Roztáhněte křídla a leťte!

Jak plavat oblohou

K adrenalinovému sportování se můžete dostat i náhodou, jako před časem já. Přihlásila jsem se na novinářský zájezd do rakouských Alp, aniž bych si pořádně přečetla program. Teprve poté jsem se dozvěděla, že si mohu vybrat z následujících disciplin: jízdu na horských kolech nad alpskými propastmi, horolezectví nebo paragliding. Po vyloučení prvních dvou nabídek jsem se ocitla s dalšími asi patnácti účastníky na základně výcvikového klubu. Vyfasovali jsme kanady, přílby, ranec s padákem a hurá na kopec. Domněnka, že paragliding je skákání ze skal nebo z letadla, se ukázala jako mylná. Po dvouhodinové instruktáži, jak rozbalit křídlo, kam zaklapnout všechny pojistky a jak zase všechno uvést do původního stavu, jsme se odhodlali k prvním krůčkům. Nejprve jen po zemi, ale jak ubíhaly hodiny a dny, nabírali jsme výšku a začali skutečně létat. Po několika krocích už můžete brázdit vzduch nad kopci či útesy.

Pokud je slunečný den, dá se využít stoupavých termických proudů, nastoupat i do několikakilometrových výšek a pohybovat se vzduchem až padesátikilometrovou rychlostí. Ocitnete se v otevřeném prostoru a vzduch se vás dotýká podobně jako vlna surfaře na prkně. Paragliding vám umožní sledovat svět doslova s nadhledem, a přitom cítit každý závan větru. Je to nepopsatelný pocit, který musíte zažít.

A ještě jednu výhodu má tento krásný sport – snadnost a dostupnost pro každý věk. Už při prvních výškových letech během základního, obvykle osmidenního výcviku můžete za vhodných podmínek pobýt ve vzduchu desítky minut. Pozor však na přepínání sil! V určitých případech se jako pilot můžete zmýlit pouze jednou. Dlužno dodat, že kurz zvádly na jedničku ženy, pánové tvorstva (až na jednu výjimku vzdali).

Ve vzduchu jako doma

Paragliding vás neoslovil? Nevadí. Mezi nejznámější adrenalinové sporty patří i bungee jumping. Je to vlastně volný pád na pružném laně z výšky několika desítek metrů. Bungee jumping provozovali domorodci na ostrovech v Tichém oceánu už staletí před moderními odvážlivci. Do hloubky se vrhali připoutaní za kotníky pružnými vlákny lián. V roce 1950 se s tímto zvykem seznámila americká novinářská výprava, popsala jej, a dala tak celému světu návod na jedinečnou zkoušku vlastní odvahy.

Zorbing zase vymysleli dva bratři na Novém Zélandu. Nechali se inspirovat náčrtkem slavného malíře a umělce Leonarda Da Vinciho. Znáte onu kresbu muže s rozpařenýma rukama v kruhu? Nápadití Novozélanďané zapojili fantazii a kruh nahradili průhlednou koulí, která vypadá jako nafukovací balón. Zorbovací koule, do které se zasunete, dokáže cestou nabrat až padesátikilometrovou rychlost. Brzdit můžete zpravidla o vodní hladinu, speciální síť nebo o protější kopec.

Kdo se chce svěřit odborníkovi, nechť si zvolí tandemový seskok. Při něm jste připoutány speciálním postrojem ke zkušenému parašutistovi, takzvanému tandem pilotovi. Skáče se obvykle z výšky čtyři tisíce metrů, následuje zhruba jedna minuta volného pádu, padák otevírá tandem pilot asi ve výšce tisíc pět set metrů. Tandemový seskok si může vyzkoušet i vaše dítko starší deseti let či maminka, pokud nemá žádné vážné zdravotní potíže.

Když šňůry nestačí

Zatoužili jste po komfortu letecké kabiny nebo možná patříte mezi ty odvážné ženy, které už poznaly, že bloudit za termikou s větroněm je sice prima, ale občas by bylo fajn podívat se z vrchu třeba na nějaký hrad? Ať už vaše pohnutky byly sebeexotičtějšího charakteru, rozhodly jste se zkrátka stát pilotem aerodynamicky řízených ultra-lehkých letadel.

V praxi to vypadá tak, že po dlouhém papírování a lékařských prohlídkách vás instruktor nejdřív vezme na seznamovací let, abyste si potvrdili, že je tenhle typ letadel pro vás opravdu to pravé. Poté se teprve začne s teoretickou studií, kdy by vám instruktor měl vysvětlit, proč a co "drží" letadlo ve vzduchu, z čeho je aeroplán zkonstruován, na jakém principu funguje řízení, seznámí vás s předletovou prohlídkou letadla, bude se vám snažit do hlavy nacpat důležité úkony pro jednotlivé fáze letu. Pak přejdete k leteckým a spojovacím předpisům a osvojíte si základy meteorologie a nakonec navigace. Všechny tyto znalosti si budete v průběhu výcviku neustále prohlubovat a instruktor by se k nim měl znovu a znovu vracet.

Úvodní teoretický výcvik někde zabere víkend, jinde dva až čtyři týdny, záleží na intenzitě kurzu, počtu účastníku a na vašem volném čase. Zprvu se budete učit lítat jen tak rovně, tedy udržet letadlo v přímém letu tak, aby ani neklesalo nebo stoupalo, ani se nekymácelo ze strany na stranu. Za hodinu, což je minimum času, které byste tomu měli podle osnov věnovat, se naučíte udržet letadlo rovně, i když fouká z boku vítr, anebo si s vámi hraje termika. Když už umíte lítat rovně, učíte se zatáčet – nejdřív aspoň hodinu děláte mírné zatáčky, pak zase hodinu ostré. Během nácviku zatáček se naučíte držet konstantní rychlost v zatáčce, uhlídat zrádnou kuličku, aby ve sklonoměru byla vždy tam, kde patří, tedy ve středu.

Budete tolikrát lítat dokola kolem letiště, až si v hlavě vytvoříte virtuální mapu orientačních bodů, ve kterých se točí která zatáčka, důležité úkony budete křičet ze spaní a možná to s vámi bude ještě horší, než se naučíte správně startovat a přistávat a dělat dobré rozpočty. Podle osnov je na to minimálně dvě hodiny padesát minut, ale nejeden dobyvatel nebes se zapotil, aby to stihl v tomto časovém termínu. Jakmile překonáte okruhy, jdete na skluzy, což je po okruzích příjemná změna. Budete se učit opravovat rozpočet na přistání, "utrácet" výšku, zabraňovat pádům. Jednoho dne si poletíte okruh a instruktor vám ukáže, co se dělá, když vysadí motor.

Od té doby se k vám bude chovat záludně a bez oznámení vám prostě bude zastavovat vrtuli a vy to budete muset vždy dotáhnout na letiště. Jakmile usoudí, že vás těmito kousky nudí, budete se učit vybírat vhodnou plochu pro nouzové přistání v terénu. Časem si dáte aspoň tři přistání s bočním větrem a když už si říkáte, že jste skoro pilot, zakryjí vám přístroje a vy opět trošku tápáte a přemýšlíte, jestli s těmi klapkami neletíte trošku rychle, nebo jestli už kulička nevypadla ze sklonoměru někam pryč. Jestli i tohle zvládnete, blíží se veliký zlom ve vašem leteckém životě, zvláště jsou-li ultralighty vaše první získávaná kategorie. Dostali jste se totiž až k prvnímu sólu!

Titulní foto: Karin Wabro