Tantra - mýty a skutečnost

Tantra vznikla z kultu boha Šivy a jeho manželky, bohyně Šakti. Šiva byl uctíván jako ztělesnění čistého vědomí v nejvyšším extatickém stavu, Šakti jako ztělesnění čisté energie. Indové věřili, že Šakti, skrze duchovní a sexuální spojení se Šivou, dala formu jeho vědomí a stvořila vesmír. Tantra tedy považuje stvoření světa za erotický akt lásky. Radostný tanec Šivy a Šakti se odráží ve všech živých bytostech a projevuje se jako rozkoš, krása a štěstí. To je podstatou všeho božského a zdrojem veškeré existence.

Jedná se o prastarý kult, mající kořeny v protoindické kultuře údolí Hindu (Harappa, Mohenžo-daro, Lóthal). Vzhledem k tomu, že jeho kořeny sahají daleko před období příchodu árjů do oblasti dnešní Indie, není omezena žádným z indických náboženství, která se objevovala na historické scéně až mnohem později. Skupiny hinduistů, buddhistů a džinistů dodnes sdílejí tantrické myšlenky a v jejich praxi se objevují tantrické prvky.

Symboly používané dnešními tantriky byly nalezeny také ve velkých přírodních jeskyních paleolitické Evropy (cca 20 000 př. n.l.). Stovky generací se věnovaly vývoji a zdokonalování tantry, takže se nyní vyjadřuje vzácnou čistotou nejzákladnějších prvků lidských symbolických projevů. A právě proto je tak hodnotná pro současného člověka jak ze západního světa, tak z Indie.

Smyslem tantry je překonání duality tohoto světa, vnímané například jako dvojice jin-jang, žena-muž, duch-hmota, atd. Tantra používá svoje vlastní symboly. Je to Šiva (nejvyšší mužský princip - vědomí) a Šakti (nejvyšší ženský princip - energie), jejichž spojení vede k návratu do původního stavu, ke spojení s absolutnem (Bohem). Šiva představuje nekonečný mužský archetyp, kosmického otce, který je silný, aktivní, vědomý si sama sebe, ochranný, stálý, pevný, objektivní a realistický. Je vědomím za všemi věcmi.

Naproti tomu Šakti představuje energii, která je všudypřítomná a projevená, způsobuje růst rostlin, zvířat i lidí a udržuje vše ve vývoji. Pro tantriky je Šakti energií, kdežto Šiva je vědomím, které tuto sílu kontroluje a vede. Bez Šivy by Šakti byla slepá a destruktivní. Naopak Šakti, projevená jako zdroj energie, je Šivovým protějškem, bez nějž by byl pouhou mrtvolou, protože ženská energie je oživující silou života.

V praxi existují dva protikladné tantrické směry, kterým se říká Cesta pravé ruky a Cesta levé ruky. Ta první vlastně odpovídá asketickým cestám duchovního snažení a zahrnuje jen meditativní nebo symbolické techniky. Cesta levé ruky zahrnuje také fyzickou sexualitu a snaží se skrze ni dosáhnout transformace.

Jedná se o velmi účinnou zkratku duchovní cesty, protože muž se ztotožní se Šivou, žena se Šakti, a pak v láskyplném obětí během milování dojde ke splynutí těchto dvou pólů a překonání duality. Šiva přitahuje Šakti a Šakti přitahuje Šivu: plus přitahuje minus a minus přitahuje plus. Jestliže jeden z pólů roste, pak se mu druhý začne vyrovnávat ve snaze po dosažení rovnováhy.

Tantra zahrnuje techniky, které dvojici velmi účinně přibližují ke sjednocení a k transcendentnu. Jednou z velmi důležitých podmínek tantrické praxe je uchování si plného sexuálního potenciálu pomocí kontroly vyvrcholení a ejakulace. Mnohá dnešní neotantrická (resp. pseudotantrická) hnutí jsou bohužel charakteristická svojí téměř výhradní orientací na sex. Existuje nepřeberná nabídka kurzů, ve kterých je nám nabízena jakási sexuální duchovní praxe, která však má s duchovnem jen málo co společného. Často se jedná o víkendové semináře, slibujících delší a lepší orgasmus, zvýšenou sexuální potenci a extázi. Přitom se ve skutečnosti jedná o pouhé povrchní imitace skutečné tantrické nauky.

Použitá literatura: Lysebeth, André Van. Tantra. Praha: Argo, 1995.