátého století patřily mezi nejoblíbenější v České republice vůbec. Orea Hotels, její nynější vlastník, se postupně snaží navrátit její lesk z dávno ztracené slávy, avšak bohužel se již nejedná o lázně v pravém slova smyslu. Myslím si však, že pobyt zde každého pohladí na duši i na srdci a domů se vrátí s plným kufrem vzpomínek a úchvatných zážitků.
V nádherné krajině Českého ráje s majestátními skalním městem, s řadou hradů i zámků, jejíž duši dokresluje nespočet vyhlídek, na úplném kraji obce Karlovice, objevíte lázeňský komplex v čistém lesoparku pod hruboskalským městem, s nímž jejich historie úzce souvisí.
Kdyby nebylo Dr. Antonína Šlechty, nebyly by se v 1841 staly Sedmihorky nejstarším vodoléčebným ústavem v Čechách. Doktor Šlechta byl nadšeným zastáncem vodoléčebných metod Vincence Priesnitze a již delší dobu se zamýšlel nad založením lázeňského ústavu v turnovském okolí. Podnětem k těmto úvahám byla romantická krajina bohatá na velké množství studené pramenité vody, o jejíž využití v léčbě uvažoval. Obrátil se proto na tehdejšího majitele hruboskalského panství Aloise Lexu, rytíře z Aehrentalu, kterému se nápad líbil a dal doktorovi Šlechtovi možnost vybrat si některé z jeho nejkrásnějších míst v panství. Volba padla na Waterberské polesí pod Hrubou skálou, v níž je nespočet pramenů se studenou vodou s průměrnou teplotou osm a půl stupně Celsia. S pomocí majitele se wartenberské polesí postupně měnilo na lázeňské domy. První lázeňský host zde zavítal koncem července roku 1841, avšak k oficiálnímu otevření došlo až o rok později. Zpočátku nesly jméno Bad Wartenberg. Koncem století, v průběhu českého uvědomování však název změnily v české libozvučné pojmenování Sedmihorky (podle sedmi vršků z pod nichž vytékaly léčivé prameny).
Lázeňské počátky byly zpočátku velmi skromné pro nedostatek provozních i ubytovacích prostorů. Návštěvnost však postupně stoupala s šířením jejich dobré pověsti. Těšily se přízní nejen rakouské monarchie, ale i vysoce postavených hostů z cizích zemí (z Ruska, Německa, Turecka i Švédska), mezi časté hosty patřili přátelé rodiny Aehrentalu. Krom německy mluvících hostů zde pobývala významná část vlasteneckých osobností veřejného a kulturního života, které k sobě dr. Šlechta zval (Jan Neruda, Eliška Krásnohorská, Otýlie Sklenárová-Malá, Marie Hübnerová, J. Bittner s Marií Bittnerovou, Jindřicha Mošnu a Eduarda Vojana, historika Josefa Golla, Josefa Jiřího Kolára, malíř Hanuš Schweiger a spisovatel Gustav Pflegr – Moravský).
Čeští lázeňští klienti nadšení okolní krásou kraje počaly oblast nazývat v devatenáctém století Českým rájem. Pojmenování Český ráj se rychle vžil, a to nejen jako označení Hruboskalska, ale pro rozsáhlé území od Jičína, přes Turnov až k Mnichovu Hradišti a na Maloskalsko. Léčily se zde nemoci pohybového aparátu, srdeční onemocnění, chudokrevnost, blednička, hysterie, trudnomyslnost, morfinismus, alkoholismus, otylost, astma, syfilis, nervové onemocnění a nemoci močových cest.
Foto: Adriana Dosedělová
Nejdůležitější terapií byla bezpochyby vodoléčba, kromě ní se zde poskytovaly i jiné procedury, jako napříkald parní terapie, různé koupele, elektroléčba, baleno terapie, léčebný tělocvik, pěší chůze, dieta, popíjení vody z místních pramenů, vegetariánská strava či popíjení kozího mléka.
Posledním jejich lékařem byl dr. Tadra, který však musel po vyhlášení mobilizace v roce 1914 nastoupit vojenskou službu v rakouské armádě, což znamenal definitivní konec léčebných lázní v Sedmihorkách. Nicméně objekt se nadále využíval k ubytovávání letních hostů, jen označení se změnilo z vodoléčebných lázní na klimatické. Po roce 1945 došlo ke znárodnění a převedeny do správy Ústřední rady odboru, která zde zřídila zotavovnu Revolučního odborového hnutí (ROH), k výběrové rekreaci pracujících. V současné době celý komplex funguje jako hotel s nabídkou baleno centra a s dostatkem společenských a kongresových prostor. Nejedná se tedy o klasický lázeňský provoz.
Mezi nejstarší a velmi silný patří pramen Sedmihorka, nazývaný také Aloisův (po majiteli panství). Na tomto místě je dnes vybudováno prameniště napájející vodojem veřejného vodovodu pro osadu Sedmihorky a autokempink. Naproti němu byl Hermínin pramen, později přejmenován na Husův, který se bohužel nezachoval. Po cestě dále je Barbořin pramen, nazvaný podle manželky dr. Šlechty. Blízko něj najdeme i Antonínův pramen, pojmenovaný po zakladateli lázní. Je památný tím, že se u něj v roce 1839 dohodli dr. Šlechta s rytířem Aehrentalu na založení lázní. Dále pak pokračují prameny Josefův, Felixův, který je prameništěm pro areál lázní Sedmihorky s kaskádovou úpravou z roku 1996 a Vilém Vojtěchův, jež v roce 1928 přejmenovali na pramen Kořenského, při příležitosti osmdesátých narozenin slavného cestovatele častého hosta Josefa Kořenského. Přímo v kolonádě uprostřed pomníčku tryská Jánský pramen pojmenovaný podle majitele panství. U silnice pod starým lázeňským domem, nyní ubytovna Pramen, byl umístěn pomníček s tekoucí vodou, takzvaná Elizabetina studna (pojmenovaná druhým jménem manželky majitele panství). Voda je bohatá na železo.
Hotel tvoří pět samostatných objektů umístěné v lesoparku. Pokoje jsou dvou kategorií (se sociálním zařízením nebo společným, na chodbě). V areálu je velké parkoviště, nová kolonáda, selská jizba s vinárnou a hospodářské zázemí. Gastronomické umění má zde dlouholetou tradici a její věhlas je znám více než sto let. Na kulinářském umění si zakládají a okusil je dokonce i prezident Tomáš Garyk Masaryk. V lázeňském komplexu je nově otevřená kavárna Café Kolonáda se zahradou z níž je krásný výhled na kolonádu na níž se konají pravidelné hudební večery s letním kulturním programem.
Lázně Sedmihorky nabízejí možnosti pořádání banketů rautů, svateb, konferencí či strávení dovolené. Můžete zde přijet záměrně za účelem využití jednoho z několika programů. Nabízejí pobyty pro seniory, wellnes pobyt, romantické víkendy, relaxační týden anebo program nazvaný Barevný podzim, který samozřejmě probíhá mimo letní sezónu. Absolvovat zde můžete spoustu ozdravných a relaxačních procedur jako je například: tělové peelingy, masáže mořskými řasami, koupel z mořských řas, ale i perličkové a jiné koupele, či masáže, dále pak rašelinový zábal a poradenství i prodej relaxační kosmetiky.
Pěší turistika, mototuristika, cykloturistika ( je zde jedna z nejlépe značených cyklostezek), koupání, horolezectví, projížďka na koni, rybaření, letecké výlety nad Českým rájem, solárium, fitness, sauna.
Modré a žluté značení vede přímo do lázeňského areálu, červená je krásná dobře schůdná, dle mne nenáročná a také nejvíc frekventovaná Zlatá stezka Českým rájem. Ona modrá je takzvaná Angrova turistická trasa spojující cestu mezi hradem Valdštejn a Sedmihorkami, její spodní část u Pramenů je přírodovědně naučná a děti si u ní přijdou na své. Prochází skalními roklemi i vyhlídkami, seznámí vás s prameny, které můžete i ochutnat a ukáže vám i překrásný hrad Valdštejn.
Návštěvou můžete poctít nedaleký Bažantník, což je rezervace s lipovým zárostem stejnojmenným rybníkem. Patří k ní i vlhké louky, mohutné duby, přestárlé stromy a vzácná květena.
Hruboskalsko je přírodní rezervace, jež zahrnuje jádrové území Hruboskalského skalního města s výraznými skalními skupinami, je nejcennější a nejlépe vyvinutým skalním městem charakteristickým pro prostředí Českého ráje. Krom toho je významná i z botanického a zoologického hlediska.
Foto: Adriana Dosedělová
Adamovo lože - vytesaný reliéf do pískovce, jež symbolizuje tři Adamy (Adam –člověk, Adam Valdštejn-majitel panství a František Adam pokračovatel rodné větve). Natáčela se zde i pohádka o Bajajovi.
Arboretum Bukovina je původně zámeckým parkem.
Hlavatice – osamocená pískovcová skála 300m.n.m. Stojící na severozápadním okraji Hruboskalské plošiny, z níž je rozhled na Turnovsko, Ještěd i Jizerské hory.
Hrubá Skála, zámek na pískovcových skalách, postavený na místě původního hradu. Dnes hotel. Přístupné je nádvoří a věž s úchvatným výhledem do dalekého širokého okolí.
Kopicův statek s basreliéfy výjevů českých dějin jejíž autorem je majitel statku V. Kopic.
Mariánská vyhlídka je nejproslulejší vyhlídkou v Českém ráji. Nabízí známé pohlednicové výjevy Hrubé Skály, Trosek a Kozákova.
Na nalezišti drahokamů – Kozákově můžete vystoupat na rozhlednu z níž je překrásný pohled do dalekého kraje. Vidíte celý Český ráj a dokonce i Krkonoše. Myšší dírou se můžete nejkratší cestou dostat z Hrubé Skály do Sedmihorek a naopak. Myší díra svůj název nemá jen tak pro nic za nic, jelikož se jedná o úzkou rozsedlinu ve skalách.
Již několikrát zmiňované skalní město, je jedno z nejkrásnějších a nejpozoruhodnějších oblastí Českého ráje. Málokde na světě naleznete podobně romantické, bizardní a rozmanité útvary jako zde. Podle jejich podob také nesou různé názvy: Sfinga, Kapelník, Maják, čarodějnice, Lebka, Mnich a jiné.
Rovensko pod Troskami je obec ležící pod Troskami v níž naleznete dřevěnou zvonici s obrácenými takzvaně rebelantskými zvony. Symbolický hřbitov horolezců byl založen pod Nekonečnou skalou. Původní myšlenka sochaře a horolezce V. Karouška vešla v naplnění po tragédii horolezecké výpravy v Peru v roce 1970, kde paradoxně zahynul i nositel tohoto nápadu.
Valdštejn - podle všech průvodců se jedná o zříceninu hradu, nicméně si myslím, že příliš toho se zříceninou nemá. Část hradu je zříceninou, ale ten zbytek je překrásným hradním komplexem, jež stojí za shlédnutí. V kapli můžete shlédnout i údajnou jedinou podobiznu Karla Hynka Máchy.
Nedaleký Turnov je městem drahých kamenů. Vyrábí se zde český granát. Naleznete zde Okresní muzeum, zámek Hrubý rohovec a také dlaskův statek.
Místa ležící trochu dál stojící za shlédnutí se zmíním o Kosti, Jičínu, Prachově, Dětěnicích, Mnichovu Hradišti, Humprechtu a Jinonických rybnících.
Rekreace v Sedmihorkách je ideální jak pro seniory, tak pro mladé páry. Dobře značené stezky s různou variabilností obtížnosti a schůdnosti jsou vhodné i pro mladé rodiny s kočárky. Sedmihorky si již dávno oblíbili pejskaři, novomanželé či manželé, jež zde přijíždějí za romantikou. Pobyt v Sedmihorkách doporučují všem, kteří potřebují vypadnout z každodenního kolotoče, touží po klidu a romantice a nenásilné relaxaci, kterou chtějí prožít aktivně či jen tak trochu relaxačně s procházkami. Byť toto místo ztratilo glejt lázeňského města, myslím si, že blahodárně na lidské zdraví působí dodnes, inu posuďte sami.
Titulní foto: www.dreamstime.com
Kdo hledá, ten najde
V nádherné krajině Českého ráje s majestátními skalním městem, s řadou hradů i zámků, jejíž duši dokresluje nespočet vyhlídek, na úplném kraji obce Karlovice, objevíte lázeňský komplex v čistém lesoparku pod hruboskalským městem, s nímž jejich historie úzce souvisí.
Bez minulosti by nebylo dneška
Kdyby nebylo Dr. Antonína Šlechty, nebyly by se v 1841 staly Sedmihorky nejstarším vodoléčebným ústavem v Čechách. Doktor Šlechta byl nadšeným zastáncem vodoléčebných metod Vincence Priesnitze a již delší dobu se zamýšlel nad založením lázeňského ústavu v turnovském okolí. Podnětem k těmto úvahám byla romantická krajina bohatá na velké množství studené pramenité vody, o jejíž využití v léčbě uvažoval. Obrátil se proto na tehdejšího majitele hruboskalského panství Aloise Lexu, rytíře z Aehrentalu, kterému se nápad líbil a dal doktorovi Šlechtovi možnost vybrat si některé z jeho nejkrásnějších míst v panství. Volba padla na Waterberské polesí pod Hrubou skálou, v níž je nespočet pramenů se studenou vodou s průměrnou teplotou osm a půl stupně Celsia. S pomocí majitele se wartenberské polesí postupně měnilo na lázeňské domy. První lázeňský host zde zavítal koncem července roku 1841, avšak k oficiálnímu otevření došlo až o rok později. Zpočátku nesly jméno Bad Wartenberg. Koncem století, v průběhu českého uvědomování však název změnily v české libozvučné pojmenování Sedmihorky (podle sedmi vršků z pod nichž vytékaly léčivé prameny).
Lázně mnoha významných jmen
Lázeňské počátky byly zpočátku velmi skromné pro nedostatek provozních i ubytovacích prostorů. Návštěvnost však postupně stoupala s šířením jejich dobré pověsti. Těšily se přízní nejen rakouské monarchie, ale i vysoce postavených hostů z cizích zemí (z Ruska, Německa, Turecka i Švédska), mezi časté hosty patřili přátelé rodiny Aehrentalu. Krom německy mluvících hostů zde pobývala významná část vlasteneckých osobností veřejného a kulturního života, které k sobě dr. Šlechta zval (Jan Neruda, Eliška Krásnohorská, Otýlie Sklenárová-Malá, Marie Hübnerová, J. Bittner s Marií Bittnerovou, Jindřicha Mošnu a Eduarda Vojana, historika Josefa Golla, Josefa Jiřího Kolára, malíř Hanuš Schweiger a spisovatel Gustav Pflegr – Moravský).
Čeští lázeňští klienti nadšení okolní krásou kraje počaly oblast nazývat v devatenáctém století Českým rájem. Pojmenování Český ráj se rychle vžil, a to nejen jako označení Hruboskalska, ale pro rozsáhlé území od Jičína, přes Turnov až k Mnichovu Hradišti a na Maloskalsko. Léčily se zde nemoci pohybového aparátu, srdeční onemocnění, chudokrevnost, blednička, hysterie, trudnomyslnost, morfinismus, alkoholismus, otylost, astma, syfilis, nervové onemocnění a nemoci močových cest.
Foto: Adriana Dosedělová
Nejdůležitější terapií byla bezpochyby vodoléčba, kromě ní se zde poskytovaly i jiné procedury, jako napříkald parní terapie, různé koupele, elektroléčba, baleno terapie, léčebný tělocvik, pěší chůze, dieta, popíjení vody z místních pramenů, vegetariánská strava či popíjení kozího mléka.
Posledním jejich lékařem byl dr. Tadra, který však musel po vyhlášení mobilizace v roce 1914 nastoupit vojenskou službu v rakouské armádě, což znamenal definitivní konec léčebných lázní v Sedmihorkách. Nicméně objekt se nadále využíval k ubytovávání letních hostů, jen označení se změnilo z vodoléčebných lázní na klimatické. Po roce 1945 došlo ke znárodnění a převedeny do správy Ústřední rady odboru, která zde zřídila zotavovnu Revolučního odborového hnutí (ROH), k výběrové rekreaci pracujících. V současné době celý komplex funguje jako hotel s nabídkou baleno centra a s dostatkem společenských a kongresových prostor. Nejedná se tedy o klasický lázeňský provoz.
Zpod sedmi vršků vytéká deset pramenů
Mezi nejstarší a velmi silný patří pramen Sedmihorka, nazývaný také Aloisův (po majiteli panství). Na tomto místě je dnes vybudováno prameniště napájející vodojem veřejného vodovodu pro osadu Sedmihorky a autokempink. Naproti němu byl Hermínin pramen, později přejmenován na Husův, který se bohužel nezachoval. Po cestě dále je Barbořin pramen, nazvaný podle manželky dr. Šlechty. Blízko něj najdeme i Antonínův pramen, pojmenovaný po zakladateli lázní. Je památný tím, že se u něj v roce 1839 dohodli dr. Šlechta s rytířem Aehrentalu na založení lázní. Dále pak pokračují prameny Josefův, Felixův, který je prameništěm pro areál lázní Sedmihorky s kaskádovou úpravou z roku 1996 a Vilém Vojtěchův, jež v roce 1928 přejmenovali na pramen Kořenského, při příležitosti osmdesátých narozenin slavného cestovatele častého hosta Josefa Kořenského. Přímo v kolonádě uprostřed pomníčku tryská Jánský pramen pojmenovaný podle majitele panství. U silnice pod starým lázeňským domem, nyní ubytovna Pramen, byl umístěn pomníček s tekoucí vodou, takzvaná Elizabetina studna (pojmenovaná druhým jménem manželky majitele panství). Voda je bohatá na železo.
Lázeňský areál pod drobnohledem
Hotel tvoří pět samostatných objektů umístěné v lesoparku. Pokoje jsou dvou kategorií (se sociálním zařízením nebo společným, na chodbě). V areálu je velké parkoviště, nová kolonáda, selská jizba s vinárnou a hospodářské zázemí. Gastronomické umění má zde dlouholetou tradici a její věhlas je znám více než sto let. Na kulinářském umění si zakládají a okusil je dokonce i prezident Tomáš Garyk Masaryk. V lázeňském komplexu je nově otevřená kavárna Café Kolonáda se zahradou z níž je krásný výhled na kolonádu na níž se konají pravidelné hudební večery s letním kulturním programem.
Lázně Sedmihorky nabízejí možnosti pořádání banketů rautů, svateb, konferencí či strávení dovolené. Můžete zde přijet záměrně za účelem využití jednoho z několika programů. Nabízejí pobyty pro seniory, wellnes pobyt, romantické víkendy, relaxační týden anebo program nazvaný Barevný podzim, který samozřejmě probíhá mimo letní sezónu. Absolvovat zde můžete spoustu ozdravných a relaxačních procedur jako je například: tělové peelingy, masáže mořskými řasami, koupel z mořských řas, ale i perličkové a jiné koupele, či masáže, dále pak rašelinový zábal a poradenství i prodej relaxační kosmetiky.
Sportovní vyžití
Pěší turistika, mototuristika, cykloturistika ( je zde jedna z nejlépe značených cyklostezek), koupání, horolezectví, projížďka na koni, rybaření, letecké výlety nad Českým rájem, solárium, fitness, sauna.
Turistické zajímavosti v okolí Sedmihorek
Modré a žluté značení vede přímo do lázeňského areálu, červená je krásná dobře schůdná, dle mne nenáročná a také nejvíc frekventovaná Zlatá stezka Českým rájem. Ona modrá je takzvaná Angrova turistická trasa spojující cestu mezi hradem Valdštejn a Sedmihorkami, její spodní část u Pramenů je přírodovědně naučná a děti si u ní přijdou na své. Prochází skalními roklemi i vyhlídkami, seznámí vás s prameny, které můžete i ochutnat a ukáže vám i překrásný hrad Valdštejn.
Návštěvou můžete poctít nedaleký Bažantník, což je rezervace s lipovým zárostem stejnojmenným rybníkem. Patří k ní i vlhké louky, mohutné duby, přestárlé stromy a vzácná květena.
Hruboskalsko je přírodní rezervace, jež zahrnuje jádrové území Hruboskalského skalního města s výraznými skalními skupinami, je nejcennější a nejlépe vyvinutým skalním městem charakteristickým pro prostředí Českého ráje. Krom toho je významná i z botanického a zoologického hlediska.
Foto: Adriana Dosedělová
Adamovo lože - vytesaný reliéf do pískovce, jež symbolizuje tři Adamy (Adam –člověk, Adam Valdštejn-majitel panství a František Adam pokračovatel rodné větve). Natáčela se zde i pohádka o Bajajovi.
Arboretum Bukovina je původně zámeckým parkem.
Hlavatice – osamocená pískovcová skála 300m.n.m. Stojící na severozápadním okraji Hruboskalské plošiny, z níž je rozhled na Turnovsko, Ještěd i Jizerské hory.
Hrubá Skála, zámek na pískovcových skalách, postavený na místě původního hradu. Dnes hotel. Přístupné je nádvoří a věž s úchvatným výhledem do dalekého širokého okolí.
Kopicův statek s basreliéfy výjevů českých dějin jejíž autorem je majitel statku V. Kopic.
Mariánská vyhlídka je nejproslulejší vyhlídkou v Českém ráji. Nabízí známé pohlednicové výjevy Hrubé Skály, Trosek a Kozákova.
Na nalezišti drahokamů – Kozákově můžete vystoupat na rozhlednu z níž je překrásný pohled do dalekého kraje. Vidíte celý Český ráj a dokonce i Krkonoše. Myšší dírou se můžete nejkratší cestou dostat z Hrubé Skály do Sedmihorek a naopak. Myší díra svůj název nemá jen tak pro nic za nic, jelikož se jedná o úzkou rozsedlinu ve skalách.
Již několikrát zmiňované skalní město, je jedno z nejkrásnějších a nejpozoruhodnějších oblastí Českého ráje. Málokde na světě naleznete podobně romantické, bizardní a rozmanité útvary jako zde. Podle jejich podob také nesou různé názvy: Sfinga, Kapelník, Maják, čarodějnice, Lebka, Mnich a jiné.
Rovensko pod Troskami je obec ležící pod Troskami v níž naleznete dřevěnou zvonici s obrácenými takzvaně rebelantskými zvony. Symbolický hřbitov horolezců byl založen pod Nekonečnou skalou. Původní myšlenka sochaře a horolezce V. Karouška vešla v naplnění po tragédii horolezecké výpravy v Peru v roce 1970, kde paradoxně zahynul i nositel tohoto nápadu.
Valdštejn - podle všech průvodců se jedná o zříceninu hradu, nicméně si myslím, že příliš toho se zříceninou nemá. Část hradu je zříceninou, ale ten zbytek je překrásným hradním komplexem, jež stojí za shlédnutí. V kapli můžete shlédnout i údajnou jedinou podobiznu Karla Hynka Máchy.
Nedaleký Turnov je městem drahých kamenů. Vyrábí se zde český granát. Naleznete zde Okresní muzeum, zámek Hrubý rohovec a také dlaskův statek.
Místa ležící trochu dál stojící za shlédnutí se zmíním o Kosti, Jičínu, Prachově, Dětěnicích, Mnichovu Hradišti, Humprechtu a Jinonických rybnících.
Český ráj – romantika pro všechny
Rekreace v Sedmihorkách je ideální jak pro seniory, tak pro mladé páry. Dobře značené stezky s různou variabilností obtížnosti a schůdnosti jsou vhodné i pro mladé rodiny s kočárky. Sedmihorky si již dávno oblíbili pejskaři, novomanželé či manželé, jež zde přijíždějí za romantikou. Pobyt v Sedmihorkách doporučují všem, kteří potřebují vypadnout z každodenního kolotoče, touží po klidu a romantice a nenásilné relaxaci, kterou chtějí prožít aktivně či jen tak trochu relaxačně s procházkami. Byť toto místo ztratilo glejt lázeňského města, myslím si, že blahodárně na lidské zdraví působí dodnes, inu posuďte sami.
Titulní foto: www.dreamstime.com
