Recenze nové desky Swordfishtrombones - Blood & Milk
1.3.2006, Petr Ch. Kalina, článek
Skupina Swordfishtrombones vydala v pátek 24. února 2006 v pořadí již třetí řadové album s názvem Blood & Milk. Tato kapela vyniká už 12 let především specifickým zvukem, který pomáhají tvořit dechové nástroje (lesní roh, trubka, pozoun). V jedenácti nových skladbách nenajdeme žádná výrazná insrumentální sóla, která často bývají jen virtuóním pozérstvím.
Naopak, jejich písně jsou místy až minimalistickým plynulým během s lehkými hudebními kontrasty. Tento postup okamžitě svede posluchačovu pozornost zejména na působivou zvukovou barvu. Barvy jsou však místy namíchané až příliš. Někde je hudba zahlcena nejrůznějšími zvuky; tím se poněkud ztrácí konkrétní výraz i posluchačova schopnost vychutnat si jistě velmi dobré hudební nápady. Tato výtka však rozhodně neplatí pro svěží píseň Exile, v ní sedí všechno báječně: výraz je čistý a prosté hudební nápady jsou velmi efektní.
Z jednolité zadumané atmosféry alba se dále vydělují rychlejší Hitler In Me a Lo-Fi Animals. Taneční Hitler In Me působí, jako by byla od začátku koncipována jako vedoucí hit alba. A to se už, jak se zdá, povedlo. Píseň již stihla zvítězit ve 40. kole hitparády Rádia Student. Swordfishtrombones očividně umějí vytvořit chytlavý hit, aniž by se zpronevěřili svému klubovému (tedy v komerčně-rozhlasovém smyslu slova poněkud „nehitovému“) stylu.
Ještě jedna drobnost mi však poněkud kazí jinak velmi dobrý dojem z celého alba. Zpěvák Miloš Rejsek se velmi dobře pohybuje v hlubších polohách. Tam má skvělou a pro kapelu již charakteristickou barvu. Běda však, když přejde do výšek (a nejde o výšky nijak závratné). Intonačně je sice ještě v mezích tolerance, ale krásná barva je tatam. A to je velká škoda, protože častá změna polohy hlasu výrazu písní jakými jsou Sleepy Voices nebo PF 2006 rozhodně prospívá. Poloprofesionální kapele by se investice do hlasové výchovy svého leadera rozhodně zúročila.
Nicméně album Blood & Milk je skutečně „krev a mlíko“. Je plnokrevné a mléko je plnotučné - v malém objemu tu najdeme spoustu dobrých věcí. Naši hudební dietáři jistě zůstanou u běžného polotučného a ti, co vůbec neví, co je dobré, si dají odstředěné. Labužníci však sáhnou po novém albu Swordfishtrombones.
Z jednolité zadumané atmosféry alba se dále vydělují rychlejší Hitler In Me a Lo-Fi Animals. Taneční Hitler In Me působí, jako by byla od začátku koncipována jako vedoucí hit alba. A to se už, jak se zdá, povedlo. Píseň již stihla zvítězit ve 40. kole hitparády Rádia Student. Swordfishtrombones očividně umějí vytvořit chytlavý hit, aniž by se zpronevěřili svému klubovému (tedy v komerčně-rozhlasovém smyslu slova poněkud „nehitovému“) stylu.
Ještě jedna drobnost mi však poněkud kazí jinak velmi dobrý dojem z celého alba. Zpěvák Miloš Rejsek se velmi dobře pohybuje v hlubších polohách. Tam má skvělou a pro kapelu již charakteristickou barvu. Běda však, když přejde do výšek (a nejde o výšky nijak závratné). Intonačně je sice ještě v mezích tolerance, ale krásná barva je tatam. A to je velká škoda, protože častá změna polohy hlasu výrazu písní jakými jsou Sleepy Voices nebo PF 2006 rozhodně prospívá. Poloprofesionální kapele by se investice do hlasové výchovy svého leadera rozhodně zúročila.
Nicméně album Blood & Milk je skutečně „krev a mlíko“. Je plnokrevné a mléko je plnotučné - v malém objemu tu najdeme spoustu dobrých věcí. Naši hudební dietáři jistě zůstanou u běžného polotučného a ti, co vůbec neví, co je dobré, si dají odstředěné. Labužníci však sáhnou po novém albu Swordfishtrombones.
