Spánek a naše tělo II

Co je vlastně spánek? Jedna definice říká: „Spánek je období sníženého vědomí, z něhož může být osoba správným podnětem probuzena.“ Jinými slovy: ze spánku se můžete probudit.

Kolik hodin denně potřebujeme spát?

Množství spánku potřebné pro dobré zdraví, závisí na věku.

• Novorozenci spí obvykle 16 – 20 hodin denně.
• Malé děti potřebují spát 10 – 12 hodin denně.
• Větší děti a dospělí (13 - 30) potřebují spát asi 8 hodin
• Člověk ve věku kolem 30 - 40 tak 6 – 7 hodin denně.
• Po čtyřicítce potřebné množství spánku opět lehce stoupá.
• To pokračuje až do věku 70 let, kdy zase začíná klesat.

Toto zvyšování a snižování potřeby spát může souviset s metabolismem mozku. Čím je aktivnější činnost mozku, tím se zvyšuje potřeba spánku. Mozek velmi malých dětí je dvakrát aktivnější než mozek mladých lidí, proto potřebuje spánku dvojnásobné množství.

Poruchy spánku

I přirozený spánek má své poruchy. Málokdy jsou opravdu závažné, většinou se dají jednoduše odstranit.

• Obvyklou poruchou spánku je „syndrom předrážděných nohou“. Je charakteristický rytmickým škubáním nebo svalovými křečemi, které se dostavují právě tehdy, když chce člověk usnout klidným spánkem. Svalové křeče jsou způsobeny obvykle svalovou únavou a nedostatkem hořčíku. Proto je důležité dlouhodobější užívání tohoto minerálu.

• Někteří lidé se potýkají s narkolepsií (nepřekonatelné nutkání usnout během dne), a to i když spali v noci vydatně. To se stává nejčastěji v období snížené aktivity nebo nudy, ale i při dlouhodobém řízení auta a v práci. Takový spánek netrvá déle než deset až patnáct minut. Proti narkolepsii pomůže studená sprcha nebo tření obličeje studeným ručníkem. Účinně působí i procházka.

• Další spánkovou poruchou je náměsíčnost. Vyskytuje se během hluboké fáze spánku NON – REM. Hlavními příčinami této podvědomé aktivity je zvýšená duševní aktivita spolu s nepříjemnými sny. Na náměsíčnost není žádná specifická léčba. Pomáhá vše, co před spaním člověka uvolní – klid, rozjímavé čtení, vlažná koupel s přídavkem meduňky či levandule, krátká procházka.

• Nespavost je nejběžnější porucha spánku, ale také asi nejkomplikovanější. Zahrnuje obtíže při usínání nebo způsobuje předčasné buzení. To může být způsobeno emočními poruchami (úzkost, deprese, stres), které vznikají, když opakovaně „probíráme“ své denní záležitosti nebo se zabýváme různými představami a trápíme se nad tím, co se má stát zítra. Příčiny nespavosti mohou být i tělesného původu, například bolest, přílišná zima či vedro apod. Děti někdy bdí ze strachu. Někdy mohou být příčinou nespavosti léky.

Deset rad, jak docílit zdravého a posilňujícího spánku

• Dodržujte pravidelný denní režim. Vstávejte každé ráno ve stejnou dobu a stejně tak večer usínejte v tutéž hodinu.
• Dodržujte pravidelný rozvrh jídla. Jezte lehkou večeři, nejlépe 4 hodiny před spaním. Nepijte tekutiny současně s jídlem. Vyhýbejte se kořeněným jídlům podávaným večer.
• Navečer - počínaje asi pátou hodinou - již nepijte žádný nápoj s kofeinem.
• Vyhýbejte se alkoholu a kouření.
• Pravidelně cvičte a choďte na procházky do přírody.
• Večer jsou výborné koupele s přidáním například soli z Mrtvého moře nebo výtažky či odvar z levandule a meduňky.
• Večer si dopřejte šálek horkého mléka s medem nebo bylinkového čaje s třezalkou, meduňkou nebo heřmánkem.
• Spěte tam, kde je klid a kde se cítíte dobře. Je důležité, aby v pokoji kde odpočíváte, byla úplná tma. Proto si pořiďte do ložnice tmavé závěsy či žaluzie.
• V pokoji, kde spíte by mělo být chladno, asi kolem 18 stupňů. Spěte v dobře vyvětrané místnosti.
• Může se stát, že trpíte nespavostí, protože máte postel ve špatné energetické zóně. Stačí, když si dáte pod matraci jutový pytel, který negativní dráhy zneutralizuje.