Špiónem ve vlastním vztahu (a v cizím mobilu)

Vstoupili jsme do století hesel, kódů, PINů, a tak si někdy připadám, jako tajný agent, přestože chci pouze pustit vlastní počítač. Magnetická nebo čipová karta provází můj život skoro jako pes, nejlepší přítel člověka. Polemizovat o tom, zda je to dobře či špatně, je sice zábavné, ale z hlediska možnosti změny systému to je boj s větrnými mlýny. Nepochybuji, že existují lidé, kterým tento „řízený“ svět více či méně vyhovuje a my ostatní jsme si na to už tak nějak zvykli. Nikoho tedy nepřekvapí, že v rámci rodiny nebo partnerského vztahu existuje několik hesel pro přístup do jednoho počítače, každý z partnerů má několik vlastních PINů a kódů. Co ale uděláte, jestliže se vám dostane do ruky klíč k partnerovu životu v podobě hesla do počítače, nebo k ICQ popřípadě PINu do mobilního telefonu?

Co si počít s takovým břemenem?

Pokud jste někdy podobnou situaci zažili víte, jak moc může hryzat objevené heslo. Chodíte po bytě a přemýšlíte, jestli byste neměli nakouknout a pootevřít Pandořinu skříňku světa svého protějšku. Přestože ani na okamžik nepochybujete o tom, že váš vztah či manželství je v naprostém pořádku, znalost klíče od onoho tajemna je jako vypálené stigma někde hluboko v podvědomí. A tak to uděláte!

Jen se tak maličko kouknout…

Opatrně zapnete computer a zadáte heslo. A teď se roztáčí kolotoč informací, na které se nikdy nemůžete dostatečně připravit. Ale co naplat, byla to vaše volba!

Než uděláte první krok

Znám několik velmi šťastných a spokojených párů, kde jeden z partnerů udělal tu životní chybu, že se "jen tak maličko kouknul"; a věřte nebo ne, potom se nestačil divit! Harmonický domov se hroutil jako domeček z karet a trvalo mnoho dní, než se vše vrátilo do patřičných kolejí, a mnohdy se už kola událostí roztočila tak, že nešla zastavit. Věci, které měly zůstat utajené, vyplavaly napovrch a zanechaly po sobě nenapravitelnou spoušť. Proto je tato moje rada víc než prostá: nedělejte nic, co nebudete schopni zvládnout, a vězte, že vždycky objevíte Pandořinu skříňku, a to tehdy, když ji budete nejméně čekat. Chcete-li své nervy ušetřit drásavého pocitu hloubání, kašlete na hesla a žijte si dál svůj malebný život!

Co vás může, ale taky nemusí, potkat aneb zapomenutý mobil

Určitě se vám několikrát stalo, že jste zapomněli telefon doma. Pánové, ruku na srdce, pročítali jste své přítelkyni zprávy? A dámy, „sjížděly“ jste esemesky svého partnera? Myslím, že každý člověk byl někdy v pokušení to provést. Lidé jsou totiž zvědaví tvorové a rádi poodhrnují roušku tajemství a to nejlépe někoho druhého. Moje kamarádka si takto jednou přečetla korespondenci svého přítele s někým, kdo se jmenoval Jája. Na té esemeskové komunikaci nebylo nic zvláštního až do okamžiku, než se zjistila, že onen Jája není rodu mužského, ale naopak. Když si spojila všechny souvislosti došlo jí, že neškodné schůzky v restauraci, jejichž pozvánky v telefonu přečetla, se konaly v době, kdy měl být její drahý pracovně zaneprázdněn někde na druhém konci republiky. A protože nebyla líná a věděla, kde najít potřebné informace, komu zavolat a koho se zeptat, během několika dní odhalila poměrně dlouhotrvající paralelní vztah svého - jinak báječného a milujícího - přítele.

Fenomén jménem MMS

Fotoaparát je dnes součástí většiny telefonů. Pokud si ale ukládáte a posíláte jeho prostřednictvím fotky, buďte velmi opatrní. Nedávno jsem měla možnost vyslechnout srdcervoucí historku o tom, jak se jedna slečna nechala vyfotit se svým milencem a tuto „dokumentaci“ omylem odeslala někomu ze svého telefonního seznamu. Nehoda nebo záměr? Bohužel pro ni to byla milencova manželka, její velmi dobrá přítelkyně. Předpokládám, že bylo po přátelství a možná i po manželství.

Nenechat se oblafnout

Když už tedy víte, jak naložit s informacemi, které byste při své malé špionáži mohli získat, a chcete tyhle zprávy znát, je důležité nenechat se oblafnout. Nejčastějším trikem při posílání zpráv je změna jména kontaktované osoby. Není proto ani tak důležité komu je zpráva určena, jako co ve skutečnosti obsahuje.

A co bych ve svém mobilu objevila já?

Měřeno předchozími větami, určitě bych měla už sbalené kufry a stála venku na mrazu. Namátkově jsem si přečetla několik svých sms zpráv a zjistila, že:

• Každá zpráva od mých nejbližších kamarádek začíná slovy „zlatíčko, miláčku, lásko…“
• Do telefonního seznamu zarputile uvádím osoby ukryté pod nepochopitelné přezdívky
• V archivu mám i několik pozvání na večeři, která určitě neměla být pracovní schůzkou…

Ale já přeci o sobě vím, že tohle všechno nic neznamená! Doufám, že to ví také můj přítel a pokud ne, tak snad mi nepročítá příchozí zprávy!

Chladná hlava, polovina úspěchu

Pokud se vám tedy už takto kompromitující materiál dostal do ruky a vy chcete onu bizardní hru na pravdu dotáhnout do slzavého konce, zjistěte, jestli se nejedná o provokaci ze strany partnera či partnerky. Mnohdy vás chce druhá strana jen vyprovokovat k neuváženému kroku, kterého byste mohli později litovat. Jestliže ovšem není pochyb a vy nehodláte výsledky svého pátrání zamést pod koberec, přejděte do protiútoku, protože odvážnému štěstí přeje…

Stalo se něco podobného i vám? Napište nám o tom, protože určitě nejste jediní, kdo něco podobného zažil.