Sardinie, pýcha Středozemního moře

Poloha ostrova obohatila zdejší kulturu

Plocha ostrova zaujímá přibližně stejný prostor jako Morava a počet obyvatel Sardinie lze srovnat s osazenstvem Prahy a Brna dohromady. Sardinie nabízí směs různorodých kultur. Hlavní faktor sehrála geografická poloha ostrova v sousedství Itálie, Korsiky, Španělska a dokonce i Tuniska. V okolí města Alghero se například dodnes mluví katalánsky. Na Sardinii se lze dopravit letecky nebo trajektem - druhý způsob přepravy je cenově úspornější a navíc turistům umožňuje spatřit úsek pobřeží Apeninského poloostrova, Elbu nebo další menší ostrůvky. Máte rádi zvířátka?:-) když budete mít trochu štěstí, možná váš trajekt doprovodí ke břehu skupinka delfínů…

Příroda je zdatný sochař

Hlavním útočištěm návštěvníků perly Středozemí jsou samozřejmě místní pláže. Evropský Karibik, tak zní jedna z mnoha přezdívek Sardinie. Ostrov si ji vysloužil zřejmě kvůli desítkám odstínů modré, kterými vyzařuje okolní moře. Svůj podíl na této poctě mají i lesknoucí se skály a třpytící se písek. Žulovité skály pod vlivem větru a vody vytvořily nejeden kuriózní útvar připomínající různé druhy zvířat. Mezi nejproslulejší objekty ostrova patří Roccia dell’orso a Roccia dell’elefante, respektive Medvědí a Sloní skála. Slon je dokonce vytvořen z lávového bloku.

Zátoky, jeskyně i hory – vše na jednom ostrově

Sardinské pláže se umisťují na předních příčkách při hodnocení čistoty i půvabu v evropském kontextu. Mezi přístupností pláží a jejich krásou panuje nepřímá úměra. Nejkrásnější místa ke koupání jsou ukryta v po souši obtížně přístupných zátokách. Moře skýtá vhodné podmínky pro potápěče. Okolní příroda návštěvníky jen tak nenechá polehávat na pláži u vody. K seznámení vybízejí početné jeskyně, přilehlé ostrůvky a hory ve vnitrozemí. Nejvyšší sardinský vrchol Punta La Marmora (1834 metrů) převyšuje i naši Sněžku. U návštěvníků nachází stále větší oblibu agroturismus, tedy prázdniny na statku. S ním mohou být spojeny i vyjížďky na koni. Účel cesty na Sardinii je vhodné přizpůsobit teplotním podmínkám. Pěší turistice, cyklistice a horolezectví více přejí jarní a podzimní měsíce. Letní vedra umocňuje teplý suchý vítr zvaný scirocco. Níže uvedené průměrné teploty jsou pouze orientační a mohou se v jednotlivých oblastech ostrova lišit.

Průměrné teploty na Sardinii:

• měsíc, teplota vzduchu/ teplota vody (v °C)
• květen, 25/18
• červen, 28/22
• červenec, 31/23
• srpen, 31/24
• září, 28/24
• říjen, 25/22

Svět "VIP" aneb Smaragdové pobřeží

Sardinie přitahuje movité, mocné a známé osobnosti z řad herců, politiků, obchodníků a sportovců. Vlastníkem letní rezidence na ostrově je i nejbohatší Ital Silvio Berlusconi. Světem "VIP" je část Costa Smeralda neboli Smaragdové pobřeží. Na jedné z nejkrásnějších oblastí ostrova se nachází luxusní hotely, přepychové vily a v přístavech kotví skvostné jachty. Vyhlášeným milionářským sídlem je Porto Cervo. Rozkvět na celém ostrově zažívají golfová centra.

Setkejte se s plameňáky a poznejte původ korku

Sardinie je domovem vzácné fauny i flory. Přechodně se místní laguny stávají útočištěm plameňáků. Suché kamenité stráně si oblíbili mufloni. Ne vždy obyvatelé ostrova poskytnou zvířectvu nerušený klid. V oblasti města Carloforte se uskutečňuje lov tuňáků, jejichž valná část se prodává na japonském trhů. Za několik kusů tuňáka ze Sardinie byste v Tokiu pořídili automobil místní výroby. Na ostrově snadno narazíte na orchideje nebo korkový dub. Z kůry tohoto stromu se vyrábí nejen uzávěry lahví na víno. V obchodech lze nakoupit množství suvenýrů vyrobených z korku, od nádob po šachové figurky. Obchod má na Sardinii dlouhou tradici, vždyť kupní centrum na ostrově založili již Féničané. Dnes v obchodech převažují místní, často rukodělné, výrobky. Krajky, výšivky nebo proutěné košíky poslouží jako vděčná upomínka na návštěvu ostrova. Oblečení je v obchodech, stejně jako jinde v Itálii, nabízeno dle nejnovějších módních trendů.

Tradice, folklor i internet

Při každém kroku je na Sardinii přítomna historie a tradice. Symbolem ostrova jsou nuraghi, věžní konstrukce s válcovitým půdorysem z kamene. Nuraghů je na ostrově kolem sedmi tisíc. Zdrojem obživy velké části obyvatel Sardinie je tradiční rybolov nebo pastevectví. Specifikem ostrova jsou murales, pestré malby na zdech domů - mezi motivy převládají naturalistické výjevy. I když na venkově tradice a folklor hrají prim, podnikatelé z měst se přizpůsobují moderním technologiím a pokoušejí se o expanzi - v Cagliari například vznikla dnes světově známá internetová a telekomunikační firma Tiscali. Její zakladatel, Renato Soru, vykonává v současnosti funkci prezidenta autonomního regionu Sardinie.

Sardové skrývají recept dlouhověkost

Oproti obyvatelům Apeninského poloostrova jsou Sardové méně hluční a více zdrženliví. Nechybí jim jistá „paličatost“. Tak jako jinde ve Středomoří se ani na Sardinii nikam nespěchá. Obyvatelé Sardinie se vyznačují vzhledem k evropským poměrům značnou dlouhověkostí. Konzervativní hodnoty a patriotismus místních obyvatel nejsou přílivu zahraničních turistů příliš nakloněny. Proto se s výstavbou center cestovního ruchu na Sardinii začalo poměrně pozdě.

Kritici i dnes upozorňují na skutečnost, že ostrov by mohl po finanční stránce z turismu těžit daleko více. Opatrnost místních má však své výhody. Sardové jsou velmi uvážliví při výstavbě nových ubytovacích míst pro turisty. Upřednostňují nízkopodlažní stavby, které nehyzdí okolí starších budov. Z pohledu turisty se zdá životní prostředí na Sardinii ve srovnání s ostatními oblastmi Středomoří téměř neposkvrněné, i když ostrov zažil několik afér s ilegálními odkladišti odpadů.

Místní kuchyně stojí za ochutnání

Správný cestovatel neodolá pokrmům vzdálených míst. Na Sardinii rozhodně nebude zklamán. Při přípravě jídel se využívá jehněčího, skopového a vepřového masa. Jako „pasta“ se servírují například gnocchetti sardi, sardinské nočky. Chloubou pastevců je ovčí sýr peccorino sardo, který se podává i s medem. Další oblíbenou pochoutkou ze studené kuchyně jsou pikantní klobásky a ze sladkostí lze doporučit torrone (turecký med) z medu a z mandlí. Na stole nesmí chybět ani místní víno. Mezi nejznámější patří bílé Vermentino, žlutý Nuragus, dezertní Malvasia a červené Cannonau.

Sardinie zkrátka stojí za navštívení, ať už kvůli krásám místním přírody nebo vůni zdejší kuchyně.