Psychické potíže lidí v moderní době

V pasti blahobytu

Porovnáme-li tento fakt s tím, jak lidé žili dříve (a nemusíme se přitom vracet tolik do minulosti), jde o jev nový a paradoxní. V minulosti stačilo lidem zajistit si základní podmínky k přežití a vše ostatní bylo jaksi navíc. Člověk byl spokojen, když si vydělal na živobytí a pokud mu zbyl ještě nějaký čas (či peníz), tato událost byla pro něj „svátkem“. Dnes je situace zcela jiná a ne všichni se s ní dokážeme vyrovnat. Blahobyt, kterého jsme dosáhli nás chytil do pasti. Můžeme si sice koupit vše, co potřebujeme (samozřejmě v rámci našich finančních možností), v obchodech je ohromný výběr ze všech druhů zboží, ale tato nabídka v nás vyvolává nejistotu a zahlcuje nás informacemi. Do toho nás společnost a okolí tlačí k tomu, abychom byli vždy „in“ a měsíc staré zboží vyměnili za nové. Lidé se ztrácejí v nepřeberném množství věcí, máme spoustu volného času a přitom stále více přibývá duševních poruch a potíží.

Počet pacientů v psychiatrických ordinacích stoupá

Jedná se o paradoxní situaci, protože člověk by řekl, že se vzrůstajícím pohodlím se bude psychika lidí zlepšovat, ale opak je pravdou. Počet pacientů, kteří vyhledali odbornou pomoc psychiatra stoupl v letech 2001 až 2005 přibližně o čtvrtinu (Psychiatrická péče v letech 2001-2005). Například v roce 2004 navštívilo psychiatra téměř půl miliónu „nových“ pacientů. Ze šest let staré studie pro Světovou zdravotnickou organizaci dokonce vyplývá, že za několik let budou psychické nemoci nejrozšířenější chorobou světa, která bude stát lidstvo nejvíc peněz (Petrášová, 2005)!

Blahobyt jako možná příčina potíží

Tyto údaje jsou jistě alarmující. Nejedná se však v Evropě o nic mimořádného. „Západní svět“ je na tom ještě o něco hůře. Je proto pravděpodobné, že čísla ještě vzrostou. Vysvětlení příčin tohoto stavu je několik. Může jít o výše zmíněný fakt, že člověk přestává řešit zajištění základních životních potřeb, a současně neví, co si s volným časem a dosaženým blahobytem počít.

Zahlceni informacemi

Dalším vysvětlením může být podle psychiatra Bašného přemíra informací, které se na nás valí z televize, rádia, novin či internetu. Z každého média dostáváme množství zcela jedinečných, často i protichůdných zpráv o dění v celém světě, informací, které těžko dokážeme zpracovat. Jedná se podle mého názoru často o informace, které jsou zbytečné a manipulativní. Zprávy o přírodních katastrofách v nás mohou vyvolat pocit viny a beznaděje, že s tímto si nedokážeme poradit. Zatímco v dobách minulých člověk řešil pouze materiální zajištění svého života, nyní se po něm požaduje, aby soucítil s lidmi z druhého konce světa a pomohl jim v jejich situaci. Je samozřejmě chvályhodné, když někdo přispívá na oběti přírodních katastrof v Asii, přesto beznaděj, která nás zaplaví při zhlédnutí vzdálené katastrofy, v nás může vyvolat pocity úzkosti ze smrti.

Příčinou může být i dědičnost či vliv výchovy v dětství

Dalšími příčinami vzniku duševní poruchy mohou být jak dědičné, tak psychosociální vlivy. V případě maniodeprese či schizofrenie se jedná převážně o vlivy dědičné, v případě depresí či neuróz se stále více odborníků přiklání k převládajícímu vlivu prostředí. Velmi důležitou roli na tomto poli sehrála psychoanalýza, která vyzdvihla do popředí vliv výchovy v rodině. Ten je často určující přitom, jak se člověk bude chovat v budoucnu a jaké choroby ho postihnou. Dle mého názoru jsou dědičné faktory určitými predispozicemi pro to, jak bude člověk jednotlivé životní situace zvládat, vlivy výchovy potom člověka formují k obrazu svému. Do toho se promítá individualita a vitalita každého jedince.

Nebojme se svěřit se svými problémy

Psychické problémy lidí žijících v moderní době tedy nejsou ojedinělé. Kromě výše zmiňovaných chorob se jedná ještě například o alkoholismus či gamblerství. Obě nemoci mají zřetelné psychické příčiny a jejich neléčení může vyústit v danou chorobu. Problémem současně je, že mnoho lidí návštěvu ordinace psychiatra odkládá na dobu, když už je nejhůř a kdy je následná léčba obtížná. Za své psychické problémy ale není důvod se stydět, protože v životě pravděpodobně až polovina lidí onemocní nějakou psychickou poruchou. Nejedná se o stigma, nejedná se o něco, co by v člověku mělo vyvolávat pocity méněcennosti. Proto je vždy lepší o svých problémech mluvit s partnerem, kamarády a v případě závažnějších potíží vyhledat pomoc psychiatra či psychoterapeuta.

Zdroje: Herodková, J. (2005). Psychické potíže mohou postihnout každého z nás., Petrášová, L. (2005). Češi čím dál více potřebují psychiatra, Brožová, J. (2007). Psychiatrická péče v letech 2001-2005.

Titulní foto: www.dreamstime.com