Sním či bdím? Spánek a naše tělo I.

Kdy bdíme a kdy sníme?

Když bdíte, víte, co se děje okolo vás: vidíte, slyšíte, cítíte, reagujete svými myšlenkami a činy. Když spíte, vaše smysly dočasně odpočívají. Jsou sice v činnosti, ale většina jimi získaných informací se nedostává do vašeho mozku. V hlubokém spánku si neuvědomujete nic ze svého okolí. Spánek je ovšem velmi kompletní fenomén a je ovládán různými pochody, které probíhají uvnitř mozku.

Jak vlastně mozek funguje

Lidský mozek je mistrovským dílem – je uzavřený do pevné schránky z kostní hmoty, je obklopen ochranným mozkomíšním mokem a uchycen do vazivového pouzdra. Ačkoliv je mozek jedním z nejmocnějších biologických orgánů, je i jedním z nejzranitelnějších.

Aby mohl správně pracovat, musí mít alespoň minimální množství kyslíku a cukru. Jestliže tyto složky postrádá, pak nevyhnutelně umírá. Osm minut bez přítomnosti kyslíku vede k nevratnému poškození mozkových buněk.
Jednou z nejdůležitějších mozkových funkcí je schopnost odpovídat správně na podněty, schopnost „uvědomování si“. Díky tomu můžeme uspokojit své základní potřeby (například žízeň, hlad...). Můžeme se správně vyjadřovat či provádět nějakou tvůrčí činnost. „Vědomí“ nám dodává zvláštní identitu, schopnost správně se rozhodovat.

Elektřina a chemie v našem mozku

Zprávy z mozku jsou přenášeny nervovými buňkami pomocí elektrického proudu. V bodě, kde se stýká nervová buňka s jinou, je drobná štěrbina, zvaná synapse. Elektrický proud přes ni nemůže přeskočit, signál se zde přenáší pomocí chemických látek – poslů, zvaných neurotransmitery neboli mediátory. Když takový posel dojde k membráně další buňky, chemický signál se přemění v elektrický.

Řádné fungování tohoto mechanismu je nezbytné pro duševní zdraví. Mediátory mají vztah k mechanismu spánku. Mohou totiž stav vědomí tlumit nebo povzbuzovat. Mediátor acetylcholin nás udržuje při vědomí, povzbuzuje určité hormony, které podporují paměť a funkci vědomí. Naopak mediátor serotonin tlumí vnímání a pomáhá při usnutí.

Fáze spánku

V roce 1953 studovali lékaři spánek dětí. Pozorovali periodické, přerývané pohyby v očích spících a při následném pozorování dospělých zjistili, že tyto oční pohyby měly během lehkého spánku periodu 10 – 12 minut. Na konci této doby pohyby zmizely, z čehož usoudili, že spánek vstoupil do hlubokého stádia.
Tito lékaři dále odhalili, že lidé spí v cyklech. Přecházejí do lehkého ke tvrdému spaní a naopak – čtyřikrát nebo pětkrát v osmihodinové periodě. Na základě těchto pozorování byl spánek rozdělen do dvou hlavních kategorií – REM (rychlé oční pohyby) a NON – REM (bez rychlých očních pohybů). Někdy se dává přednost rozdělení na synchronizovaný a nesynchronizovaný spánek.

Jídlo před spaním je zárukou ranní únavy

Jestliže jdeme do postele s plným žaludkem, budeme se ráno probouzet unaveni, i kdybychom spali jedenáct a více hodin. Plný žaludek zasahuje do spánku a spánek zase do našeho zažívání. Je to oboustranná cesta k únavě. Těžce stravitelné jídlo před ulehnutím zvyšuje zátěž pro srdce. Zvyšuje se i množství tuku v krevním oběhu, tedy pravděpodobnost srdečního infarktu během spánku. Toto je jedna z příčin, proč polovina všech srdečních záchvatů nastává v noci, právě během spánku.

Ani nejzdravější z nás by neměli přidávat další rizikové faktory ohrožující naše tělesné funkce. Nejlepší pro nás je se najíst zhruba čtyři hodiny předtím, než si půjdeme lehnout. Jestliže jdeme spát s prázdným žaludkem, budeme se po sedmi či osmi hodinách spánku cítit mnohem svěžeji. Lidé, kteří mají problémy s nadváhou, by měli postupně večerní jídlo vynechat úplně, nebo je nahradit ovocem či zeleninou.

Příště se dozvíte, kolik hodin spánku potřebuje naše tělo a jak se vyvarovat jeho poruchám.

Titulní foto: Olga Shelego