Sudoku a jeho cesta k popularitě

Pravidla sudoku

Jméno sudoku je odvozeno z japonského příkazu či doporučení postupu při hře „Suuji wa dokushin ni kagiru“. Do češtiny se tato věta překládá jako „vlož každé jedno číslo do vymezeného prostoru“. Hracím polem sudoku je čtvercová tabulka obsahující 9x9 polí. Cílem hlavolamu je doplnit čísla tak, aby každý z devíti menších čtverců a vodorovné i svislé osy obsahovaly všechna čísla z řady jedna až devět. Jediným nesprávným doplněním čísla do prázdného okénka ztrácí hráč naději na úspěšné dokončení výkonu.

Základním předpokladem je logika

Předpokladem pro úspěch v sudoku je logické uvažování. To se zároveň s hraním hry dále rozvíjí. Letos pořádala organizace World Puzzle Federation, pod jejímž dohledem se konalo již čtrnáct mistrovství světa v logických hlavolamech, první světový šampionát v sudoku. V italské Lucce se premiérovou vítězkou stala Češka Jana Tylová. Mezi účastníky byl dále například Wei-Hwa Huang, člen softwarového expertního týmu společnosti Google. V první desítce nejlepších se objevil ještě další Čech a jeden Slovák.

Kosmopolitní hlavolam

Princip hry vymyslel Howard Garnes, který ji v New Yorku zařadil do časopisu s logickými hlavolamy pod názvem „Number Place“. Někteří připisují kořeny hry dokonce švýcarskému matematikovi Eulerovi a jeho výzkumu takzvaných magických a latinských čtverců.
V osmdesátých letech se Garnesův hlavolam stal populárním v Japonsku, kde získal nový název „sudoku“. V roce 1997 si hru při návštěvě Tokia oblíbil Novozélanďan Wayne Gould. Díky tomuto muži se rozšířila popularita sudoku po celém světě. Své příznivce si našlo především prostřednictvím novinových deníků.

Ideální společník při jízdě tramvají

Dnes sudoku údajně pomáhá některým tištěným médiím kompenzovat ztrátu zisku způsobenou úbytkem čtenářů upřednostňujících internetové zpravodajské servery. Ze světových deníků, které svým čtenářům nabízejí uvnitř listu sudoku, můžeme vyjmenovat německý Die Zeit, italský Corriere della Sera, britský The Guardian, francouzské Le Figaro nebo americký The Washington Post. Protože nejjednodušší varianty sudoku lze vyřešit do deseti minut, je hra ideálním zkrácením volné chvíle při jízdě hromadnou dopravou - stačí mít po ruce tužku a noviny.

Rubikova kostka dnešní epochy

Paul La Monica, novinář americké CNN, označil sudoku za fenomén současné pop kultury. „Rapidní nárůst popularity této hry připomíná fenomén Rubikovy kostky z osmdesátých let,“ píše La Monica. Se sudoku se kromě novinových plátků můžeme setkat i v knižní podobě, kde jsou jednotlivé tabulky seřazeny podle obtížnosti.

Hlavolam s japonským názvem již využily i televizní stanice. Ve svém programu nabídla divákům soutěž sudoku jako první britská Sky One. Televizní hra má podobný cíl jako například soutěže typu Riskuj! nebo Chcete být milionářem?. Divák může sledovat výkon účastníka v televizním studiu a současně má možnost zapojit se do hry na dálku u obrazovky.

Sudoku pro muzikanty, kakuro pro náruživé počtáře

Luštitelům, kterým hra sudoku již zevšedněla, lze doporučit například příbuzné hlavolamy sidoku nebo kakuro. V sidoku užívá hráč místo čísel hudební noty či solmizační slabiky. Kakuro je založené na principu vkládání čísel do políček tak, aby bylo dosaženo požadovaného součtu čísel. Nejmenším možným součtem je 1+2, největším pak 45 (součet všech čísel od jedničky po devítku). Mřížka hry se podobá klasickým křížovkám mnohem více než v případě sudoku.

Sudoku i na stránkách Relaxuj

Ti, kteří na sudoku nezanevřeli nebo se s ním dokonce ještě nesetkali, mají možnost zahrát si hlavolam zde. V příštím článku o sudoku se čtenáři dozví, jak se obliba hlavolamu rozšířila v České republice.

Foto: Dreamstime.com