Talíř plný „Éček“

Éčko nemusí znamenat vždy jed

Před nedávnem ke mně dorazil zajímavý leták, jež mne upozorňoval na spoustu jedů, jimiž nás zcela běžně a bez okolků všechny potravinářské firmy otravují. Zarazila mne ta spousta „éček“ a vykřičníků, zarazilo mne však ještě víc, že kromě kódů tam nepřipsali vysvětlení, cože je to vlastně za jed. Dalo mi velice málo času objevit, že pod tím nejvíc smrtelným a nebezpečným kódem E330 se nalézá obyčejná kyselina citrónová. Ano, ta z citrónů a jiného ovoce. Avšak tímto letákem mě zaujali, a já se rozhodla touto problematikou zabývat. Tento článek vám snad pomůže ujasnit si, co vlastně éčka znamenají a kde můžete nalézt případné další informace.

Co jsou to vlastně éčka

Éčka, jinak řečeno přídatné látky, které se bez ohledu na jejich výživnou hodnotu nepoužívají samostatně jako potravina či jako charakteristická potravinová přísada. Používají se při výrobě, balení, přepravě nebo při skladování, čímž se v konečné fázi stávají součástí dané potraviny.

Přídatné látky mají v potravinách svůj význam. Prodlužují životnost potravin, zvýrazňují či obnovují barvu potravin, zvyšují i regulují kyselost a mají i zahušťovací vlastnosti. Případně mohou dodávat potravinám sladkou chuť bez použití řepného cukru.

Éčka jsou u nás bedlivě kontrolována

Seznam přídatných (aditivních) látek označovaných na potravinách E kódy musí mít povolení pro použití v potravinách podle vyhlášek Ministerstva zdravotnictví ČR. Ta stanoví druhy a podmínky použití aditiv v potravinách ve znění vyhlášek. Zdravotní požadavky dbají na čistotu a identitu přídatných látek, jež lze používat k výrobě potravin (upravuje ji další vyhláška Ministerstva zdravotnictví). Vyhláška popisuje metody identifikace jednotlivých aditiv, uvádí limity a parametry čistoty, - obsah kontaminantů, zbytků rozpouštědel a podobně.

Přídatné látky povolené v České republice k výrobě potravin se přidávají do potravin pouze na základě jejich zdravotní nezávadnosti a za podmínek stanovených příslušnou vyhláškou. Tato vyhláška jde plně v souladu s právními předpisy užívanými v zemích EU. Každé aditivum, před schválením pro použití do potravin, prochází přísným hodnocením zdravotní nezávadnosti.

Při přípravě evropských právních předpisů je konzultován Evropský úřad pro bezpečnost potravin, který přídatné látky posuzuje a schvaluje z hlediska možných rizik bezpečnosti potravin. Vychází se zde i ze zásad stanovených po důkladném toxikologickém zhodnocení stanovila Světová zdravotnická organizace ve spolupráci se Světovou organizací pro výživu.

Zásady využívání éček ve výrobě

• Kdy je prokázána jejich technologická potřeba
• Pouze ve stanovených množstvích nepředstavujících riziko pro spotřebitele
• Kdy při jejich použití je zachována výživová hodnota potraviny
• Pokud prodlužují trvanlivost potravin, anebo zlepšují jejich organoleptické vlastnosti
• Pokud prospívají při výrobě, zpracování, přípravě, balení, dopravě či skladování za předpokladu, že nezakrývají použití závadných surovin anebo nehygienických postupů při výrobě

Důležité informace hledejte na obalu

Přídatná látka obsažená v potravině musí být označena na obalu potraviny v údajích o složení, uvedením názvu látky, anebo jejího číselného kódu E a názvu kategorie, do níž látka náleží (barvivo, sladidlo, regulátor kyselosti apod.). Identifikace číslem E znamená kód, pod nímž se přídatná látka označuje v mezinárodním číselném systému, jež zavedla Evropská unie. Tyto látky postupně zhodnocuje na základě toxikologických studií a zaručují, že povolují jen povolené dávky, bezpečné pro zdraví konzumentů. Bohužel, právě ti jej vnímají negativně, čímž nedochází k původnímu jejich záměru: poskytnout spotřebiteli informaci o tom, že přídatná látka je bezpečná. Pokud by dané aditivum mohlo mít nepříznivý vliv na zdraví člověka, musí být tato skutečnost uvedena na obalu potraviny (kupříkladu.nevhodné pro děti nemocné s fenylketonurií atd).

Kontrolou nad dodržováním českých právních předpisů pro používání přídatných látek je pověřena Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa. Používání přídatných látek odpovídajících předpisům v České republice je tedy bezpečné - při dodržení stanovených limitních hodnot neohrožují zdraví spotřebitelů a odpovídají současným světovým poznatkům.

Pozor na neúplné informace

Zjistila jsem, že podobné poplašné letáky o aditivech mezi lidmi kolují již několik let. Zmatek pravděpodobně vznikl při mylném překladu. E330, tedy kyselina citrónová, se v přírodním původu vyskytuje především v citrónech a citrusových plodech. Podle chemického složení patří mezi orgánové kyseliny. V potravinářském průmyslu má široké využití, kupříkladu ke konzervaci, jako antioxidant, stabilizátor, ke sražení mléka, zabraňuje také tvorbě krystalků v cukrovinkách. V lidském organismu je kyselina citrónová biochemicky velmi významná, protože zahajuje složitý cyklus chemických reakcí, které odbourávají bílkoviny, tuky, sacharidy až na konečné produkty: oxid uhličitý a vodu. Tento cyklus se označuje za cyklus kyseliny citrónové, čili citrátový cklus, anebo podle svého objevitele Krebse(v 1937) - jako Krebsův cyklus. A jelikož v německém jazyce der Krebs znamená rakovina, vznikla tím neopodstatněná fáma označující kyselinu citrónovou za rakovinotvornou.

E123. Amarant (Viktoriarubin, CI potravinářská červeň 9, F a D Red No.2)
Syntetické barvivo povolené výhradně ke zpracování aromatizovaných vín, alkoholických nápojů, jiker a mlíčí, a to v limitovaném množství.

E210. Kyselina benzoová
Nejpoužívanější konzervat. Přirozeně se vyskytuje ve švestkách, brusinkách, anýzu, čaji a sýrech. Působí proti kvasinkám a plísním.

E239. Hexamethylentetraamin (Urotropin, Methenamin, Hexamin)
Tato látka je povelená pouze při výrobě sýru Provolone.

E220-224. Oxid siřičitý a soli kyseliny siřičité
Konzervanty, ale i antioxidantyy, používající se v potravinářském průmyslu k zabránění zhnědnutí, bělení. Oxid siřičitý se užívá po staletí k ošetřování sudů při výrobě vína či k ošetření sušeného ovoce (meruňky, hrozinky).

E463-466. Celulosa a její deriváty
Získávají se z přírodních druhů vláknitých rostlinných materiálů. Pro lidský organismus jsou energeticky nevyužitelné a zcela neškodné. Nevstřebávají se ze střeva, ale vylučují se z těla beze změny. Používají se pro příznivé ovlivnění činnosti střev.V potravinářském průmyslu se používají převážně jako zahušťovadla a želírující látky.

E102 tartrazin, E110 žluť SY, E 120 košenila a E 124 ponceauR
Výše jmenované látky patří mezi syntetická barviva (kromě E120), jejichž používané koncentrace určují přísná pravidla přibarvování potravin. Některé druhy potravin se nesmějí přibarvovat vůbec (mouka, mléko, chléb, minerální a stolní vody, cukr, maso, drůbež, ryby, vejce, oleje a tuky živočišného a rostlinného původu, nezpracované potraviny, potraviny určené pro kojence a malé děti.

E338 a její soli fosforečnany E339-343 plus polyfosforečnany E450-452
Přidávají se do potravin hlavně pro emulgační a disperzní schopnost. Používají se při výrobě tavených sýrů a v masném průmyslu.

Závěrem nutno konstatovat, že každá nová potravina, dříve než se objeví na pultech obchodů, musí projít mnoha testy a posudky. Musí splňovat neuvěřitelné množství vyhlášek, jež existují právě k ochraně spotřebitele. Pokud máte zájem získat další informace můžete se obrátit přímo na tuto adresu: Ministerstvo zdravotnictví, odbor OVZ, Palackého náměstí 4, 128 01, Praha 2. Případně navštivte tyto stránky: szu.cz, szpi.gov.cz, úplné znění vyhlášek naleznete na mvcr.cz/sbirka, sbirka.cz.

Titulní foto: Kurhan