Rozmarýn

Charakteristika

Rozmarýn lékařský, latinským názvem Rosmarinus officinalis, je rostlinka pocházející ze Středomoří, kde se dodnes volně vyskytuje v přírodě. Jedná se o vytrvalý keř, který dorůstá do výšky až jednoho metru. Poznáme ho podle tmavě zelených lístků, které jsou na rubu bělavé, kvítky jsou modré až nafialovělé.

Pěstování

Rozmarýnu svědčí teplá, slunečná místa, u nás se ale potýkáme s rizikem, že přes zimu vymrzne. Pokud se přeci jen rozhodneme pro jeho pěstování, ideálně tak učiníme, pokud využijeme řízkování. Odřezané výhonky se zakoření v kvalitní půdě či vlhkém písku. Pokud vám tento způsob nevyhovuje, můžete se pokusit i o vypěstování ze semínek, ale to už je spíše pro zkušenější zahrádkáře.
Další možností je pěstovat rozmarýn v květináči, čímž alespoň trochu můžeme omezit jeho náchylnost. Lístky se suší při teplotě do třiceti stupňů Celsia ve větraném prostoru. Lístky poté skladujeme v dobře uzavřených nádobkách.

Účinky

Rostlinka obsahuje silici, třísloviny, hořčiny, antioxidanty i glykosidy. Povzbuzuje vylučování trávicích šťáv i žluči, takže povzbuzuje chuť k jídlu i trávení. Dále omezuje růst bakterií, ale působí i močopudně. Posiluje taktéž činnost jater. Rozmarýn se nedoporučuje těhotným ženám a upozorňuje se na jeho přílišné používání kvůli opojným účinkům. Stačí tedy jedna lžička pro 4 osoby.

Využití

V léčitelství se rozmarýn používá při nechutenství, poruchách trávení nebo střevních kolikách. Rozmarýn je ale především vyhledávanou rostlinkou pro zajímavou vůni i chuť lístků. Je oblíben v mexické, anglické, ale i francouzské či balkánské kuchyni. Při přípravě pokrmů jej můžeme použít celý nebo mletý. Hlavně do polévek, k zelenině, do salátu. Hodí se k rybám, ale i do omáček a karbanátků.
Dejte si pouze pozor na dávkování, pokud ho použijete příliš mnoho, může dojít ke zhořknutí pokrmu. Vyhněte se i kombinaci rozmarýnu s bobkovým listem.