Rozrazil 4/06: Brno je Brno ... a nic víc
28.11.2006, Jana Kalousová, článek
Scénický časopis Rozrazil 4/06 na prknech jeviště Divadla Husa na provázku řeší otázku "Proč nemáte rádi Brno?" No řekněte, proč?
Historie celého projektu
Projekt legendárního scénického časopisu Rozrazil má již svou poměrně dlouhou historii. Nápad, vznik a první díl, jehož tématem byla demokracie a který se zrodil jako společný projekt HaDivadla a Divadla na provázku, měl premiéru 28. října 1988. Divadelníci jej vytvořili z potřeby vyslovit rozhodná slova, postoje a fakta o skutečnostech k tehdejšímu režimu.
Na pozicích autorů a tvůrců figurovala taková jména jako Ludvík Kundera, Peter Scherhaufer, Eva Tálská, Petr Oslzlý, Vladimír Čermák, Arnošt Goldflam nebo Josef Kovalčuk. Text s názvem Zítra to spustíme napsal přímo pro Rozrazil tehdejší disident Václav Havel.
Tato divadelní inscenace měla cíleně vyvolat diskuzi na téma demokracie a přestože byla dlouhá čtyři a půl hodiny, odehrálo se pět představení během tří dnů. Scénický časopis Rozrazil se hrál také v Praze v klubu Na Chmelnici, a to právě 17. listopadu 1989. V průběhu tohoto představení přišel na scénu student Roman Ráček, který veřejně podal svědectví o událostech na Národní třídě.
"Hvězdy jsou jak sedmikrásky..."
Rozrazil 4/06 s podtitulem Brno je Brno je Brno je Brno, byl s nostalgickým nádechem premiérově uveden také 17. listopadu, ale tohoto roku. Pod vedením režiséra Vladimíra Morávka a dramaturga Petra Minaříka se k tématu "města Brna" vyjádřili autoři Milan Uhde, Zdeněk Plachý a Jiří Šimáček, Tomáš Kafka, Břetislav Rychlík a Karel Steigerwald.
Každý z nich napsal text, jehož jediným kritériem bylo, aby se vyjadřoval k Brnu. Tyto texty pak od srpna scénicky připravovali režiséři Vladimír Morávek, Břetislav Rychlík, J.A. Pitínský, Zdeněk Plachý, Jiří Jelínek a Jakub Maceček.
Určitá jedinečnost tohoto projektu je zřejmá nejen z jeho historického kontextu a širokého autorského obsazení, ale na významu mu přidává také fakt, že o Rozrazilu 4/06 Česká televize připravila tématický večer.
Ten můžete sledovat v neděli 3.12.2006 na ČT2 od 20:00.
Skládá se z kratších dokumentů, jejichž názvy vám nejspíš mnohé napoví: Škopek, které hodil méno štatlu, Brno je město bolesti, Brno, ty město mých snů a Jundrov je krásnější než Kampa.
Foto: Jana Saavedra
Představení Rozrazil 4/06 se snažilo zachovat podobu scénického časopisu, bohužel se mu to zcela nepodařilo. Zajímavé názory a myšlenky jsou v novém Rozrazilu nahrazeny prvoplánově vtipnými scénkami. Autoři se již nevyjadřují k žádným zásadním problémům, ale parodují zažitý stereotypní obraz Brňáků.
Ano, v Brně se skutečně nikdy nepředčítala Babička. Jistě, každý větší podnik má svou centrálu v Praze, která všechno řídí a kde se pracuje již od půl osmé. Kylie Minogue by jistě byla nadšená z toho, jak její operace prsu dodala odvahu ženám v Brně. Ale je tohle opravdu vše, co se dá o Brnu říct?
"Pije pán z kašny na Zelném rynku..."
"Ane-ane-anekdoty, ty má každý rád!" Tříhodinové představení, které má odpovědět na otázku: "Co je Brno a kdo jsou jeho lidé?", je plné miniaturních hereckých etud, které si pohrávají s trapností, ale konkrétně se k ničemu nevyslovují.
Jáno Sedál jako herec, který přišel dělat konkurz na moderování PPZ-kvízu, to vystihnul větou: "Ale to se sem přece nehodí." Jenže co se sem tedy hodí, když téma je natolik široké, že se může dotýkat téměř čehokoli…
Téma Brna je jakým si vylháním se z dřívější koncepce Rozrazilu. Politické divadlo by dnešní diváky podle Morávka zřejmě nezaujalo, proto je podle něj lepší vtipkovat. Jenže na čí účet? Má divák šanci se v inscenaci poznat? A není náhodou rivalita Prahy a Brna již trochu klišé?
Brněnský krokodýl
V Brně žijí, žili a budou žít zvláštní lidé. Kdo jiný než Brňané, by si mohl vytvořit legendu o drakovi a ještě si jej jako důkaz své směšné “hlouposti“ pověsit na radnici? Jenže, kde žijí lidé, o kterých by se nedalo říct, že jsou zvláštní?
Scéna inscenace Rozrazilu je v barvách Brna. Bíločervené paravány doplňuje visící krokodýl a projekční plátno, ze kterého vystupuje Kylie jako Red Blooded Woman. Na jevišti se střídá celkem účinkuje 18 herců, kteří přecházejí z role do role, zároveň z nich vystupují a přímo oslovují diváky. Tím, že se inscenace snaží zachovat jakousi podobu časopisu, jsou jednotlivé scénky řazeny do rubrik a scénické poznámky nahlas čteny za účelem zcizovacího efektu.
Přestože se na ztvárnění podílelo několik režisérů, nad vším bdí Morávkův duch. Takže typická režijní poetika Jiřího Jelínka, vždy plná slovních hříček a originální vtipnosti je upozaděna, stejně jako jindy výrazná vizuální režie J.A.Pitínského. Svoji osobitost si dokázal zachovat pouze Břetislav Rychlík, ve své povídce Vysílá studio Flédynmaus, která je jakousi parafrází na poměry v brněnském televizním studiu, a jako jediná se otevřeně vyjadřuje k problémům a zobrazuje deziluzi.
"Proč prší, když kapky hustě padat začnou? Proč?"
Je jasné, že po celku, jenž vychází z jednotlivostí, nelze požadovat ucelenost. Jenže i časopis má vždy alespoň jednotnou grafiku, nejen společnou vazbu. Rozrazil 4/06 je poněkud nekompaktní celek, který nedokáže propojit, ani taková píseň, jako Hvězdy jsou jak sedmikrásky nad Brnem.
Jednotlivé herecké výkony však zaujmou energií, kterou do neživotných, neprokreslených a schématických postaviček herci vkládají. Téměř statická přítomnost dvojice nesoucí rakev (Jiří Jelínek a Jiří Kniha), by bez mimického koncertu tváří herců byla ničím.
Herecký soubor Divadla na Provázku doplňují také současní nebo bývalí herci, HaDivadla, takže v tomto směru se na tradici tak trochu navázat podařilo. Na prknech se tak třeba vedle Petra Jeništy, Ivany Hloužkové, Simony Pekové a Tomáše Sýkory, objevuje Martin Dohnal, Jáno Sedal nebo režisér a dokumentarista Břetislav Rychlík.
Chaotickou kompozici celku, jenž má bohužel směrem k závěru kvalitativně sestupnou tendenci, vytváří ale také vtipně doplňují minipříběhy (Arnošt Goldflam: Jak jel tatínek do strašlivého Brna), televizní reportáže o dění na brněnské radnici a povolební patové situaci, nebo osobní vyznání herců z jejich vztahů k Brnu.
Je vtipné sledovat různost názorů a také to, jak se povedlo režiséru Vladimíru Morávkovi napasovat tyto niterné výpovědi, které si herci napsali sami, do celého dění. Zajímavé je pak zjištění, že některé z těchto drobností svou výpovědní hodnotou mnohonásobně převyšují inscenované texty.
Rozrazil 4/06
Rozrazil 4/06 je o Brnu. Možná se snaží říct, jaké Brno je, ale stejně jako jeho podtitul, který zní: Brno je Brno je Brno je Brno, neříká nic, než že Brno je Brno! Proč nemáte rádi Brno? Černé pole, Židenice, Líšeň, Černovice, Heršpice, Pisárky, Lískovec...
Titulní foto: Martin Zeman (Divadlo Husa na provázku)
ROZRAZIL 4/06 Brno je Brno je Brno je Brno
Scénický časopis Divadla Husa na provázku
Scénář: Goldflam, Kafka, Plachý, Rychlík, Steigerwald, Šimáček, Uhde, Zelinský
Režie: Jakub Maceček, Vladimír Morávek, Zdeněk Plachý, J.A: Pitínský, Břetislav Rychlík
Dramaturg: Petr Minařík