Sport dnes: Dokaž, že to dokážeš!
25.4.2006, Marek Numerato, článek
Motivem fyzických výkonů je čím dál častěji snaha člověka posunout hranici vlastních možností. Typickým příkladem těchto podnětů je triatlon nebo vytrvalostní běhy v extrémních podmínkách. Cílem těchto sportů již není zúčastnit se ani zvítězit, ale „dokázat to“.
Sport patří dodnes k nejčastějšímu způsobu trávení volného času u člověka. V posledních letech prochází dynamickou proměnou význam sportu, který se začíná vzdalovat tradičnímu pojetí. Motivem fyzických výkonů je čím dál častěji snaha člověka něco si dokázat nebo posunout hranici vlastních možností. Typickým příkladem těchto podnětů je triatlon nebo vytrvalostní běhy v extrémních podmínkách. Cílem těchto sportů již není zúčastnit se ani zvítězit, ale „dokázat to“.
Významné společenské postavení si získal sport v antickém Řecku. Jeho smysl tehdy spočíval v prezentaci krásy lidského těla. Tehdejší tzv. „kult těla“ se projevoval i v kultuře a umění. Dalším smyslem sportu byl výběr vítězů, jimž se posléze dostávalo vrcholného společenského postavení a cti. Nejvýznamnější sportovní akci představovala olympiáda, jejíž věhlas byl znovu oživen poměrně nedávno. Pozoruhodné je, že například v běžeckých disciplínách antických olympijských her bylo sledováno pouze konečné pořadí závodníků. Výsledný čas se neměřil.
Právě z této skutečnosti vyplývá zásadní rozdíl mezi tradičním a moderním významem sportu. Cílem dnešních sportovců je častěji dosažení uspokojivého osobního pocitu z překonání určité mety. Tělesně zdatní jedinci se pokoušejí o překonání výkonů, které jsou obecně chápány jako pro běžného člověka nedosažitelné.
Značnou popularitu si nadále zachovávají kolektivní sporty – fotbal, lední hokej, basketbal nebo volejbal. Vzestup zaznamenávají sporty, které jsou vhodné k navázání pracovních či obchodních kontaktů – tenis, squash nebo golf. Vyjmenované disciplíny lze vykonávat i ryze za účelem oddechu, neboť jsou relativně nenáročné. Cílevědomí jedinci proto vyhledávají uplatnění ve sportech, které neslibují nic jiného než pověstné „krev, pot a slzy“. Skvělou příležitostí k překonání hranice lidských možností jsou vytrvalostní běhy v extrémních podmínkách.
Pro běžecké akce na extrémně dlouhých tratích se nejčastěji užívá označení ultramaraton. V tuzemském prostředí mají oblibu například vytrvalostní běhy bez zastávky v průběhu 48 hodin. Trať tedy není určena délkou, ale časovým intervalem. Dějištěm závodu bývají obvykle stadióny nebo zastřešené haly.
Mnohem dobrodružnější jsou zahraniční běžecké podniky. Asi nejnáročnějším závodem na světě je ultramaraton v americkém Badwateru, v prostředí jednoho z nejsušších a nejteplejších míst planety. Závodníci běží nonstop 217 kilometrů v podmínkách, kdy teplota převyšuje padesát celsiových stupňů. V rekordním čase se ultramaraton podařilo dokončit za jeden celý den a půl hodiny. V červenci se poběží již devětadvacátý ročník závodu.
Ultramaraton se pravidelně koná i v podmínkách brazilské džungle. Účastníci tzv. Jungle Marathonu na dvousetkilometrové trati se neobejdou bez ochranné sítě proti moskytům a bez pláštěnky. V evropských podmínkách patří k nejslavnějším ultramaratonům Sparthatlon. Řecký závod o délce 246 kilometrů startuje v Athénách a cílovou páskou probíhají závodníci ve Spartě.
Překonání ryze běžeckých tratí mnohdy cílevědomým sportovcům nepostačuje. Proto se orientují na disciplíny s univerzálním záběrem, tedy na vícebojařská odvětví, kterým se budeme věnovat v příštím článku.
Vybíral se vítěz, čas se neměřil
Významné společenské postavení si získal sport v antickém Řecku. Jeho smysl tehdy spočíval v prezentaci krásy lidského těla. Tehdejší tzv. „kult těla“ se projevoval i v kultuře a umění. Dalším smyslem sportu byl výběr vítězů, jimž se posléze dostávalo vrcholného společenského postavení a cti. Nejvýznamnější sportovní akci představovala olympiáda, jejíž věhlas byl znovu oživen poměrně nedávno. Pozoruhodné je, že například v běžeckých disciplínách antických olympijských her bylo sledováno pouze konečné pořadí závodníků. Výsledný čas se neměřil.
Nejde o pořadí, ale o překonání osobního cíle
Právě z této skutečnosti vyplývá zásadní rozdíl mezi tradičním a moderním významem sportu. Cílem dnešních sportovců je častěji dosažení uspokojivého osobního pocitu z překonání určité mety. Tělesně zdatní jedinci se pokoušejí o překonání výkonů, které jsou obecně chápány jako pro běžného člověka nedosažitelné.
Krev, pot a slzy
Značnou popularitu si nadále zachovávají kolektivní sporty – fotbal, lední hokej, basketbal nebo volejbal. Vzestup zaznamenávají sporty, které jsou vhodné k navázání pracovních či obchodních kontaktů – tenis, squash nebo golf. Vyjmenované disciplíny lze vykonávat i ryze za účelem oddechu, neboť jsou relativně nenáročné. Cílevědomí jedinci proto vyhledávají uplatnění ve sportech, které neslibují nic jiného než pověstné „krev, pot a slzy“. Skvělou příležitostí k překonání hranice lidských možností jsou vytrvalostní běhy v extrémních podmínkách.
Pro běžecké akce na extrémně dlouhých tratích se nejčastěji užívá označení ultramaraton. V tuzemském prostředí mají oblibu například vytrvalostní běhy bez zastávky v průběhu 48 hodin. Trať tedy není určena délkou, ale časovým intervalem. Dějištěm závodu bývají obvykle stadióny nebo zastřešené haly.
Běh peklem
Mnohem dobrodružnější jsou zahraniční běžecké podniky. Asi nejnáročnějším závodem na světě je ultramaraton v americkém Badwateru, v prostředí jednoho z nejsušších a nejteplejších míst planety. Závodníci běží nonstop 217 kilometrů v podmínkách, kdy teplota převyšuje padesát celsiových stupňů. V rekordním čase se ultramaraton podařilo dokončit za jeden celý den a půl hodiny. V červenci se poběží již devětadvacátý ročník závodu.
Navzdory dešti a moskytům
Ultramaraton se pravidelně koná i v podmínkách brazilské džungle. Účastníci tzv. Jungle Marathonu na dvousetkilometrové trati se neobejdou bez ochranné sítě proti moskytům a bez pláštěnky. V evropských podmínkách patří k nejslavnějším ultramaratonům Sparthatlon. Řecký závod o délce 246 kilometrů startuje v Athénách a cílovou páskou probíhají závodníci ve Spartě.
Překonání ryze běžeckých tratí mnohdy cílevědomým sportovcům nepostačuje. Proto se orientují na disciplíny s univerzálním záběrem, tedy na vícebojařská odvětví, kterým se budeme věnovat v příštím článku.
